Plný text publikace - Pedagogická fakulta MU

O problematice efektivity a kvality výuky a jejich metodologického uchopování pojednává
ètvrtá kapitola. Její autoøi (Karel Starý a Martin Chvál) se soustøedí na procesy vyuèování
(uèitele) a uèení (žákù), které jsou ústøedním bodem výzkumu kvality a efektivity ve vzdìlávání.
Poukazují na to, jaké otázky se v této oblasti øeší a jaké výzkumné strategie a metody
se k tomu používají.
Kapitola 5 je uvedením do problematiky výzkumu výukových metod. Autoøi (Josef Maòák
a Tomáš Janík) nejprve vymezují pojem výuková metoda a odlišují jej od pojmu vìdecká
metoda. Následnì podávají pøehled o amerických, nìmeckých a èeských výzkumech,
v nichž byly výukové metody sledovány. Na základì rozboru prezentovaných výzkumù
autoøi identifikují dvì hlavní tematické oblasti výzkumu výukových metod – jedná se o:
(1) výzkumy zamìøené na uèitelùv metodický repertoár; (2) výzkumy zamìøené na efektivitu
výukových metod. Následuje pojednání o problémech spojených s operacionalizací pojmu
výuková metoda a pøedstavení hlavních metod jejich výzkumu. Závìrem autoøi naznaèují
perspektivy výzkumu výukových metod.
O problematice strategií uèení pojednává šestá kapitola, jejíž autorkou je Kateøina Vlèková.
Cílem této kapitoly je nabídnout pøehled používaných metod výzkumu strategií uèení (na
pøíkladu strategií uèení cizímu a druhému jazyku) a poukázat na vybrané metodologické
problémy spojené s jejich výzkumem. Z výzkumných metod jsou diskutovány zejména
dotazníky, inventáøe, interview, myšlení nahlas, pozorování a deníky. Z metodologických
problémù jsou rozebírány otázky introspekce, retrospekce, subjektivních verbálních výpovìdí,
ex-post facto pøístupu a vlivu vybraných promìnných na získaná data. Zmínìna jsou
také hlavní výzkumná témata a výzkumné designy, hlavní autoøi a výzkumy z dané oblasti
a výhledy výzkumu strategií uèení v budoucnosti.
V kapitole 7, jejímiž autory jsou Jiøí Škoda a Pavel Doulík, je zpracována problematika zkoumání
dìtských pojetí. Text kapitoly je zamìøen pøedevším na oblast výzkumu dìtských pojetí
fenoménù z oblasti pøírodovìdného vzdìlávání, neboť tento výzkum má již dlouhou tradici
a jeho výsledky jsou prezentovány v odborné literatuøe. Vzhledem k tomu, že dìtská pojetí
je možné zkoumat širokým spektrem rùzných výzkumných metod s ohledem na zamìøení
výzkumu èi charakteristiku probandù, jsou v kapitole diskutovány nejdùležitìjší metodologické
pøístupy, jejich možnosti a omezení ve vztahu k výzkumu dìtských pojetí.
Osmá kapitola, kterou zpracovala Patrícia Jelemenská, pojednává o Modelu didaktické
rekonstrukce a tematizuje problematiku kvalitativního výzkumu smìøujícího k tvorbì
kontextù pro výuku. Autorka podává pøehled metod uplatòovaných v didaktické rekonstrukci
pøi výzkumu pøedstav žákù, jakož i pøi evaluaci a následné tvorbì pilotního designu
uèebního prostøedí (napø. interview, teaching experiments). Interpretace pøedstav je podložená
„zkušenostním realizmem” a kognitivnì-lingvistickou teorií porozumìní. Vycházejíc
ze skuteènosti, že výzkum didaktické rekonstrukce je zamìøen na výzkum pøedstav
žákù a vìdcù – v porovnání s jinou nezávislou studií zamìøenou na výzkum pøedstav žákù –
se poukazuje na nìkteré metodologické problémy v dané výzkumné oblasti.
8