Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

80 LET Ústavu pro dějiny vědya techniky Sergeje I. VavilovaÚstav pro dějiny vědy a techniky Ruské akademie věd, který patřímezi nejvýznamnější instituce svého druhu, slaví letososmdesáté výročí. Podle nově objevených archivních dokumentůvznikl 28. února 1932 a od roku 1991 nese jméno významnéhoruského botanika a genetika zajímajícího se rovněž o historii vědySergeje I. Vavilova. Ve výroční den se v Moskvě uskutečnilamezinárodní konference. Mezi významnými hosty, kteří převzaliMedaili za přínos v oblasti dějin vědy, byla také prezidentkaEvropské společnosti pro dějiny vědy (European Societyfor History of Science – ESHS) doc. Soňa Štrbáňováz Kabinetu dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.Hlavní řečník konference, ředitel Vavilovova ústavuJurij M. Baturin, člen korespondent Ruské akademievěd a profesor na moskevské univerzitě, má mimořádnévědecké zásluhy v oblasti letecké fyziky, kybernetiky,práva, mezinárodního leteckého práva a prognózyletectví, ale i žurnalistiky. V letech 1998 a 2001 se zúčastnildvou vesmírných letů. V den oslav ústavu poskytl rozhovorčasopisu Rossijskaja Gazeta nazvaný Historievědy očekává své Shakespeary, v němž pohovořil o historiiústavu a zdůraznil význam dějin vědy a techniky proRusko i nutnost věnovat této oblasti větší pozornost; zmínilrovněž vzestupy a pády ústavu.Obětí stalinistického režimu se stal první ředitel ústavuNikolaj Bucharin, který byl jmenován v roce 1932. Užv roce 1938 bylo pracoviště po jeho zatčení a popravězavřeno, obnovit se jej podařilo v roce 1944 zásluhouvýznamného geologa Vladimíra V. Vernadského a chemikaNikolaye D. Zelinského. Další z obětí stalinistickýchčistek byl i N. I. Vavilov, který zemřel ve vězenív roce 1943. Ačkoli ústav dosáhl vysokého mezinárodníhorenomé v sedmdesátých a osmdesátých letech minuléhostoletí, již v devadesátých letech jeho činnost zasáhlakrize ruské vědy.K navrácení reputace by měla přispět i letošní, jubilejníkonference za účasti významných hostů z celého světa.Pozvání na konferenci přijali např. předseda Oddělenídějin vědy a technologie Mezinárodní unie dějin a filosofievědy prof. Liu Dun (Čína), prezident Mezinárodní akademiehistorie vědy prof. Eberhard Knobloch (Německo),prof. Loren Graham z MIT (USA), ředitel Centra G. M.Dobrova pro vědecký a technologický potenciál a studiumdějin vědy Ukrajinské akademie věd prof. BorisA. Malitskij, prof. Ou Bao ze Školy humanitních a sociálníchvěd univerzity Tsing-chua v Pekingu (Čína) a prezidentkaESHS Soňa Štrbáňová (Česká republika).Jubilejní setkání doprovodila zdařilá výstava k historiiústavu a přehlídka trojrozměrných dokumentárních filmůvyrobených v Centru pro virtuální dějiny vědya techniky Ústavu pro dějiny vědy, která představilanapř. plazmové krystalové pokusy prováděné naMezinárodní kosmické stanici. U příležitosti jubilea vyšeltaké ilustrovaný sborník obsahující historii a současnýpřehled činností ústavu.■srd17 abOBĚ FOTA: ARCHIV ÚSD AV ČRMedaile za přínosv oblasti dějinvědyŘeditelVavilovovaústavuJurij M. Baturinspolus prezidentkouEvropskéspolečnostipro dějiny vědySoňouŠtrbáňovou