Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Vběhl jsem dovnitř. Přistoupil ke mně muž budící vážnost. Podal <strong>mi</strong> ruku a řekl:<br />
„Vetam vás. Tady sir vyučujer dobrir respiantor. Jár studuj jazyk ruž čtyřer roky.<br />
Pousaďter ser <strong>mi</strong>zer nás.“<br />
Rozhlédl jsem se. Seděla tam asi desítka osob. Mluvili anglicky. Skoro všichni<br />
byli staří. Na jedné straně na vyvýšeném místě sedělo dvanáct mužů.<br />
„Kdo to je?“<br />
„Tor jsou soudcir, ktiřír střežír, raby ser někdour nizpronivěřil našem dahým<br />
zákounům.“<br />
Představil jsem se.<br />
„Vašer j<strong>mi</strong>nour znér ritalsky. Rumeter ritalsky?“<br />
Přikývl jsem: „Mí rodiče byli švýcarští Italové z kantonu Ticino.“<br />
Muž začal komolit italštinu. Soudcové povstali a společně jedním hlasem pronesli<br />
anglicky: „Mluvte esperantem!“<br />
Mluvčí se postavil přede mne a začal: „Dnis chcer mlouvit ror rulecích<br />
v Plurtowvnur. Jer zder mnouhor rulec, rae čem vec ser městour zvětšujer, tém věc jer<br />
zder rulec. Dělnecir…“<br />
Soudci zase povstali a řekli anglicky: „Není dovoleno mluvit o politice!“<br />
„Proumeňter…Mužir stavějir rulicer. V rulecech jsou doumy, škouly, raler nir<br />
koustily…“<br />
„Výborně,“ řekli soudci anglicky.<br />
„Rar v rulecech jsou svetelny rar každý vičir přecházír lampář…“<br />
Soudci náhle vyskočili a se šokem v tváři křičeli anglicky: „Fuj, co si to<br />
dovolujete říkat neologismus! Lampář není dovolen!“<br />
„Raler jár chtěl jen řecir, raby zapálel loucerny,“ bránil se mluvčí.<br />
Ale teď se zvedli i přítomní a ukazovali na mluvčího prstem a obviňovali ho:<br />
„Rudělal jsir nioudpoustetilný hřéch, vyslouvil jster neologismus!!“<br />
Soudci seděli konsternovaně a jejich krky se prodloužily na jeden metr, ohnuly se<br />
a hlavy z<strong>mi</strong>zely studem pod lavicí.<br />
Mluvčí pokračoval: „Všichny doumy jsou z cehil…Jár vedém, žer jidin chlapec<br />
nerouzumér náš dahý jazyk, tedy s douvouleném všech boudir poukračovat ranglecky.“<br />
Chlapec protestoval: „Já dobře rozumím.“<br />
Předseda otcovsky klepl chlapce přes hlavu a řekl: „Ranor, tor ser mysléš, raler ty<br />
nerouzuméš vnetřnér myšlincer našihor jazyka dahiher.“ Ke konci své řeči už začal<br />
předseda mluvit anglicky a řekl: „ Jak víš, obyčejně žáci po dvou, třech večerech už<br />
nepřijdou a tak se jim už nemůže vysvětlit vnitřní myšlenka. Během posledních čtyřiceti<br />
let jsme začali učit tisíce žáků, ale z nepochopitelných důvodů ztráceli zájem. Může<br />
někdo poradit, jak je přivést?“<br />
Nikdo neodpovídal. Předseda pokračoval: „Bohužel nemůžeme všechny přivést<br />
zpět, protože během čtyřiceti let mnozí zemřeli. Zkusil jsem mluvit s některý<strong>mi</strong> a<br />
třebaže jsem je pozdravil „bounan vispiron“, abych je zaujal, zdá se, že jsou zcela proti<br />
esperantu zaujatí, dokonce víc, než ti, kteří se ho neučili. Problém je složitý a já<br />
navrhuji, aby rozřešení vynesli soudci.“