Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

t é m am ě s í c ezemích, tudíž i nejedna relativně zdravá ekonomikačelí mnoha problémům. Význam začínají získávat tzv.„glokální“ analýzy, jež detailně vysvětlují vztahy meziglobálními a lokálními (z našeho hlediska českými)vývojovými tendencemi. V minulosti tyto rozbory nemělypotřebnou váhu, neboť jednotlivé ekonomikya celé společnosti nebyly tak silně provázány vývojovýmitrendy globálního charakteru. Samozřejmě přitomnejde jen o ekonomické otázky, neboť politickározhodnutí mohou mít silný vliv na dopady krize a různékulturní vzorce jednání v různých kulturách a zemíchmají také značnou působnost.Uvedl byste příklady transnacionálních změn?Podíváte-li se například na „arabské jaro“, je zřejmé,že revoluční změny měly ve svém makroregionutransnacionální charakter a odehrávaly se v určitémglobálním geopolitickém poli. V případě těchto zemíbyly spojujícími prvky podobné politické a ekonomicképroblémy, provázanost a přenositelnost těchtozměn však do značné míry podmínily společný arabskýjazyk a islámské náboženství a s ním souvisejícíkultura. Není to ale až tak nový fenomén. Revolučnízměny roku 1989 ve střední a východní Evropě bylyrovněž provázány určitými transnacionálními společnýmiprvky; v daném případě zejména politicko-ekonomickýmsystémem. V současné době však komunikační,dopravní a další technologie umožňují většíspojení a snazší přenos společenských změn. Obvyklese tyto otázky rozebírají pouze jako nahodilémezinárodní události; absentují analýzy transnacionálníchsouvislostí, jež jsou mnohdy pro tyto událostirozhodující.Na jaké aspekty těchto společenských změn sesoustřeďují globální studia?Globální studia se zaměřují na globální proměnyspolečnosti, politiky či kultury, přičemž důležitýmsměrem zkoumání je ovšem i hledání a popisovánísouvislostí mezi zkoumanými problémy. Žijeme v novémkontextu velmi komplexních globálních interakcív oblasti ekonomiky, kultury, politiky, životního prostředía dalších sfér života. Tyto globální interakcepřitom zatím vzhledem k relativně krátké době jejichexistence nejsou důkladně analyzovány, ani se nestalysoučástí běžného povědomí lidí. Charakteristickýmrysem soudobé společnosti je, že lidé včetně politikůa dalších významných představitelů veřejného životavnímají v každodenním životě jednotlivé globální událostidosti izolovaně, aniž by si dostatečně uvědomovalivzájemné souvislosti, o jemném předivu komplexníchpříčin, důsledků a významů nemluvě. Podle tohoab4také jednají bez dostatečné reflexe, což má často zásadnínegativní dopady na životy nás všech.Víme tedy, že žijeme v globální době, byť si uvědomujemejen zlomky globálních interakcí. Jak seprojevují negativní dopady naší nezakotvenostiv nové éře, nové etapě lidských dějin?V některých oblastech, zejména ve sféře informačních,komunikačních, finančních, dopravních, výrobnícha obchodních interakcí, jsme dosáhli určitéhostupně transnacionální a globální integrace. Prozatímjsme ale nedozráli k dostatečnému uvědomění si jejichspolečenské provázanosti. Separované vnímáníudálostí, informací a znalostí vede k fragmentovanémuvědomí jednotlivců i k utváření fragmentovanéspolečnosti. Nevyhnutelným důsledkem jsou následněrůzné formy kulturní, sociální, politické, genderovéa další rozpory a konflikty, jež nejsou zmírňovány, kultivoványnebo přímo odstraněny. To vytváří nejen nespokojenost,ale často také paralyzuje jednání lidí.Vnímají problémy, kritizují je, ale nevědí, co by mohliv komplexním globálním světě dělat. Taková situacegeneruje frustraci a podmínky pro četné boje proti kulturnímu,sociálnímu nebo politickému zneuznání různýchskupin osob, jak na to upozorňují například filozofovéCharles Taylor nebo Axel Honneth. Globálnístudia stojí před úkolem popisovat dlouhodobé cestya možnosti společenského uspořádání vzhledemk bouřlivě se rozvíjejícím technologiím v globálnímměřítku, studovat rozvoj člověka a jeho seberealizaciv různých nových formách globálně se měnící společnosti.V našem Centru se s kolegy zaměřujeme zejménana analýzy kulturních, sociálních a politickýchaspektů z hlediska filozofie a sociálních věd, částečnětaké z perspektivy filozofie životního prostředí.V rozvojovém světě silně narůstá populace,s čímž souvisí problém tzv. globálních chudých.Jakým způsobem lze řešit tuto situaci?Jedním z tradičních přístupů jsou humanitární a rozvojovápomoc a spolupráce. Podrobnější rozboryukazují i nové tendence, jak se s těmito otázkami vypořádat.Zatímco v minulosti převažovala snaha prosazovatnové mezinárodní pakty, které by byly schopnyustavit pro jednání právní pravidla, v poslednídobě, zejména v krizi, převažují – přinejmenším u občanů– tendence využívat prvky stávajícího mezinárodníhopráva a nově je interpretovat a prosazovatv globálním prostředí; například extrateritoriální (exteritoriální)uznání různých práv občanů. Uvedené tendencese považují za pozitivní snahu řešit situaci současnýmiprostředky, avšak zároveň slouží jako test,