Doporučení pro diagnostiku, léčbu a profylaxi infekční endokarditidy

hod směřuje do CNS, obvykle do povodí a. cerebri media, z dalšíchorgánů bývá emboliemi postižena slezina, ledviny, srdce a kůže. Připravostranné lokalizaci IE dochází k emboliím do plic. V postiženémorgánu se podle okolností rozvine nejčastěji infarkt nebo absces.Léčba abscesu, zejména je-li solitární a větších rozměrů, spočíváv evakuaci a drenáži. Často stačí cílená punkce a drenáž pod CTnebo ultrazvukovou kontrolou.Cévní neboli mykotická aneuryzmata vznikají na podkladě infekcearteriální stěny a jejího následného lokálního zeslabení. Většinapřípadů je asymptomatických a po úspěšném vyléčení endokarditidydochází k jejich částečné nebo úplné reparaci. Někdy však dojdek ruptuře a krvácení, velmi nebezpečná jsou zejména aneuryzmata cerebrálnícharterií. Rutinní vyhledávání aneuryzmat v průběhu IE nenídoporučeno, u nemocných s nejasnými bolestmi hlavy, nebo dokonces projevy narůstající intrakraniální hypertenze by však zobrazovací vyšetřenítypu angiografie, CT, MRI nebo CT-angiografie mělo být provedenoco nejdříve. Krvácející aneuryzma je indikací k chirurgickémuvýkonu, alternativním řešením je endovaskulární léčba (katetrizacepostižené tepny a okluze aneuryzmatu cyanoakrylátem nebo autolognímkoagulem). Výkon je zatížen rizikem infekce v místě sutury.Další extrakardiální komplikace IE zahrnují selhávání tzv. šokovýchorgánů v důsledku sepse, ale také iatrogenní poškození, zejménarenální insuficienci po podávání nefrotoxických antibiotik,postantibiotickou kolitidu nebo pooperační komplikace po chirurgickýchvýkonech.4.4. Chirurgická terapieRozhodování o kardiochirurgickém výkonu musí být přísně individuálnía jeho základem je dohoda mezi kardiologem a kardiochi-21