Magdalena Šuhajová - Děti patří domů os

čím dál více z vlivu rodiny, což je náročné pro obě strany. Proměna se projevuje
i v citové vazbě na rodiče, infantilní závislost je nahrazena zralejším postojem,
závislost na rodičích se přesouvá do symbolické roviny. Rodiče už značně ztratili
výsadní postavení v životě svého dítěte, které si nyní začíná vážit jejich skutečných
kvalit a shody v chování a verbálních proklamacích. Ve vztahu k matce je odmítán
její přetrvávající nadměrně pečovatelský přístup. V jednání s otcem se mohou,
zejména u chlapců, projevovat tendence k upoutávání pozornosti, vyprovokováním
k reakcím. Vztah otce a syna je v tomto období charakteristický důrazem
na mužskou identitu. Postupně dochází ke stabilizaci vztahů, dospělý syn či dcera
jsou rodiči přijímáni se všemi právy a minimem povinností, díky tomu ubývá
konfliktů. Adolescent se již s rodiči tolik nehádá, dokáže případné rozdíly v názorech
přejít. V rámci proměny hodnotového systému se jedinec snaží hodnoty uznávané
rodiči podrobit vlastní analýze a na základě vlastních zkušeností uznat jejich smysl.
V této fázi se naučí brát ohled na ostatní, ale stále přetrvává adolescentní
egocentrismus, zabývají se jen tím, co je pro ně zvláštní a zajímavé, využívají
pohodlí domova často bez toho, aby si připustili, že nejde o samozřejmost.
Ve vztazích k sourozencům závisí na poměru věku, pohlaví. Jsou-li mezi sourozenci
větší věkové rozdíly, stává se, že jejich kontakty se značně omezí a projevují se
tendence k odpoutání od sourozence. Ve školní prostředí se snaží adolescent vyhnout
potížím, cílem je ukončit školu, umí ale i vytrvale pracovat, nadchnout se
pro činnost, která představuje osobní zájem. Adolescent je při svém studiu již více
ochoten ke kompromisům a konformitě, přejímá na sebe roli studenta nebo učně a
může mít k instituci školy pozitivní, lhostejný nebo odmítavý postoj. Ve skupině
vrstevníků se mladý dospělý snaží, aby byl pozitivně přijímán, pokud není úspěšný,
hledá změnu a přijímá kohokoli, kdo mu poskytne adekvátní odezvu na jeho
intenzivní potřebu být oceňován. Může se tak ocitnout v závadové partě, kde je
ochoten se vzdát dosavadních hodnot a přijímá nové, aby získal vytoužené zázemí.
Rodiče pak nejsou schopni své dítě z vlivu party vymanit, protože mu nemohou
vrstevnické vztahy nahradit. Na konci období adolescence dochází k postupnému
odpoutávání od vrstevnické skupiny, starší adolescenti jsou zkušenější, zaměřují se
více na individuální vztahy a dokážou být kritičtí i k vrstevníkům. Zralost se projeví
v úbytku konfliktů a napětí. Zaměřenost se přesune na první partnerské vztahy, které
vycházejí ze skutečné potřeby. S tím souvisí přijetí role muže a ženy, adolescenti
dozrávají k naplnění partnerského vztahu, což zahrnuje i sexuální kontakt. Vztahy
28