Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

k u l t u r a a s p o l e č n o s tŠUMAVA CHRÁNÍCÍ A CHRÁNĚNÁFOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, ARCHIV AUTORKYRada pro popularizaci vědy AV ČRuvedla 25. dubna 2012v knihkupectví Academiana Václavském náměstí v Prazeprvní Akademickou kavárnuletošního roku. O naléhavém tématuNárodního parku Šumava diskutovaliMVDr. Jaromír Bláha z Hnutí DUHA,doc. Lubomír Hrouda z Katedrybotaniky Přírodovědecké fakulty UKa doc. Miroslav Svobodaz Katedry pěstování lesaFakulty lesnické a dřevařskéČeské zemědělské univerzity.Je symptomatické, že se do šumavských hvozdův posledních měsících – houfněji než kdy jindy – vydávajíi politici a veřejní činitelé za doprovodu vědcůa profesionálních odborníků. Nepřekračují ovšem padlévelikány horských smrčin, ale v závětří kulatých stolů,vysokoškolských seminářů i sněmovních debat se snažídobrat optimálního statutu Národního parku, jenž bybyl artikulován v připravovaném a stále oddalovanémab34zákonu o Šumavě. Klopotná cesta plná ekonomických,biologických i sémantických vývratů, jejíhož cílese nedaří konsensuálně dosáhnout. V sázce je zachovánídvojjediné podoby Šumavy coby rozlohoumimořádného rezervoáru zeleně a zároveň evropskéjedinečnosti zbytků původního pralesa; též frontová liniestřetu lesníků a ekologů, jakkoli je třeba obě tvářeŠumavy respektovat. Neschopnost vědecké obce nalézt– ke škodě Šumavy – užitečný kompromis otevíráprostor politickému a ekonomickému machrování.Předcházející vsuvka má upozornit, že si aktéřiAkademické kavárny uvědomovali nebezpečí, kterév šumavské tematice číhá, totiž vyhnout se uvedenékonfrontaci a zaměřit se na to, čím je Šumava jedinečnáa krásná. Úhel pohledu akcentoval podle erudicea zkušenosti řečníků původní biotopy a charakterkvěteny.Na Šumavu jsme vstoupili reminiscencemi s literárnínápovědou; pěšinami klostermannovských tichých samoti vzpomínkou na bílý samum, váchalovskou apoteózouŠumavy romantické a umírající, stejně jako zachycenímecha z Bavorského lesa v díle AdalbertaStiftera a Alfréda Kubina. Zazněl i obrozenecký hlas– co jiného je Svatobor nad Sušicí?Kavárna byla koncipována jako procházka našímnejvětším parkem o rozloze 681 km 2 , jenž představujeprahorní starobylostí zaoblené horské pásmov podstatě smrkových lesů rozložené na jižní hraniciČech, která jej otevírá devastujícím vichrům z hornodunajskénížiny. Při vstupu do bezbřehého moře zeleněse musíme nejdříve zbavit optického klamu. Nenacházímese jen v odvěké dílně přírody, ale takév lidském artefaktu vytvářeném za účelem otopu i poptávkysklářských, případně železářských pecí; leckdejiž od sedmnáctého století. Původně se na většiněúzemí nacházely smíšené lesy. Buk se smrkema jedlí. Se stoupající nadmořskou výškou se výraznějiprosazoval smrk. Pro nenasytné pece se smrk hodilnejlépe; je odolnější než jedle, roste rychleji než buk.Podivíme-li se, kolik tisíců hektarů lesa pohltily skleněnékorálky, tabulové sklo či secesní umělecké výtvory,připomeňme, v kolika místních názvech Šumavyse ozve slovo huť, i okolnost, že v době největší sklářsképrodukce v Čechách byla soustředěna z většíčásti právě sem (až 80 %). Procházíme tedy třetí čidokonce leckde čtvrtou generací smrkových plantáží,které neměly čas zestárnout, a opakovaná monokultura(cca 30 % lesů ve vyšších polohách) není v nejlepšímstavu. Všichni se shodnou, že prvním krokem,jak tento stav zlepšit, je navrátit se k původní pestrosti