english synopsis - Časopis stavebnictví

▲ Dny stavitelství a architektury Karlovarského kraje 2012, jejichž součástí byla i konference Městské inženýrství 2012,
vyvrcholily slavnostním večerem v Karlovarském městském divadle
byly zde zřízeny kryté promenády
a místa k sezení. Od roku 1925
se přistavila také rozprašovací
hala, kde se rozprašovaná přírodní
solanka mění v hustou
mlhu. Gradovna byla kompletně
rekonstruována, včetně nosného
systému a vnitřní části rozprašovací
haly. Kromě gradovny byla
postupně, s relativně nevelkými
náklady, rekonstruována pitná
hala v památkově chráněném
lázeňském parku, včetně sítě
lázeňských cest a inhalatoria,
koncertní mušle a pramene Carla
Augusta. O někdejším solivaru,
historii soli a rozvoji lázeňství ve
městě Bad Sulza informuje v současnosti
Solivarské a vlastivědné
muzeum, vybudované v 19. století,
které bylo rovněž vzhledem
k velmi špatnému stavu v letech
1998–1999 podle zásad památkové
péče nově rekonstruováno.
Na vývoj města podle stanovené
koncepce reaguje i stále vzrůstající
počet návštěvníků lázní
v letech 1990–2012.
■ Lázně Darkov a Klimkovice
Podtitul: Součást ostravské sídelní
a průmyslové aglomerace.
Přednášející: prof. Ing. Vítězslav
Kuta, CSc., Fakulta stavební
VŠB – TU Ostrava, katedra městského
inženýrství; Ing. Stanislav Endel,
Fakulta stavební VŠB – TU Ostrava,
katedra městského inženýrství.
Na ostravsko-karvinských a specificky
darkovských karbonských
vrstvách se hromadily jodobromové
minerální vody dlouhá tisíciletí
a hromadí se na nich i v současnosti
v podobě mořské pánve
hluboko pod celým darkovským
katastrem. Pokusné vrty daly
vzniknout nesčetným jodovým
pramenům v celém Ostravsko-
-karvinském revíru. Uvedené jevy
daly vzniknout řadě zájmových
střetů mezi těžbou uhlí a lázeňským
využitím léčebných vod,
neboť jak uhlí, tak minerální vody
se vyskytují ve stejném prostoru.
Tato situace je známá i z jiných oblastí
republiky, např. v trojúhelníku
tvořeném Karlovými Vary, Mariánskými
Lázněmi a Františkovými
Lázněmi. Obzvlášť složitou situaci
představují Lázně Teplice, avšak
i v oblasti těžby lignitu na Hodonínsku
je problém markantní.
V blízkosti hranic s Polskem se
nacházejí Lázně Darkov, jejichž
vznik se datuje rokem 1867, kdy
po provedení prvních vědeckých
analýz přírodního léčivého zdroje
minerálních jodobromových vod
byla zahájena první lázeňská
sezona. Obyvatelé znali léčivý
účinek místních minerálních vod
již předtím, avšak vydatné prameny
solanky vytryskly až při hledání
zásob uhlí. Nejstarší dochované
lázeňské budovy vznikly v letech
1870 až 1879. Postupem času
se potvrdila vzácná kvalita vody
s vynikajícími účinky, zejména
pro léčbu pohybového ústrojí
a cévního systému. V roce 1889
byla provedena rozsáhlá rekonstrukce
stávajících budov a byl
založen lázeňský park s vzácnými
dřevinami. Lázeňský park se postupně
spojil se zámeckým. Další
lázeňské budovy byly postaveny
v letech 1895–1902, kdy se budovala
další ubytovací zařízení.
Návštěvnost lázní prudce stoupala –
v roce 1930 dosáhla 3666 hostů
oproti 700 hostům v roce 1913.
V blízkosti železobetonového
mostu přes Olši, postaveného
v roce 1925, bylo v roce 1931
postaveno Sanatorium, moderně
řešená monumentální budova,
uvedená do provozu v roce
1933 (včetně lázní vybudovaných
v suterénu a prostoru nutného
k moderní léčbě) podle návrhu
architekta Ludvíka Jaroše z Frýdku.
Autor tak vytvořil dominantu,
která dovršuje téměř sedmdesátiletý
vývoj harmonického celku
na obvodu Ostravsko-karvinského
černouhelného revíru. V době
zejména po roce 1989, kdy došlo
k omezení důlní činnosti, se
lázeňské budovy rekonstruovaly
a modernizovaly. Lázně Darkov
v současnosti poskytují klientům
248 lůžek a v dětském oddělení
dalších 64 lůžek.
V polovině dvacátého století se
uskutečnil na území Ostravsko-
-karvinské černouhelné pánve
široce pojatý geologický průzkum,
včetně hlubinných vrtů, jež prokázaly
v hloubce 300–400 m rozsáhlá
ložiska sedimentů, nasycených
vodou. Úvahy o léčebném využití
začaly teprve v osmdesátých
letech, kdy rozbory prokázaly, že
voda obsahuje mimořádně velké
množství minerálů (především
jodu a bromu v největší koncentraci
v Evropě – v množství
až 52 mg na litr). O využití se
uvažovalo v letech, kdy pokračovala
intenzivní a razantní těžba
černého uhlí, která po zahájené
výstavbě Dolu Darkov dokonce
ohrožovala samu existenci tamějších
lázní. Hrozilo jednak ohrožení
existence lázeňských domů a také
nebezpečí zániku nebo silného
omezení zdrojů vlastních minerálních
pramenů a tím zpochybnění
základní funkce lázní vůbec.
Právě ve zmíněné souvislosti
vznikla myšlenka na vybudování
lázní v nové lokalitě v rámci
černouhelného revíru. Výsledek
hodnocení vyzněl ve prospěch lokality
Hýlov v katastrálním území
Klimkovice. Lokalita byla vybrána
nejen s ohledem na výskyt solanek
v potřebné kvalitě a množství,
ale i s ohledem na ovzduší, jež
je v oblasti hýlovského kopce
na Ostravsku nejčistší. Vlastní
rozhodování o výstavbě probíhalo
velmi obtížně, mimo jiné z finančních
důvodů. Myšlenka se
začala prosazovat v roce 1989,
možnosti vybudovat další lázně
se ujala Česká pojišťovna. Autorem
impozantního návrhu se stal
Ing. arch. Zdeněk Kupka z projektové
kanceláře Loko ateliér Ostrava.
Stavební program zahrnuje všechny
nezbytné provozy a zařízení
pro chod lázeňského komplexu
i doprovodné služby včetně lékařských
ordinací a ubytování klientů
i potřebné hospodářské a administrativní
prostory a zařízení spojená
s jednotlivými segmenty technické
infrastruktury. Součástí je
rovněž zařízení na přívod, akumulaci,
úpravu a distribuci minerální
vody, přiváděné do lázeňského
komplexu z vrtů vzdálených cca
11 km. Lázně Klimkovice jsou
unikátním komplexem moderních
budov s velkorysou kolonádou,
netypicky umístěnou ve vnitřních
prostorách hlavní budovy. Lázně
se nacházejí v přírodním prostředí
na návrší nad městem Klimkovice
a jsou s ním propojeny místní komunikací
o délce menší než 4 km.
56 stavebnictví 08/12