Magdalena Šuhajová - Děti patří domů os

Vychovatelé v dětských domovech ve své pedagogické činnosti používají spíše
neformální organizační a výchovné metody, které podporují mravní, citový a sociální
rozvoj jejich svěřenců. Velice důležité je dodržovat zásadu přiměřenosti požadavků,
s přihlédnutím k možnostem svěřenců, odpovídající jejich potřebám a zájmům,
respektující zkušenosti z jejich minulosti. Děti často přicházejí z dysfunkčního a
málo podnětného prostředí a je potřeba očekávat výskyt negativních projevů chování
a nevhodných návyků. U dětí se může vyskytovat deprese z prožitých zátěžových
situací, neúspěch ve škole, pocity samoty, citová deprivace, nezájem rodiny, smutek,
změny nálad, zpomalené myšlení, letargie a nezájem o činnosti, snížená výkonnost a
vyšší unavitelnost, uzavřenost, pocity vlastní nicotnosti, poruchy chování, agresivita,
neklid, psychosomatické obtíže, bolesti, poruchy spánku, úzkost a strach. S těmito
specifickými projevy musejí výchovní pracovníci dokázat pracovat, snažit se
o zlepšování situace a hledat řešení v navázání užšího kontaktu v dlouhodobém
individuálním přístupu ke konkrétnímu svěřenci. V období po umístění dítěte
do dětského domova může dojít k problémům s adaptací. Pokud se u dětí projevuje
nedostatek samostatnosti a vytrvalosti, neochota zapojit se do činností, problémy
v oblasti sebeobsluhy a řádného plnění školních povinností, je nutné zjistit příčiny a
podle toho stanovit, zda postačí náprava běžnými výchovnými postupy nebo bude
potřeba spolupráce s odborníky, např. pedagogicko-psychologickou poradnou,
speciálně-pedagogickým centrem apod. Roli hraje odloučení od blízkých, můžou se
vyskytnout nepřiměřené reakce na změnu výchovných požadavků, nedůvěra a
bezohlednost k okolí. Objevuje se citová nevyrovnanost, lítostivost, plačtivost,
neklid, úzkost nebo vzdorovitost a agresivita. Děti vnímají často své umístění
do dětského domova jako nespravedlivé odloučení od svých rodičů, trest a konec své
dosavadní volnosti. Vychovatelé proto musí vzbudit v dítěti důvěru a ukázat, že
v novém prostředí se jim dostane jistoty a porozumění. Zároveň pracovníci dětského
domova iniciují spolupráci a kontakt s původní rodinou, aby byl případný návrat
domů, pokud se podmínky zlepší, co nejplynulejší. Určitou zvláštností práce
vychovatelů v dětském domově je to, že zároveň přistupují k dítěti důsledně
výchovně a snaží se podněcovat změny v chování, ale také nahrazují dítěti milujícího
rodiče. 23
23 VOCILKA, M. Dětské domovy v České republice I. Praha: MŠMT, 1999, s. 11-12
16