Magdalena Å uhajová - DÄti patÅà domů os
Magdalena Å uhajová - DÄti patÅà domů os
Magdalena Å uhajová - DÄti patÅà domů os
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
3.1 Vymezení h<strong>os</strong>titelské péče<br />
Termín h<strong>os</strong>titelská péče není v naší legislativě nikde podrobně vysvětlen, toto<br />
označení se používá, neboť nezletilé dítě pobývá na návštěvě v rodině zájemců<br />
o h<strong>os</strong>titelskou péči, jako h<strong>os</strong>t. Tato forma náhradní rodinné péče umožňuje dětem<br />
trávit víkendy, prázdniny a další volné dny mimo ústavní zařízení, což přispívá<br />
ke zmírnění jejich citové deprivace. 56<br />
Pojem psychické deprivace je definován jako: „Psychický stav vzniklý<br />
následkem takových životních situací, kdy subjektu není dána příležit<strong>os</strong>t uspokojovat<br />
některé základní psychické potřeby v d<strong>os</strong>tačující míře pro d<strong>os</strong>ti dlouhou dobu.“ 57<br />
MATĚJČEK uvádí, že: „H<strong>os</strong>titelská péče je optimálním řešením pro opuštěné<br />
děti, které není možno z nejrůznějších důvodů umístit do náhradní rodiny natrvalo a<br />
které jsou již rozumově i citově schopny tuto situaci zvládnout (zejména střídání<br />
pr<strong>os</strong>tředí a blízkých lidí). Je však velmi citlivá především pro děti, které se po dvou,<br />
třech dnech v nové rodině vracejí znovu do dětského domova. Mnohdy je pro ně<br />
velmi složité tuto situaci zvládnout, a právě proto je zapotřebí si vše dobře rozmyslet,<br />
uvážit, poradit se s příslušnými odborníky a projít procesem prověření.“ 58<br />
H<strong>os</strong>titelská péče je realizována dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní<br />
ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, kde se v § 30 – Pobyt dítěte mimo ústav<br />
uvádí, že ředitel dětského domova je oprávněn povolit dítěti pobyt u rodičů nebo<br />
jiných fyzických <strong>os</strong>ob, pouze po předchozím písemném souhlasu obecního úřadu<br />
obce s rozšířenou působn<strong>os</strong>tí, kdy první pobyt dítěte u těchto <strong>os</strong>ob může trvat<br />
nejvýše 14 kalendářních dnů, poté může být tato doba prodloužena, opět na základě<br />
písemného souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působn<strong>os</strong>tí. Písemný souhlas<br />
obecního úřadu obce s rozšířenou působn<strong>os</strong>tí obsahuje určení <strong>os</strong>ob, u nichž bude dítě<br />
pobývat, délku a místo pobytu dítěte. U vydávání písemného souhlasu s pobytem<br />
dítěte se přihlíží k rodinnému a sociálnímu pr<strong>os</strong>tředí, v němž má dítě pobývat. Pokud<br />
má dítěte pobývat u jiných fyzických <strong>os</strong>ob než rodičů, prarodičů či sourozenců, jsou<br />
požádáni o předložení výpisu z evidence Rejstříku trestů a p<strong>os</strong>uzuje se jejich<br />
bezúhonn<strong>os</strong>t. Obecní úřad obce s rozšířenou působn<strong>os</strong>tí může také požádat krajský<br />
úřad o odborné p<strong>os</strong>ouzení jiné fyzické <strong>os</strong>oby než rodiče, u níž má dítě pobývat a<br />
56 GABRIEL, Z. Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči. Praha: Grada, 2008, s. 65<br />
57 MATĚJČEK, Z., BUBLEOVÁ, V., KOVAŘÍK J.: Pozdní následky psychické deprivace a<br />
subdeprivace. Praha: Psychiatrické centrum Praha, 1997, s. 8<br />
58 MATĚJČEK, Z. Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál, 2002, s. 41<br />
38
Change language