Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU

Co je třeba udělat před vysláním
V zásadě je nutné absolvovat podobné procedury jako v případě
vysílání pracovníků:
• podnikatel by si měl u České správy sociálního
zabezpečení zažádat o vydání formuláře E 101
(Potvrzení příslušnosti k právním předpisům), jímž
doloží příslušnost k sociálnímu systému ČR;
• dále by se měl podnikatel ujistit, zda má Evropský
průkaz zdravotního pojištění (nová kartička zdravotní
pojišťovny);
• pracuje-li podnikatel na živnostenský list, je vhodné
nechat si jej přeložit do jazyka země, kde bude
poskytovat službu;
• podnikatel by si měl opatřit kopii smlouvy, na jejímž
základě bude v jiném státu EU poskytovat služby, a to
nejlépe v jazyce země určení.
Na rozdíl od vyslaných pracovníků by si však měli
podnikatelé také ověřit, zda jejich činnost není na území státu
vyslání činností regulovanou. Jinými slovy, zda je pro její
vykonávání třeba prokázat odbornou kvalifikaci. Problematikou
uznávání kvalifikací se podrobně zabývá část 2.2, pro potřeby
této kapitoly uveďme, že se seznamy regulovaných činností se
liší stát od státu, a je proto žádoucí včas se informovat o právní
úpravě v zemi, kde chce podnikatel vyvíjet aktivity. Procedura
uznávání kvalifikace je totiž často velmi zdlouhavá a finančně
nákladná. Ve sporných případech může zabrat i několik měsíců.
Čeští podnikatelé zpravidla nejprve žádají o vydání certifikátu
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. S tímto dokumentem se
pak obracejí na příslušnou instituci v zemi určení (ministerstvo,
obchodní či řemeslná komora apod.).
Na co si dávat pozor
Smlouva se zahraničním subjektem, na jejímž základě bude
poskytována služba v jiném členském státě EU, by v žádném
případě neměla obsahovat hodinovou či jinak časově
vymezenou mzdu. Orgány státu určení by pak na poskytovatele
služeb mohli pohlížet jako na de facto zaměstnance příjemce
služby. Podnikateli by tak například v Německu či Rakousku
mohly vzniknout velké problémy. Poskytovatel služby by totiž
mohl být napaden, že obchází přechodná období na vysílání
pracovníků nebo notifikační procedury. Doporučuje se proto,
33