Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
„Je to tady,“ ukázal na prázdný prostor.<br />
„Ale ještě se nezačala dělat konstrukce!“ řekl jsem konsternován.<br />
„Nestarejte se, zítra to bude hotovo … zítra si dovezte své věci.“<br />
„Doufám, že to bude hotové,“ řekl jsem pochybovačně.<br />
„Prosím vás, taková králíkárna, postavíme ji v půlhodince.“<br />
Bloumal jsem po staveništi a všechno jsem si prohlížel. Několik stánků již bylo<br />
hotových, jiné byly hotové jen částečně. Někdo mě ze zadu uhodil na rameno. Obrátil<br />
jsem se. Přede mnou stál Frank Potter a smál se.<br />
„Už máš stánek?“ zeptal se.<br />
„Ano, tam u zdi.“<br />
„Vítej mezi šejdíře! Můj stánek je blízko orchestru. Buď hluk pohltí můj hlas,<br />
nebo já překřičím muziku. Uvidíme. Pojď se mnou popovídáme si a pomůžeš <strong>mi</strong><br />
uspořádat můj stánek.“<br />
Pomáhal jsem mu vybalovat krabice a rovnal je do regálů.<br />
„A teď dáme na pult poutač.“<br />
„Poutač?“ opakoval jsem.<br />
„Ano, tohle.“ A ukázal <strong>mi</strong> to.<br />
„Tohle? Nejsem blbec, je to kus železa a nejspíš to patří zedníkům.“<br />
„Ne, to je můj poutač.“<br />
Prohlížel jsem si nechápavě tu podivnou věc. Bylo to těžké kovové účko<br />
s mosaznou koulí na jednom konci a s velkou maticí na druhém, na kouli byl červený<br />
pruh. Krátký řetěz byl připevněn přibližně uprostřed.<br />
„Co to je?“ zeptal jsem se.<br />
„Já nevím,“ odpověděl.<br />
„Ale jak to souvisí s …“<br />
„Nesouvisí!“<br />
Zasmál jsem se: „Děláš si blázny?“<br />
„Ne, je to můj poutač. Lidi se na to koukají a když se jich sejde víc, tak začnu<br />
mluvit o lepidle, ale o tomhle se ani nezmíním.“<br />
„A oni se neptají?“<br />
„Ano, často. Ale mají možnost jen po přednášce a to já jim jednoduše odpovím,<br />
že je to kus kovu. Žádnej zákon nevyžaduje, aby měl poutač nějaký vztah ke zboží. Teď<br />
ještě pověsíme plakáty a je hotovo. Zítra zas pomohu já tobě.“<br />
„Hele, neznáš někoho, kdo by <strong>mi</strong> pomohl prodávat?“ zeptal jsem se ho.<br />
„Představ si, že znám. Je šikovná, ptala se mě, jestli mám pro ni práci. Zítra ti ji<br />
pošlu. Jmenuje se Anne. Neboj se, nezapomenu.“<br />
„Ví něco o vaření?“<br />
„Pokud vím, tak nic, ale to vůbec nevadí.“<br />
„Ale mně se to zdá důležitý.“<br />
„Ale vůbec ne, nech to na ní. Ona bude prodávat,“ tvrdil Frank, ale náhle ho<br />
zaujalo něco <strong>mi</strong>mo mne a vykřikl: „Hola vypečenci! Hej Marku, Berte! Odkud vás<br />
vyhnali? Pojďte sem čubčí synové!“