p o r t r é t y z a r c h i v uSTANISLAV BECHYNĚ(1887–1973)V letošním roce uplyne 125 let od narozeníčeského technika a jednoho z průkopníkůbetonového stavebnictví v ČeskoslovenskuStanislava Bechyně.Narodil se 20. července 1887 v Přibyslavi, kde absolvovalobecnou a měšťanskou školu; a v roce1905 odmaturoval na Zemské vyšší reálce v NovémMěstě na Moravě. Ve studiu pokračoval na Vysokéškole technické v Praze a v roce 1910 získal titul stavebníhoinženýra. Poté nastoupil u právě založenéželezobetonářské firmy stavebního podnikatele KarlaSkorkovského, kde záhy dosáhl postavení vedoucíhoinženýra. Během působení ve firmě a později jako jejíporadce prověřoval S. Bechyně přímo na stavbáchněkteré důležité technologické otázky. Zároveň pokračovalv dalším studiu a roku 1915 získal titul doktoratechnických věd. V roce 1919 zahájil Bechyněkariéru vysokoškolského pedagoga, když působil jakosuplent paralelních přednášek o stavbách ze železovéhobetonu v ústavu prof. Františka Kloknera naČVUT v Praze. Již o rok později zde byl jmenovánprofesorem statiky a dynamiky a staveb ze železobetonu.Od roku 1926 byl S. Bechyně pověřen přednášenímo mostech kamenných a betonových jako novédisciplíny, při níž setrval až do odchodu do důchoduv roce 1957. V období mezi první a druhou světovouválkou zastával dvakrát post děkana Vysoké školy inženýrskéhostavitelství.Stanislav Bechyně je autorem mnoha významnýchstaveb. Na prvním místě je třeba zmínit jeho podíl nastavbě paláce Lucerna – první železobetonové budovyse zastřešenou a prosklenou pasáží v Praze.V době první československé republiky například navrhlbudovy v Karlových Varech, podzemní vojenskéhangáry v Kbelích, cementárnu v Králově Dvoře, ocelárnuna Kladně, obloukové mosty v Pardubicích,Hořepníku a Křinicích či dálniční most u Senohrab.Stanislav Bechyně se rovněž zúčastnil všech soutěžína stavbu mostu přes Nuselské údolí v Praze a v roce1937 zpracoval vítězný návrh dutého trámového mostus vyztužujícím žlábkem. Při realizaci jeho stavebbyly v Československu poprvé použity sloupy z ovinutélitiny, hřibové stropy, složité patrové rámy se zavěšenýmistropy či vodotěsné podzemní obaly u budov zapuštěnýchdo spodní vody. Ze staveb navrhovaných podruhé světové válce můžeme zmínit skořepinové konstrukceČSAD v Bratislavě, Banské Bystrici a Žiliněnebo most přes řeku Váh u Komárna. Bechyně seab32rovněž podílel na přesunech některých stavebníchpamátek jako rotundy sv. Máří Magdalény u Čechovamostu v Praze či kostela Nanebevzetí Panny Mariev Mostě a na podchycení budovy Zemědělského muzeanad Letenským tunelem.Z Bechyněho četných vědeckých studií z oblastibetonového stavitelství zde můžeme uvést alespoňněkolik nejvýznamnějších prací: Výpočty rámovýchkonstrukcí (1926), Stavitelství betonové I–III (1934,1938, 1956), Mosty trámové a rámové (1954), Technologiebetonu (1954–1959) a Betonové mosty obloukové(1962).Opomenout nesmíme ani působení StanislavaBechyně v odborných komisích a vědeckých společnostechdoma i v zahraničí. Byl činný mimo jiné veStátní komisi pro koordinaci dopravy silniční a železniční.Po druhé světové válce působil rovněž jako stálýexpert ministerstva stavebního průmyslu. Z českýchvědeckých společností jmenujme Českou akademiivěd a umění, Ústředí vědeckých pracovníků při Československénárodní radě badatelské a Masarykovuakademii práce. Ze zahraničních institucí se jednaloo American Concrete Institut v Detroitu, AssociationInternationale des Ponts et Charpentes v Curychua mezinárodní sdružení výzkumných ústavů RILEMv Paříži. Účastnil se také řady studijních cest do zahraničí(Francie, Itálie, Německo).Po druhé světové válce se Bechyněho vědeckápráce dočkala řady ocenění. V roce 1953 se stal členemČeskoslovenské akademie věd. O dva roky pozdějiobdržel státní cenu Klementa Gottwalda I. stupně.V roce 1957 následovalo udělení Řádu práce,1962 čestné plakety ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo,1968 Řádu republiky. České vysoké učení technickév Praze jej vyznamenalo zlatou Felberovou medailía v roce 1972 mu udělilo titul doktor honoriscausa. V rámci svého členství v ČSAV pracoval mnoholet jako člen vědeckého kolegia mechaniky a energetikyČSAV a jako čestný člen Vědecké společnostipro mechaniku při ČSAV. Stanislav Bechyně zemřel15. října 1973. ■JAN HÁLEK,Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.
zB r u s e l uKTT – pole dosud nezorané?FOTO: ARCHIV CZELOPřenos znalostí a technologií(Knowledge and Technology Transfer– KTT) patří již mnoho let mezivýznamné prvky konkurenceschopnosti.Na programu evropských institucí,zvláště Evropské komise,Rady EU a Evropského parlamentu,se KTT objevuje ve větší intenzitěv souvislosti s návrhem budovatod roku 2000 Evropský výzkumnýprostor (European Research Area, ERA).Pro udržení a posílení konkurenceschopnosti Evropyje zásadní vytvářet nové znalosti a uplatnit jev nových výrobcích a službách. Využití původníchmyšlenek a nápadů ovšem předpokládá spoluprácivědců a průmyslu. KTT se proto v posledních letechstal klíčovým prvkem národních i evropských politikv oblasti vzdělávání, výzkumu, inovací, podnikánía průmyslu. Hlubší diskusi iniciovalo sdělení EK zezáří 2006 Uvádění znalostí do praxe: široce založenáinovační strategie pro EU a po veřejné konzultaci(2006) též Doporučení Evropské komise (2008), kteréposkytuje členským státům návod k vytváření efektivnějšícha ucelenějších národních politik v oblasti duševníhovlastnictví. Přílohu uvedeného dokumentutvořil Kodex zásad k posílení KTT, určený veřejnýmvýzkumným institucím a vysokým školám. Aktuálnídění v oblasti KTT analyzovaly expertní skupiny EK čistudie připravené na zakázku pro EK. Přenos znalostía technologií je rovněž jedním z klíčových pilířůERA; v rámci Rady EU se KTT věnuje i expertní podskupinaporadního Výboru pro ERA.Kromě evropských institucí je KTT stěžejním tématemtéž pro zájmová sdružení. Jako příklad uveďme Liguevropských výzkumných univerzit(League of European ResearchUniversities – LERU), která v lednu2012 vydala studii o kancelářích protransfer technologií. V první části sedokument věnuje úloze těchto kancelářía jejich relevanci pro akademickouobec; v části druhé analyzujejejich řízení a strukturu, přičemžza zásadní kritérium úspěchu označujejejich nezávislost, a to jaksprávní, tak i finanční; třetí část identifikujedeset kritických faktorů, kterézajišťují efektivnost kanceláří.O aktuálním dění v oblasti KTT na praktické úrovni,pestrosti jeho aktivit a zdrojích financování se zástupcibruselských institucí dozvěděli na mezinárodním semináři,který 24. dubna 2012 zorganizovala kancelářCZELO. Na setkání se poprvé představila SkupinaTTO (Technology Transfer Offices Circle), kterou spravujeSpolečné výzkumné středisko (Joint ResearchCentre JRC) – generální ředitelství EK (DirectorateGeneral). Aktéři dále vyzdvihli význam uznávání odbornéhopovolání pro KTT, nutnost podpořit jeho zřízenía organizování vzdělávacích kurzů pro certifikacia akreditaci. Prezentován byl také úspěšný příklad KTTve výzkumném centru a na univerzitě a jak v transferutechnologií pomáhá podnikatelské sféře síť EEN (EnterpriseEurope Network). Jak využít strukturálních fondů(v tomto případě Evropského sociálního fondu) demonstrovalprojekt EF-TRANS, který spravuje Ministerstvoškolství, mládeže a tělovýchovy ČR. Výstupy ze seminářevčetně prezentací všech řečníků a fotogalerie naleznetena http://czelo.cz/detail_/?news=3350.Přenos výsledků výzkumu do nových komerčníchvýrobků je komplexní proces, který předpokládá angažovanostširoké škály subjektů. Nestačí pouze navýšitveřejné investice do výzkumu,nýbrž je nutné vytvořit rámec,který proces KTT usnadní; a tozejména tak, že podpoří spoluprácimezi výzkumem a průmyslema zajistí, aby Evropa mohla fungovatjako jednotný trh znalostí. ■ANNA VOSEČKOVÁ,Česká styčná kancelářpro výzkum a vývoj – CZELO,Technologické centrum AV ČR33 abNa semináři,který připravilakancelář CZELO,se sešli zástupcibruselskýchinstitucí.