Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

vypracovali na solidní úroveň, tak často místo práce nasvém dalším vědeckém růstu vyplňují formuláře a píšíeseje, jež nikdo nečte. Nemalé finanční prostředkyspolknou úředníci, kteří evidují přihlášky do soutěžea kontrolují průběžné zprávy projektů. Není mi zcelajasné, co se skutečně má stát po ukončení těchto programů.V řešených projektech jde vesměs o činnosti,jež by měly být v rámci řádně akreditovaných a rozumněfinancovaných studijních programů samozřejmostía měly by vyplývat z toho, že studijní program je zajišťovánpedagogy, kteří ve svém oboru a na svém pracovištitaké aktivně vědecky pracují. Jen tak mohou naplňovattyto cíle neformálně a fundovaně, bez nutnostipsát pravidelné zprávy a vyplňovat výkazy pro armáduúředníků. Vidím v tom velké plýtvání finančními prostředkyi lidským potenciálem. Programy určené k posíleníkonkurenceschopnosti tak podle mého názoru našikonkurenceschopnost nakonec oslabují.Pokřivený pohled na hodnocení vědy a jeho důsledkyv jejím financování je kapitola sama pro sebe. Posuzováníkvality vědeckých výstupů vždy bylo, je a bude založenona subjektivních kritériích nezpochybnitelných autoritdaného oboru, které jsou schopny, lépe než úředníknebo statistický přehled, dohlédnout významu a užitečnostidosaženého výsledku. Tento odkaz nám zanechalimoudří předkové, kteří v minulosti posouvali hranice poznánív nejrůznějších vědních oblastech. Současný stavje poznamenán zmatením pojmů, kdy se základní výzkumzaměňuje s vývojem. Chamtivost vede k zaměňováníinovace s okamžitým finančním ziskem. Svou rolihraje také skutečnost, že se do významných akademic-kých pozic dostali lidé, kteří sice o hodnocení vědy rozhodují,ale v profesním životě žádnou vědu nikdy vážněneprovozovali. Snaží se proto marně nalézt objektivníkritéria hodnocení, která by jim při absenci jejich vlastníerudovanosti umožnila správná rozhodnutí. Věřím, žemnozí z nich svoje snahy myslí upřímně, ale protože senemohou opřít o vlastní zkušenosti, jsou jejich rozhodnutíčasto špatná a nesmyslná.Dospěli jsme do stadia, kdy vládní úředník klepnutímna klávesu „enter“ definuje výkonnost českých vědcůa na základě toho na jednotlivé instituce v příštích letechposílá finanční prostředky. Děje se to za tiché podporyčlenů akademické obce ve schvalovacích komisích, ježmají za úkol těmto rozhodnutím „požehnat“. Z obavy předzastavením financování vlastních projektů jejich řešitelé„ohýbají hřbet“ před řídicími orgány, které po nich chtějí takovénesmysly jako „kvantifikace kvality vědeckých výstupů“nebo stanovení „měřitelných výstupů vědecké práce“.Jiní na tuto hru bez skrupulí přistupují a místokvalitního výzkumu se zaměřují na generování bodů.Byrokracie a nesmyslná nařízení, s nimiž se dnessetkáváme v akademickém světě, nemají obdoby,ztrpčují nám život, omezují naši svobodu a překážejíkvalitní pedagogické a vědecké práci. Do značné mírysouvisejí s celkovou atmosférou ve společnosti, ale takés pasivitou a rezignací akademické obce. Každýmrokem se situace zhoršuje a čím déle trvá, tím více sevzdalujeme od rozumného stavu popsaného na začátkutohoto příspěvku.■PAVEL DRÁBEK,člen Učené společnosti ČRCeny SVU2012Svůj jarní svátek – udílení cen Společnosti pro vědya umění významným osobnostem české kulturya vědy – pořádá Pražská skupina SVU již od roku 2002.Zásluhou Stálé komise pro krajany žijící v zahraničí SenátuParlamentu ČR je tato slavnost zasazena do působivéprostory Rytířského sálu Valdštejnského paláce,kde ji klavírním uměním i letos podbarvil prof. RadoslavKvapil. Předsedkyně Pražské skupiny prof. AlenaMorávková vyhlásila letos 24. května oceněné vědce,umělce a pedagogy za rok 2012, jimiž jsou dva politologové– dr. Ivan Cikl a prof. Ivo Feierabend, muzikoložkaJudith Fiehler, operní pěvec doc. Ivan Kusnjer, výtvarnýumělec Jan Koblasa, chirurg prof. Pavel Pafko,ekonom prof. Jan Švejnar a herečky Hana Maciuchováa Libuše Šafránková.Společnost pro vědy a umění vznikla v padesátých letechminulého století v USA, postupně se rozšířila do celéhosvěta a dodnes funguje na československém principu.Jedenkrát za dva roky se její členové scházejí nakongresech, které se po návratu demokracie konají takév Česku a na Slovensku. Právě letos začátkem červencehostí 26. světový kongres SVU slovenská Žilina. ■HaM29 abFOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETIN