vox pediatriae 5/2009 - Dětský lékař

V O X P E D I A T R I A EAktuality…nHodiny máme nejen v mozkuČas si měří také buňky zažívacího traktu, jak nedávno zjistili vědciz Fyziologického ústavu Akademie vědRabujete v noci s oblibou ledničku? Pracujete střídavě v noci a vedne? Pravděpodobně si zvyšujete míru rizika, že onemocníte rakovinou.Tak lze lapidárně shrnout dosavadní poznatky o vnitřníchhodinách v lidském těle.Výzkumem biorytmů u savců se zabývá také tým Aleny Sumové z Fyziologickéhoústavu Akademie věd ČR v Praze. Nedávno zjistil, jak siměří čas buňky zažívacího traktu.Orchestr hraje občas falešně Nárožní nebo věžní hodiny seřizujena dálku jeden centrální „stroj“ napojený na superpřesné atomovéhodiny. Podobně to probíhá v lidském těle.Hlavní časomíra v mozku, shluk několika desítek tisíc neuronů, ovládádalší hodinky, které „tikají“ v játrech, ledvinách, srdci a v mnohadalších orgánech. Z jednoho místa v mozku jsou tak ovládány milionybuněk v těle. Centrální hodiny v hlavě se nastavují světlem, abyladily se 24hodinovou periodou udávanou střídáním dne a noci.Jenže jak vědci stále dokonalejšími metodami zkoumali „tikající“orgány dostali se až na úroveň molekul a díky tomu odhalili dalšífakt. Prakticky každá buňka v těle si může generovat svůj rytmus.Není tedy tak stoprocentně závislá na signálech z ústředny.Vysvětlení, proč neposlouchají svého časového gurua, lze hledatv evoluci. Pro přežití bylo patrně výhodné, když se buňky v játrech, srdcia jinde občas rozhodly řídit se po nějakou dobu vlastním rytmem.Představme si lidský organismus jako orchestr, kde všechny nástrojehrají podle toho, jak jim určuje dirigent - časomíra v mozku. Orchestrhraje harmonicky. Ovšem ve chvíli, kdy se jednotlivé nástroje rozhodnoupreludovat podle vlastních not, vydává orchestr nesourodousměs zvuků. Dlouho se taková kakofonie poslouchat nedá a uši tímjednoznačně trpí.Pazvuky v koncertní síni jsou jistě nepříjemné. Ale zcela zanedbatelnéve srovnání s tím, jak neblaze na lidský organismus působí rozdílmezi rytmem vysílaným časomírou v mozku a „tikáním“ hodinekv buňkách jednotlivých orgánů. Tato desynchronizace má pravděpodobněvážné důsledky na zdraví.V současné době se nejvíce sleduje vztah nezvládnuté synchronizacek nádorovému bujení. Výzkum totiž ukázal, že molekulový mechanismus,který vytváří rytmy v buňkách, přímo zapíná geny odpovědné zabuněčné dělení. Když se mechanismus naruší, ztrácí buňka časovouregulaci svého dělení. A jedna z teorií říká, že tato dezorientace můžebýt příčinou nekontrolovaného dělení buněk.Pravděpodobnost této hypotézy naznačuje výzkum ve Spojenýchstátech zaměřený na zdravotní sestry, které sloužily nepravidelnésměny - střídavě denní a noční. Dlouhodobé sledování jejich zdravíprokázalo významně vyšší přírůstek případů rakoviny prsu. Práce nastřídavé směny je dokonce považována za potenciální příčinu, kterázpůsobuje vznik rakovinného bujení buněk nebo mu napomáhá.Rozkolísaný rytmus vnitřních hodinek má vliv také na srdce a cévnísystém. Krevní tlak je totiž jiný ve dne než v noci a narušení tétopřirozené změny může být jednou z příčin kardiovaskulárních onemocnění.Pokud rozdílný rytmus mezi hodinami v mozku a v buňkách našichorgánů vyvolává v těle disharmonii, která může spustit rakovinunebo problémy se srdcem, stojí za to znát důvody, proč k desynchronizacidochází. Vědecké týmy na celém světě se proto pustily dohledání. Objevily dvě hlavní příčiny.Rytmus hodin v buňkách orgánů se může přenastavit ve chvíli, kdyčlověk začne v noci něco pojídat. Dalším důvodem je střídavé nočnía denní pracovní zatížení. Centrální hodiny v mozku však rytmusnezmění a vzniká zmíněná kakofonieDo důkladnějšího objasnění těchto základních poznatků se pustiltaké tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.„Společně s profesorem Jiřím Páchou jsme se zaměřili na zažívacítrakt savců a zajímalo nás, zda i buňky ve střevu mají svoje hodiny,“říká vedoucí týmu. Důkaz o jejich existenci podala rytmická aktivitagenů (více viz grafika).Vědci sledovali dvě skupiny potkanů. Jedna dostávala krmení podlelibosti, druhá jen ve dne, tedy v době kdy potkani coby zvířata s nočníaktivitou potravu normálně nepřijímají. Při tomto omezení dobypříjmu potravy se hodiny ve střevě přetočily, znamenalo to, že sepřizpůsobily změně v krmení.Tým Aleny Sumové také zkoumal, jestli nejsou hodiny v buňkáchv jednotlivých částech střeva nějakým způsobem časově propojené.Objevil cosi jako jízdní řád, podle kterého jsou střevní buňky časověřízeny tak, aby dokázaly plnit svou funkci ve správnou denní dobu vevztahu k příjmu potravy.Pilulka to nespraví Základní poznatky o propojení buněčných hodins metabolismem organismu jednou dovolí s tímto mechanismemmanipulovat a tak léčit některé závažné choroby zažívacího traktu.Dočkáme se tedy někdy pilulky, kterou po nočním nájezdu na ledničkuspolkneme, a budeme zase fit? Tato představa je podle AlenySumové mylná. Dosavadní výsledky výzkumu totiž dokazují, že biorytmyjsou řízeny tak složitým mechanismem, že pouhá pilulka jejichsynchronizaci neupraví. Daleko účinnější a levnější je podle názorufyzioložky žít v souladu s přírodou, dodržovat životosprávu a pravidelnýspánkový režim.Jízdní řád pro zažíváníHodinky nemáme jen na ruce, ale také v hlavě. Vnitřní časomíraje součástí rozsáhlé sítě dalších měřičů času v těle člověka. TýmAleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjišťoval,jak si svůj čas měří buňky v zažívacím traktu. Čeští vědci našli důkazo genetickém mechanismu, který hodinky ve střevě spouští a zastavuje.Odhalili také cosi jako jízdní řád zažívacího traktu, podle kteréhose v jednotlivých částech střeva aktivují buňky a připravují se nazpracování rozmělněné potravy ze žaludku.Zdroj: LN 2.5.2009nČLK: Politici, radši nedělejte nicLékařská komora vyzývá poslance, aby zamítli vládní protikrizovýbalíček pro zdravotnictví. Pokud projde, přijde prý do zdravotnictvíméně peněz, než kdyby politici nedělali radši vůbec nic. Ministerstvozdravotnictví ovšem výpočty komory odmítá.Když vláda představila první záměry protikrizových opatření pro zdra-32 VOX PEDIATRIAE • květen/2009 • č. 5 • ročník 9