16.11.2014 Views

Vox Pediatriae - Dětský lékař

Vox Pediatriae - Dětský lékař

Vox Pediatriae - Dětský lékař

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

VOX PEDIATRIAE<br />

Současný trh nabízí dostatečné množství kvalitních<br />

léků. Obvykle při nekomplikovaném<br />

onemocnění začínáme léčbu amoxicilinem<br />

v běžné či vyšší dávce, v případě alergie na<br />

tento typ preparátů volíme cefalosporin 2.generace<br />

či makrolidy. Při nedostatečné odpovědi<br />

na nasazené léky do 72 hodin, nebo<br />

v případě závažného průběhu onemocnění či<br />

když původcem jsou resistentní mikrobiální<br />

kmeny, je lékem volby amoxicilin klavulanát<br />

ve vysoké dávce, případně cefalosporiny III.<br />

generace. Dříve často podávaný trimethoprim<br />

se sulfamothoxazolem nebývá v poslední době<br />

doporučován.<br />

V úvahu musíme brát vývoj resistence patogenů<br />

respiračního traktu na antibiotika, který<br />

se i v jednotlivých regionech může lišit. Názory<br />

na délku léčby antibiotiky se různí, ale<br />

v zásadě by se měla pohybovat alespoň v rozsahu<br />

10-14 dnů při akutním průběhu onemocnění.<br />

Někteří autoři doporučují antibiotické<br />

krytí ještě týden po odeznění klinických<br />

obtíží. Při nedostatečné odpovědi na nasazenou<br />

terapii je doporučena cílená změna léku<br />

dle zjištěné kultivace a jeho protrahované podání<br />

až po dobu jednoho měsíce. U pacientů<br />

s velmi těžkým průběhem onemocnění či jeho<br />

komplikacemi je nutná intravenózní antibiotická<br />

léčba za hospitalizace.<br />

Jiná je situace v terapii chronické rinosinusitidy,<br />

kde antibiotika nasazujeme vždy cíleně<br />

po předchozí kultivaci ze sekretu (ideálně po<br />

punkčním odběru z maxilární dutiny), vždy<br />

v dostatečné dávce a zpravidla dlouhodobě<br />

po dobu 4-6 týdnů. Doporučená minimální<br />

délka antibiotické léčby jsou 3 týdny, dle potřeb<br />

může být protažena až na několik měsíců.<br />

Dlouhodobé profylaktické podávání antibiotik,<br />

zpravidla po celé období sezony respiračních<br />

infektů u dětí s recidivujícími obtížemi<br />

bakteriálního původu je, vzhledem k rostoucí<br />

prevalenci antibiotické rezistence, doporučováno<br />

spíše výjimečně.<br />

Obr. č. 7 - axiální projekce CT VDN - akutní pansinusitis<br />

vlevo s orbitální komplikací (subperiostální<br />

absces)<br />

Obr. č. 8 - punkce maxilární dutiny vpravo<br />

schematicky<br />

Punkce sinus maxillaris (obr. č. 8), případně<br />

výplach s instilací lokálních preparátů<br />

atˇ již antibiotik nebo dekongestiv, byla v minulosti<br />

velmi častou součástí léčby zánětu paranazálních<br />

dutin. Dnes je rezervována pro pacienty<br />

s akutní rinosinusitidou, s bolesti hlavy<br />

a retinovaným sekretem v dutinách maxilárních,<br />

který tvoří hladinku na předozadní RTG<br />

projekci, a nedaří se ho uvolnit medikamentózní<br />

cestou. Své místo má ale i u nemocných<br />

s těžkým a prolongovaným průběhem onemocnění,<br />

které nereaguje na běžnou léčbu. Je prostředkem<br />

k získání sekretu z postižené dutiny<br />

a tím i kvalitního materiálu ke kultivaci. Provádí<br />

se u menších dětí v celkové anestézii. Její léčebný<br />

přínos nebyl zjevně potvrzen u pacientů<br />

s chronickým průběhem onemocnění, kdy nevede<br />

ke znovunastolení ventilace, ani neřeší<br />

problém obstrukce ostiomeatální jednotky<br />

a chronický etmoidální zánět.<br />

Délka konzervativní terapie je určena klinickým<br />

stavem pacienta, výrazným poklesem<br />

nebo normalizací zánětlivých parametrů, ale<br />

neměla by být kratší než 10 až 14 dnů. Pokud<br />

odpověď na nasazenou léčbu není adekvátní,<br />

je třeba znovu zkontrolovat zvolené léky, jejich<br />

dávku a dobu užívání. Při chronickém průběhu<br />

obtíží, či častých recidivách onemocnění, je<br />

třeba vyloučit u dětí přítomnost neléčené alergie,<br />

GER, imunodefekt či systémové onemocnění,<br />

CF, ciliární dysfunkce, deviaci přepážky<br />

nosní a zvětšení adenoidních tkání. Účinnost<br />

případné adenotomie nemusí být v souladu<br />

s velikostí odstraněných adenoidních tkání.<br />

Chirurgické řešení sinusitid je metodou<br />

užívanou až po vyčerpání veškerých konzervativních<br />

léčebných postupů včetně dlouhodobé<br />

cílené antibiotické léčby a adenotomie. Ta muže<br />

být dle některých autorů případně provedena<br />

spolu se zákrokem na dutinách. Cílem operačního<br />

řešení je obnovení ventilace a drenáže<br />

paranazálních dutin do dutiny nosní, uvolnění<br />

průchodnosti nosní a tím zajištění kontaktu topických<br />

preparátů se sliznicí nosu. Původní<br />

obavy o pooperační následky -poškození růstu<br />

obličejového skeletu - se nepotvrdily, dosud se<br />

ale různí názory na optimální věk dítěte v době<br />

výkonu. Všeobecně se udává lepší pooperační<br />

průběh a výsledky u dětí nad 6 let .<br />

Operace je nutnou součástí léčby zejména<br />

u akutních zánětů s orbitálními a intrakraniálními<br />

komplikacemi či u chronických procesů<br />

nereagujících na léčbu po dobu alespoň 3<br />

měsíců, nebo stavů spojených s významnou<br />

polypózou nosní (nejčastěji u dětí s CF).<br />

V současnosti je metodou volby šetrné<br />

operační řešení pomocí funkční endonazální<br />

chirurgie FESS s cílem obnovení mukociliárního<br />

transportu, drenáže a ventilace paranazálních<br />

dutin. Vstupním vyšetřením před plánovaným<br />

zákrokem je CT paranazálních dutin.<br />

Vlastní výkon je zaměřen zejména na patologii<br />

ostiomeatální jednotky s cílem šetřit patologicky<br />

změněnou sliznice, která má schopnost<br />

restituce, a i kostěné struktury. Nejčastější<br />

operací po adenotomii je maxilární antrostomie<br />

s přední etmoidektomií.<br />

■ Závěr<br />

Záněty vedlejších dutin nosních u dětských<br />

pacientů jsou nozologickou jednotkou, se kterou<br />

se velmi často setkáváme. Současné nové<br />

poznatky a technologie nám umožňují lepší diagnostiku<br />

i léčbu rinosinusitid. Jejich terapie<br />

musí být vždy komplexní, razantní a dostatečně<br />

dlouhá. Velmi pečlivě se musíme věnovat<br />

pacientům s astmatem, u kterých často dochází<br />

při zánětu v oblasti horních dýchacích<br />

cest ke zhoršení astmatických obtíží. Vždy bychom<br />

měli klást důraz na dostatečnou dávku<br />

i dobu podávání léků. Jedině tak lze předejít<br />

rozvoji recidivující nebo dokonce chronické rinosinusitidy<br />

a také vzniku závažných komplikací<br />

tohoto onemocnění.<br />

■<br />

Literatura u autorky<br />

30<br />

VOX PEDIATRIAE - prosinec/2006 - č. 10 - ročník 6

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!