Plný text publikace - Pedagogická fakulta MU

3 INTERAKCE A KOMUNIKACE
VE VÝUCE: VÝZKUMNÉ OBLASTI,
PØÍSTUPY A METODY
Marcela Janíková
3.1 Úvodem
Výuku lze definovat jako hlavní formu vzdìlávací èinnosti, pøi níž uèitel a žáci vstupují
do urèitých vztahù a jejímž cílem je dosahování stanovených cílù (viz kap. 1). Prostøedkem
pro dosahování stanovených výukových cílù je komunikace. Komunikace je dynamický
proces, který závisí na interakci mezi uèitelem a žáky. Na interakci uèitele se žáky
se podílí celá øada faktorù; vedle uèiva se jedná zejména o osobnost uèitele, osobnost
jednotlivých žákù, klima školy apod. Nabízí se tak celá škála promìnných, které je potøebné
zkoumat, protože mohou ovlivòovat výsledky výuky. J. Prùcha (2002a, s. 318) uvádí,
že „…výzkum komunikace ve tøídì vlastnì monitoruje reálné dìje, jimiž je vyuèování neseno,
a konkrétní subjekty, které se tìchto dìjù, této interakce, zúèastòují. Bez analýz komunikace
mezi uèiteli a žáky bychom nebyli schopni objevit, jakou strukturu vlastnì vyuèování má“.
Výzkumy pedagogické interakce a komunikace mají interdisciplinární charakter a využívají
pøístupù pedagogických, psychologických, sociologických, lingvistických, etnografických
a dalších (srov. Gavora 2005; Miková 2006). Syntézou poznatkù z tìchto výzkumù získáváme
ucelenìjší pohled na výuku, což vede napø. k pochopení, proè uèitel v urèitých situacích
reaguje urèitým zpùsobem, jaký dopad má uèitelovo chování na žáky, na jejich motivaci,
rozvoj myšlení, na rozvoj komunikaèních dovedností, na výsledky výuky apod.
V této kapitole nejdøíve vymezíme pojmy interakce a komunikace ve výuce, která je souèástí
pedagogické interakce a komunikace a která se zamìøuje na aktéry výuky a na èinnosti
odehrávající se ve výuce. Poté nastíníme vývoj výzkumù pedagogické interakce
a komunikace, pøedstavíme nejdùležitìjší výzkumná témata, vymezíme výzkumné oblasti
a popíšeme nejznámìjší výzkumné metody, postupy a techniky. Závìrem se zamìøíme na
aktuální problémy výzkumù interakce a komunikace ve výuce.
45