No fakt, paní, věřte mi ! - Esperanto

poručit, abych ho nemilovala. Ano, je to divné. Nechci ztratit tvé přátelství. Přeji si,
abychom byli přáteli, ale ne víc, Viku. Já nemohu, nemohu ho zradit a nesnaž se tomu
rozumět. Řekni prosím tě, že to nezničí naše přátelství.“
„Je to trhovec?“ řekl jsem jako pro sebe.
„Ne, pracuje v kanceláři. Neví nic o světě. Vždy bydlel tady v tomhle městě se
svojí ovdovělou matkou.“
„To je šok! Ale je to tvoje rozhodnutí, nemám nárok, abych ti něco vyčítal, nebo
tě pomlouval. Bude lepší, abych počkal, až tě omrzí. Možná to nepotrvá dlouho.“
„To se pleteš. Už jsme se zasnoubili. Hele, prstýnek!“ a vyndala ho z kabelky.
„Vezmeme se na vánoce.“
Trochu jsem zapřemýšlel: „Tak dobře Aničko, přeji ti, abys byla šťastná. Není to
pro mne snadné, ale tvoje přátelství je také něco a já budu mít na tebe jen sladké
vzpomínky.“
„Děkuji.“
„Půjdeš na trhy do Aberdeenu?“
„Nemůžu. On nechce abych cestovala. Až mi skončí smlouva, chci už toho
nechat.“
Pak jsme se bavili jen tak a trochu jsme se i rozveselili, ale uvnitř jsem cítil tíhu a
nedokázal jsem ji skrýt. Čas plynul. Šla se mnou na nádraží a po vzájemném políbení a
slibech, že si budeme psát jsem odjel.
20. Na každý smutek se najde náplast
A zase trhy. V Aberdeenu jsem hned vytušil, že budou problémy. Nebylo tam
dost místa. Vedle a naproti mně ve stáncích hlasitě vyvolávali. Lidé se tlačili a trhovci
se překřikovali. Můj první úkol byl: spřátelit se s konkurencí, věci uhladit. Po zahájení
trhů jsem svým sousedům rozdal pečená kuřata. Blízko mne prodávala parfémy jedna
paní. Ta pracovala klidně a voněla procházející lidi velmi zdvořile a prodej se jí dařil.
Dal jsem jí též kus kuřete. Spřátelili jsme se. Stánek měla pěkně upravený drapériemi a
parfémy byly v pěkných lahvičkách. Když jsem si s ní jednou povídal, všiml jsem si, že
prodává jen jeden druh voňavky. Povídám: „Nebylo by lepší prodávat různé druhy?
Možná byste prodala víc, kdyby byl výběr."
„Ale já mám různé druhy,“ řekla.
„Ale já vidím jen fialkový,“ opáčil jsem.
„Ano, dnes prodávám fialkový, zítra budu prodávat růžový a každý další den jiný.
Mám dostatečný sortiment. Ale kdybych dala všechny na pult, zákazník by byl
v rozpacích, který si vybrat. Takhle si ušetřím čas. Praxe mi dala, že víc vydělám
takhle.“
„Kterému parfému dáváte přednost vy?“
„Z těhle?“ řekla, jako by dostala šok. „Žádnému! Jediné květiny, které ty
voňavky viděly jsou ty malované na lahvičkách. Parfémy se nakupují v pětilitrových
benzínových kanistrech.Voňavka stojí výrobce pravděpodobně devět pencí a pět litrů,“
žertovala.