V O X P E D I A T R I A EVýskyt chronické bolesti v populaci dětía adolescentů(epidemiologie chronické bolesti)doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.Klinika anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV PrahaSouhrnZhruba od přelomu tohoto tisíciletí začíná být obecně přijímáno, že problematika výskytu a léčbybolesti je nejen problematikou zdravotnictví, ale celé společnosti. O jejím významu vypovídá mimojiné i „Týden boje proti bolesti“ vyhlašovaný Evropským parlamentem. Perzistující bolest má významnývliv na kvalitu života a psychický stav postižených a vede k osobním, rodinným a pracovním problémům.Chronická i akutní bolest má i sociálně ekonomický dopad, i když jeho rozsah je obtížnéodhadnout. Bolest je nejčastější příčinou, proč lidé vyhledávají lékařskou pomoc; osoby s chronickoubolestí využívají zdravotnických služeb až pětkrát častěji, než zbytek populace. Bolest tak přestávábýt individuální záležitostí a stává se sociálním jevem. Sociologické a epidemiologické studiemohou rozšířit naše znalosti o rozsahu problému a umožňují nalézat opatření k jeho řešení.ÚvodEpidemiologie bolesti vznikla v posledních15 až 20 letech, přesto studie zahrnujícíreprezentativní vzorek celé populace určitéoblasti a výskyt bolesti v celé šíři příznakůbyly donedávna vzácné nebo nebyly obecněpoužitelné. Většina publikovaných pracíse týkala buď konkrétních bolestivých stavů(nejčastěji revmatických onemocnění),nebo jejich rozsah nebyl dostatečný. Teprvev poslední dekádě dochází k rozmachu epidemiologickýchstudií týkajících se prevalencebolesti v celé populaci, to se však týkápouze populace dospělé. Reprezentativnístudie týkající se populace dětí a adolescentůjsou stále vzácné. Při vyhledávání ve zdrojiPUBMED a MEDLINE jsem nalezl od r. 2000do r. <strong>2009</strong> pouze 4 evropské studie, kterésplňují výše uvedená kriteria.Další problém, se kterým je třeba sevyrovnat při studiu literatury, je značný rozdílve výsledných číslech. Práce, které setýkaly výskytu ať již akutní nebo chronickébolesti v rámci celé populace, udávalyvýskyt bolesti u dospělých mezi 2%- 82%, u dětí mezi 25% - 37% respondentů.Značné rozdíly jsou dány designem studiea použitou definicí bolesti. Je to dáno tím,že bolest (zejména bolest chronická) jesložitý psychopatologický a biopsychosociálníkomplex se značnou diversitou příčina příznaků. Navíc studie, které byly dosudprovedeny, se týkají zemí, jejichž kulturní,politický, ekonomický a veřejně zdravotnístatus se liší od našich podmínek. Výsledkyzískané těmito studiemi proto nelze aplikovatautomaticky na ČR, jelikož je známo, ževšechny aspekty týkající se bolesti a jejíhovztahu k dalším faktorům jsou výrazně ovlivněnykulturními a sociálně ekonomickýmifaktory jednotlivých zemí.Graf 1: Tříměsíční prevalence akutní bolesti u dětí a adolescentů (zpracováno dlePerquin et al., 2000)26Graf 2: Tříměsíční prevalence chronické bolesti u dětí a adolescentů (zpracováno dlePerquin et al., 2000)VOX PEDIATRIAE • květen/<strong>2009</strong> • č. 5 • ročník 9
V O X P E D I A T R I A EGraf č. 3: Škála lokalizace bolesti u dospělých podle pohlavíVýskyt bolesti u dětía adolescentů v EvropěV ČR byla provedena epidemiologickástudie týkající se výskytu bolesti, která zahrnujereprezentativní vzorek celé populace,pouze u dospělých (viz dále). Publikovanádata proto vycházejí z jedné studie provedenév Nizozemí, jedné ve Španělsku a dvouv Německu, kde je sice prováděla stejná skupinaautorů, liší se však počtem účastníkůa počtem sledovaných dat. V přehledu jsoučástečně využita i data ze studie provedenéve Stockholmu, která se týkala celé populace.Soubory se lišily velikostí od 561 do5336 dětí a adolescentů.Většina studií sledovala výskyt akutníbolesti za poslední 3 měsíce, dále to, jestlibolest trvala za poslední rok více než 3 (resp.6) měsíce nebo se pravidelně opakovalakaždý měsíc (kriterium chronické a rekurentníbolesti), intenzitu bolesti, demografickécharakteristiky, medikaci a vliv narůzné aspekty osobního i sociálního životapostižených.Celkově se bolest za poslední 3 měsícevyskytovala u 54 – 83% respondentů, chronickábolest u 25 – 37% respondentů. Výskytzejména chronické bolesti stoupal s věkem,u dívek byl výskyt signifikantně vyšší (vizgraf 1 a 2). Nejčastější lokalizace bolestibyly končetiny, hlava, břicho, přičemž lokalizacebolesti se měnila s věkem i pohlavímrespondentů. Bolesti zad se vyskytovaly ažu starších dětí, u chlapců byly častější bolestidolních končetin, u děvčat bolesti hlavy a břicha,případně bolesti ve více lokalizacích.Intenzitu bolesti střední a vyšší mělo pouzeu 5 - 30% respondentů s bolestí, z toho opětčastěji dívky než u chlapci. Dívky s výjimkouvěkových skupin zhruba mezi 4 – 9 lety vyhledávalyčastěji než chlapci lékaře a braly volnědostupná analgetika. Výskyt bolesti (častějibolest hlavy a břicha)vedl zhruba u 43 – 68%dětí s bolestí k absenci veškole, poruchám spánku,méně často i k omezenísportovních a společenskýchaktivit. Riziko vlivubolesti na omezení kvalityživota stoupalo s věkemrespondentů. Spouštěcímmechanismem bolestibyla sportovní aktivitaa fyzická námaha (spíšechlapci), počasí a negativníemoce (spíše dívky),sledování počítače a televize. Jen asi pětinarespondentů znala příčinu své bolesti a skutečnámedicínská příčina je pravděpodobněobjevena jen vzácně. Jiná studie týkající sebolesti hlavy u mladých osob udává, že pouzepro asi 5 – 10% byl nalezen fyzikální korelát.Nebyl prokázán vliv sociálních a ekonomickýchpodmínek v rodině na výskyt chronickébolesti, pouze jedna studie prokázala vyššívýskyt bolesti u dětí s nižším vzděláním.Práce, která se zabývala vlivem výskytubolestivých stavů v dětském věku na výskytchronické bolesti v dospělosti našla závislostpouze u dívek, a to v těch případech,kdy byla bolest spojena s psychosociálnímifaktory. V těchto případech se postupněi zvyšovala frekvence nebo trvání bolestivýchepizod.Z dalších studií, které se zabývaly výskytembolesti u jednotlivých onemocnění, jevhodné zmínit vysoký výskyt bolesti u juvenilníchrevmatických chorob (> 80%) a onkologickýchonemocnění (18 – 35%) s vysokýmpodílem iatrogenně způsobené bolesti (lumbálnípunkce, aspirace kostní dřeně).Výskyt bolesti v dospělé populaci ČRAutor článku se spolupracovníky uskutečnilv rámci Projektu Algos sledovánívýskytu bolesti v dospělé populaci ČR. Posouhlasu etické komise byl vytvořen anonymníčtyřstránkový dotazník validizovanýv prepilotní studii. Dotazník sestával z částivěnované demografii, sebehodnocenízdravotního stavu, výskytu bolesti a jejímcharakteristikám, vlivu na vybrané oblastiživota a hodnocení dostupnosti a úrovnězdravotní péče stran léčby bolesti. Po ověřenímetodiky sběru dat v pilotní studiibyla finální verze doručena 3850 respondentůmreprezentujícím vzorek populacestratifikovaný dle věku, pohlaví a vzdělání.Data byla zpracována programem Epi-info.Zpracováno bylo 3408 dotazníků. Asi třičtvrtiny respondentů měly za poslední rokVěková Celkem Počet respondentů % respondentů OR pro trend pkategorie respondentů udávajících akutní s bolestí z celkovéhobolestpočtu18-19 45 26 57,820-29 715 366 51,2 0,78 0,4030-39 592 303 51,2 0,78 0,3640-49 557 313 56,2 0,95 0,4050-59 602 374 62,1 1,21 0,4760-69 291 177 60,8 1,16 0,3870-79 133 79 59,4 1,08 0,1380-89 26 10 38,5 0,46 0,0090+ 3 0 0,0 0,10 0,95Celkem 2964 1648 55,6OR – odds ratio (poměr šancí)Graf č.4: Relativní výskyt akutní a chronické bolesti podlevěku respondentů (adjustováno na pohlaví)Tab.1: Rozdělení respondentů s akutní bolestí podle věkua trend podílu podle věkuVOX PEDIATRIAE • květen/<strong>2009</strong> • č. 5 • ročník 927