Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

v ě d a a v ý z k u ma psychologicky přijatelné struktury identit jakožto jednohoz pozitivních principů mezilidských a mezikulturníchvztahů. Na tomto základě bychom mohli předkládatdoporučení, jak sladit zájmy většiny a menšinv určitém prostředí, jak stimulovat či regulovat velké migračnípohyby, jak předcházet růstu interetnického a následněsociálního napětí.Kritické zhodnocení současné situacea vývojového potenciálu komplexních společnostíVelmi vážným úkolem humanitních oborů je vědeckáreagence na současný mimořádně dynamický a v jistémsmyslu chaotický vývoj lidstva. Před našima očimase zhroutil bipolární systém, skončila jednoznačná převahaeuroamerické civilizace a nastoupily nové mocnosti,jejichž vstup do popředí světového dění přispívák pestrosti globalizovaného světa, ale zároveň otvíránové otázky. Ačkoli na některých akademiích věd a univerzitáchv Evropě, Americe či Asii vznikají centra globálníchstudií, jejich pokusy o decentníodpovědi na aktuální otázky se zatímjen velmi málo odrážejí ve veřejnémživotě. Naproti tomu odpovědi, kterénabízejí politikové a žurnalisté, bývajíjednak stranicky zabarvené, jednakkrátkodeché. Vyznačují se nedostatečnýmponorem do minulosti a tudíži neschopností vystihnout dlouhodobévývojové trendy, stejně jako nanejvýšjen velmi povrchní komparací,která je tu jednou ze základních metodk uchopení rozmanitosti světa.Pro současnou euroamerickoucivilizaci nejsou patrně největším nebezpečímprojevy ekonomické deprese,kterou lze pokládat za součástcyklického vývoje, nýbrž příznakykomplexní systémové krize. Popsat zjevné symptomynení zvlášť obtížné – jsou to problémy vyplývající zestárnutí obyvatelstva v relativně bohatých částech světaa ze značně nerovnoměrného populačního vývoje,z hrozícího vyčerpání surovinových zdrojů, z neuspokojivéhofungování tradičních demokratických institucíatd. Takové konstatování však rozhodně nestačí, spíšejen naznačuje, že před humanitními vědami stojí novézávažné výzvy – kriticky interpretovat současnou situacia vývojové možnosti komplexních společností; pokusitse o stanovení reverzibility jevů, které vedou či mohlyby vést ke kolapsu euroamerické civilizační sféry;naznačit, jaké podoby by tento kolaps mohl nabýt a případnějaké jsou možnosti regenerace. Jde bezpochybyo témata, která jsou svou povahou interdisciplinárnía transdisciplinární; jejich úspěšné řešení se vymykámožnostem jednotlivých zemí a vyžaduje rozsáhloumezinárodní spolupráci.Řešení komplexní problematiky je však nemožné bezpředchozího či souběžného zkoumání mnoha dalšíchtémat, jejichž dlouhodobé přehlížení přispívá k labilitěsoučasného světa. Bylo snadné v duchu politické korektnostiodmítnout Huntingtonovu představu o „střetucivilizací“ a poukázat na dílčí nedostatky autorova výkladu;mnohem obtížnější však bude uskutečnit comožná nepředpojatý výzkum jednotlivých kulturních,náboženských (nábožensko-politických) a civilizačníchokruhů se zřetelem k rozporným tendencím jejich vývojea k možnostem jejich dlouhodobého – skutečného,nikoli proklamativního – soužití v budoucnosti.Badatelé v humanitních vědách by měli programověvyrovnávat nerovnováhu, která vzniká pod politickýmia ekonomickými tlaky; například zkoumat vyhrocovánívztahů mezi nositeli muslimské a (post)křesťanské civilizace– ať již v Evropě, či na dalších kontinentech. Jistěženemohou pominout dnes jednostranně zdůrazňovanésociální motivy, ale zajisté by se neměli spokojit s monokauzálnímvýkladem. Pokud ho lze – nepříliš úspěšně –aplikovat na poměry západní Evropy, pak jistě neobstojípři vysvětlení dlouhodobě zamlčovaných útoků na křesťanyv zemích Asie a Afriky jakožto jevu, který dodává současnémusvětu dosud nepřiznanou, avšak velmi nebezpečnoudynamiku. Mezinárodní a důsledně komparativnívýzkum může zabránit, aby jednotliví badatelé neupadlido jednostranné či dokonce zaslepené obhajoby těchcivilizačních prvků, které jsou jim z osobních důvodůbližší, a do obžaloby oněch, které jsou jim vzdálenější;ale také aby v duchu politické korektnosti vážné problémynezastírali nebo nebagatelizovali. Hodnota poznání byměla vždy převážit nad politickými preferencemi.ab14„Detoxikace“ mezinárodních vztahůPřes veškerou snahu zainteresovaných badatelů si nelzedělat iluze, že bude možné dosáhnout naprosté objektivitya jednomyslnosti. Pro větší názornost lze uvést