Vox Pediatriae - Dětský lékař

dě, kdy jsou zasaženy všechny dutiny na jedné nebo dokonce na
obou stranách.
■ Dělení sinusitid podle průběhu
Sinusitidy dělíme do 3 základních skupin: akutní, akutní recidivující
a chronické. Podle různých autorů jsou možné i odlišné názory na
klasifikaci a délku trvání obtíží v jednotlivých kategoriích.
Trvání akutní sinusitidy nepřesahuje u dětských pacientů obvykle
období 4 týdnů. Onemocnění může někdy spontánně regredovat,
vždy dobře reaguje na nasazenou léčbu a nezanechává žádné trvalé
změny na sliznicích dutin. Výjimečně dochází k prolongaci obtíží pacienta,
které mohou přetrvávat až 12 týdnů. V této souvislosti lze užít
termín subakutní rinosinusitida. Její symptomy jsou zpravidla mírnější
ve srovnání s akutní sinusitidou, ale histopatologicky se nejedná
o zvláštní entitu. I v tomto případě dochází po správně zavedené
terapii k vyléčení ad integrum.
Akutní recidivující sinusitidy jsou charakterizovány epizodami
bakteriálního zánětu, které trvají vždy méně než 30 dnů a mezi nimi
jsou minimálně desetidenní intervaly, během kterých je pacient
asymptomatický. Jsou pro dítě nepříjemné svým opakováním. Dobře
vedenou konzervativní terapií je lze zvládnout bez přetrvávajícího poškození
slizniční dutinové výstelky.
K chronickým sinusitidám řadíme záněty, které jsou refrakterní na
správně podanou léčbu a jejichž příznaky nemusí být výrazné, ale trvají
déle než 12 týdnů. Podkladem tohoto onemocnění je proliferativní
proces s fibrózními změnami a se smíšenou zánětlivou reakcí. Často
dochází k polypoidní degeneraci sliznice či tvorbě granulomů za
přítomnosti mohutné bakteriální nebo i fungální složky. Vyvíjí se zpravidla
z akutního zánětu, dochází k poruše mechanizmu mukociliárního
transportu a následnému circulus vitiosus přetrvávající obstrukce
vývodů, sekrece a persistujícího zánětu, doprovázeného často kašlem.
Chronická sinusitida i navzdory adekvátní medikamentózní terapii
nemusí být konzervativní cestou zcela vyléčena. V jejím průběhu
může docházet i k akutní exacerbaci dlouhodobých obtíží, které dobře
reagují na antimikrobiální léčbu, zatímco původní reziduální symptomy
se zpravidla nemění.
HIPP - kaše
■ Akutní zánět
paranazálních dutin.
Pro akutní bakteriální zánět je typický rychlý nástup onemocnění
a trvání maximálně po dobu 4 týdnů. Při prolongaci obtíží se jedná již
o subakutní průběh. K obvyklým příznakům patří nosní obstrukce,
sekrece purulentního charakteru (optimálně lze posoudit endoskopicky,
ale její nepřítomnost nevylučuje akutní sinusitidu) a teplota.
Přítomny mohou být tlak či bolest v oblasti splanchnokránia (obvykle
se zhoršují ráno, dále při předklonu či kašli, a zpravidla ještě tlakem
nad postiženou dutinou), kašel (zpravidla horší v noci), bolest hlavy,
bolest ucha a halitóza. Pro menší děti jsou typické minimální stesky,
febrilní stav, obstrukce a sekrece nosní, huhňání, celková nevůle, nechutenství,
kašel a zvracení hlenů.
K zhodnocení nálezu v paranazálních dutinách mohou přispět
i zobrazovací metody, které ale nejsou nutnou součástí diagnostického
postupu u nekomplikovaných zánětů a snažíme se jimi zbytečně
neplýtvat.
V případě rozvinuté bakterielní sinusitidy je v laboratoři vždy patrné
zvýšení zánětlivých parametrů. Podle potřeby kontrolujeme hlav-
VOX PEDIATRIAE - prosinec/2006 - č. 10 - ročník 6