Edukační potenciál muzea - Katedra výtvarné výchovy PdF UP

11
Úvodem
Na hlavní předmět našeho zájmu, kterým je pozoruhodná lidská instituce
zvaná muzeum, budeme na stránkách této knihy pohlížet z poněkud méně
tradičního pohledu. Po úvodní explikaci základních muzeologických pojmů
a východisek si budeme všímat dosud opomíjené edukační dimenze muzea
a na muzeum budeme nahlížet jako na místo výchovy a vzdělávání.
Budiž však řečeno již v úvodu: muzeum nelze chápat pouze jako atraktivní
učebnu pro běžnou školní výuku – bez hlubšího nahlédnutí jeho podstaty
a pochopení významu této instituce pro společnost, jejích tradičních úkolů
i současných výzev. Naopak: muzejní edukace musí svou sílu a závažnost
čerpat z hlubokého porozumění muzeu jako prostoru, v němž se institucionalizovanou
formou realizuje jedna velmi specifická a nezastupitelná lidská
tendence. Jde o sklon člověka shromažďovat a navzdory působení času uchovávat
významné, reprezentativní, ale i napohled pošetilé hmotné prvky dokumentující
činnost člověka a vývoj jeho prostředí. Při realizaci této tendence
přitom nejde jen o kulturní, nýbrž o skutečně kulturotvorné lidské chování.
Každé úsilí o praktické využití edukačního potenciálu muzea by proto
mělo být spojeno se snahou o pochopení jeho jedinečnosti. Proto také knihu
otevírá nejprve kapitola charakterizující muzeum z pohledu vědy, která má
k němu nejvíce co říci, z pohledu muzeologie. Ta ovšem nezkoumá pouze
muzeum, nýbrž širší muzejní fenomén, jehož jsou muzea konkrétním a institucionalizovaným
projevem. Definici muzea proto dále doplníme vysvětlením
dalších souvisejících muzeologických pojmů, jako je muzealizace, muzeálie,
muzealita. Na úvodní kapitolu naváže stručný přehled historického vývoje
muzejního fenoménu a krátký pohled na současné muzeum – na jeho problémy,
ale i dosud nevídané možnosti, které se před ním otevírají v souvislosti
s digitalizací a novými technologiemi.
Muzejně pedagogický diskurz je u nás – podle našeho názoru – dosud
stá le poněkud plochý. Postrádá jednak muzeologický pohled na problematiku
a jednak důslednou aplikaci pedagogických, resp. didaktických kategorií
na muzejně edukační realitu. V naší práci se pokoušíme tento nedostatek
alespoň částečně odstranit. Pečlivou pozornost muzeologii věnujeme přesto
(anebo právě proto), že na muzejní pedagogiku pohlíží někdy s nedůvěrou
a pojetí muzea jako výchovné instituce ústy některých autorů přímo odmítá,