Plný text publikace - Pedagogická fakulta MU

jít o výzkum naturalistický, založený na pozorování. Spíše než zákony a pøedpisy vedoucí
uèitelovo jednání by výsledkem takového výzkumu mìly být poznatky umožòující uèiteli
øešit praktické problémy. Behavioristická psychologická koncepce „stimul-reakce“ Deweye
neoslovila, jeho bádání vycházelo spíše z teorií sociologických a antropologických. Faktem
nicménì zùstává, že Deweyova koncepce byla v akademické komunitì odsunuta stranou
a pøevahu získala stále prestižnìjší behavioristická psychologie, která disponovala potøebnou
vìdeckou autoritou. Nicménì Deweyova koncepce byla pozdìji docenìna, a to
v souvislosti s nástupem kvalitativního výzkumu na vìdeckou scénu.
Na pøelomu 19. a 20. století byl americký pedagogický výzkum výraznì orientován na kvantitativní
pøístupy. Již v té dobì se zaèal zamìøovat na zkoumání efektivnosti a eficience
v oblasti vzdìlávání a vyuèování. Pøelom 19. a 20. století je oznaèován jako hnutí za testování
(the measurement movement). Jedná se o období bouølivého rozvoje statistické teorie.
Jak shrnuje Landsheere (1985, s. 1951–1952), v psychologických a pedagogických výzkumech
se zaèínají používat regresní køivky, korelaèní koeficienty, chí-kvadrát, v roce
1904 publikuje Spearman studii o faktorové analýze, pracuje se statistickou významností
diferencí, v roce 1908 Gossett pøedstavuje techniku nazvanou studentùv t-test. Zaèínají se
formulovat pravidla realizace experimentálního výzkumného designu. Již poèátkem 20.
století je k dispozici znaèné množství mentálních a výkonnostních testù, které jsou široce
využívány i ve školách – napø. v rámci vstupních èi výstupních zkoušek. V rámci psychometrie
a edukometrie se øeší problematika tvorby testových položek, jejich formátu, skórování,
normování a také jejich reliability a validity.
V roce 1916 byla založena Americká asociace pedagogického výzkumu (American Educational
Research Association – AERA). AERA je se svými 25 000 èleny nejvìtší vìdeckou
asociací pro pedagogický výzkum. Jejím cílem je rozvíjet pedagogický výzkum a podporovat
jeho praktickou využitelnost, a tím pøispívat ke zkvalitòování edukaèních procesù.
AERA sdružuje odborníky rùzných vìdních disciplín, každoroènì poøádá konference a vydává
nìkolik èasopisù. Výzkum výuky pøedstavuje jednu z oblastí pøednostního zájmu této
asociace. Více viz na: http://www.aera.net/.
Reformnì pedagogické hnutí a jeho pøínos pro empirický výzkum výuky
Významné podnìty pro rozvoj empirického výzkumu výuky pøineslo na poèátku 20. století
široké mezinárodní hnutí, jehož národní varianty byly oznaèovány rùznými pojmy:
v angliètinì progressive education, v nìmèinì reformpädagogische Bewegung, ve francouzštinì
¾ éducation nouvelle, v italštinì attivisimo atp. Reformnì pedagogické hnutí
bylo do znaèné míry neseno tvoøivým pokusnictvím a výzkumnictvím. Uèitelé-pokusníci
promýšleli rùzné edukaèní postupy, které aplikovali v praxi, a v nìkterých pøípadech také
ovìøovali jejich úèinnost pomocí výzkumných metod (pozorování, rozhovory, testy) –
jak kvantitativního, tak kvalitativního charakteru. Pøíkladem mùže být vedle M. Montessoriové
(1870–1952) a E. Köhlerové (1879–1940) také P. Petersen (1884–1952) se
svým výzkumem pedagogické skuteènosti (pädagogische Tatsachenforschung). Cílem tohoto
výzkumu, který bychom dnes mohli oznaèit jako akèní výzkum (srov. Janík, Janíková
2009), bylo na základì pozorování a protokolování pedagogických situací zlepšovat pedagogickou
praxi.
26