Edukační potenciál muzea - Katedra výtvarné výchovy PdF UP

Muzeum 25
základnu těchto věd. Dodejme, že tato muzejní funkce dnes již stojí v pozadí,
úkolem dnešního muzea je spíše interpretovat přírodní a společenské jevy,
porozumět jim a k tomuto porozumění vést návštěvníky.
Vyzdvihli jsme již, že muzealizace má zásadní význam pro předávání
a další rozvoj celé, v co nejširším slova smyslu pojaté, lidské kultury. Právě
snahu člověka zajistit její další trvání a rozvoj lze zřejmě najít v pozadí veškerých
historických projevů muzealizační tendence člověka a samozřejmě stojí
v základech činnosti dnešních muzeí.
1.3 Muzeálie
Je zřejmé, že muzealizované prvky samy o sobě trvání kultury nezajistí;
kulturní kontinuitu zajišťují především samotní živí lidé (Sokol, 2006).
Mentální, resp. paměťová kapacita jednotlivých lidí však – na druhou stranu
– v žádném případě nemůže pokrýt ani část celého, stále se rozšiřujícího
lidského poznání, které je tak na existenci různých hmotných paměťových
„konzerv“ zcela závislé. 5 Nepochybně je lidské poznání nejlépe fixováno prostřednictvím
písma a médií schopných nést text: sem patří především knihy
a listiny (a počítáme sem samozřejmě i nejrůznější předchůdce knih známé
z historie, jako byly např. kamenné bloky s vytesanými obrazy a texty, hliněné
tabulky, voskové destičky aj.). Na druhou stranu mnoho kultur nedisponovalo
písmem nebo se písemné památky dané společnosti nedochovaly – dějiny
těchto kultur se pak často rekonstruují pouze a jedině z materiálních pozůstatků,
jak podotýká také antropolog R. F. Murphy (1998). 6
J. Sokol připomíná, že ve společnostech, „které neměly písmo, platilo, že co
se v jedné jediné generaci ztratilo, je nenávratně pryč, zapomenuto, jako kdyby
nikdy nebylo“ (Sokol, 2006, s. 91). Zdá se, že toto memento stojí za úsilím
všech muzejníků, kteří k muzeáliím řadí také knihy a listinné dokumenty,
jimž dává Z. Z. Stránský (2000) název mentefakty. Z pohledu muzeologie
jsou knihy a listinné dokumenty muzeáliemi svého druhu – vychází se přitom
5
Pojem paměťová „konzerva“ použil J. Sokol ve svém textu Antropologie kultury (2006)
a zdá se nám výstižný, přestože ho muzeologové většinou nepoužívají. Setkat se s ním
však můžeme ještě u J. Beneše (1980).
6
V americké antropologii je proto příznačně archeologie považována za jednu z antropologických
subdisciplín.