11.07.2015 Views

Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

zB r u s e l uKTT – pole dosud nezorané?FOTO: ARCHIV CZELOPřenos znalostí a technologií(Knowledge and Technology Transfer– KTT) patří již mnoho let mezivýznamné prvky konkurenceschopnosti.Na programu evropských institucí,zvláště Evropské komise,Rady EU a Evropského parlamentu,se KTT objevuje ve větší intenzitěv souvislosti s návrhem budovatod roku 2000 Evropský výzkumnýprostor (European Research Area, ERA).Pro udržení a posílení konkurenceschopnosti Evropyje zásadní vytvářet nové znalosti a uplatnit jev nových výrobcích a službách. Využití původníchmyšlenek a nápadů ovšem předpokládá spoluprácivědců a průmyslu. KTT se proto v posledních letechstal klíčovým prvkem národních i evropských politikv oblasti vzdělávání, výzkumu, inovací, podnikánía průmyslu. Hlubší diskusi iniciovalo sdělení EK zezáří 2006 Uvádění znalostí do praxe: široce založenáinovační strategie pro EU a po veřejné konzultaci(2006) též Doporučení Evropské komise (2008), kteréposkytuje členským státům návod k vytváření efektivnějšícha ucelenějších národních politik v oblasti duševníhovlastnictví. Přílohu uvedeného dokumentutvořil Kodex zásad k posílení KTT, určený veřejnýmvýzkumným institucím a vysokým školám. Aktuálnídění v oblasti KTT analyzovaly expertní skupiny EK čistudie připravené na zakázku pro EK. Přenos znalostía technologií je rovněž jedním z klíčových pilířůERA; v rámci Rady EU se KTT věnuje i expertní podskupinaporadního Výboru pro ERA.Kromě evropských institucí je KTT stěžejním tématemtéž pro zájmová sdružení. Jako příklad uveďme Liguevropských výzkumných univerzit(League of European ResearchUniversities – LERU), která v lednu2012 vydala studii o kancelářích protransfer technologií. V první části sedokument věnuje úloze těchto kancelářía jejich relevanci pro akademickouobec; v části druhé analyzujejejich řízení a strukturu, přičemžza zásadní kritérium úspěchu označujejejich nezávislost, a to jaksprávní, tak i finanční; třetí část identifikujedeset kritických faktorů, kterézajišťují efektivnost kanceláří.O aktuálním dění v oblasti KTT na praktické úrovni,pestrosti jeho aktivit a zdrojích financování se zástupcibruselských institucí dozvěděli na mezinárodním semináři,který 24. dubna 2012 zorganizovala kancelářCZELO. Na setkání se poprvé představila SkupinaTTO (Technology Transfer Offices Circle), kterou spravujeSpolečné výzkumné středisko (Joint ResearchCentre JRC) – generální ředitelství EK (DirectorateGeneral). Aktéři dále vyzdvihli význam uznávání odbornéhopovolání pro KTT, nutnost podpořit jeho zřízenía organizování vzdělávacích kurzů pro certifikacia akreditaci. Prezentován byl také úspěšný příklad KTTve výzkumném centru a na univerzitě a jak v transferutechnologií pomáhá podnikatelské sféře síť EEN (EnterpriseEurope Network). Jak využít strukturálních fondů(v tomto případě Evropského sociálního fondu) demonstrovalprojekt EF-TRANS, který spravuje Ministerstvoškolství, mládeže a tělovýchovy ČR. Výstupy ze seminářevčetně prezentací všech řečníků a fotogalerie naleznetena http://czelo.cz/detail_/?news=3350.Přenos výsledků výzkumu do nových komerčníchvýrobků je komplexní proces, který předpokládá angažovanostširoké škály subjektů. Nestačí pouze navýšitveřejné investice do výzkumu,nýbrž je nutné vytvořit rámec,který proces KTT usnadní; a tozejména tak, že podpoří spoluprácimezi výzkumem a průmyslema zajistí, aby Evropa mohla fungovatjako jednotný trh znalostí. ■ANNA VOSEČKOVÁ,Česká styčná kancelářpro výzkum a vývoj – CZELO,Technologické centrum AV ČR33 abNa semináři,který připravilakancelář CZELO,se sešli zástupcibruselskýchinstitucí.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!