vox pediatriae 5/2009 - Dětský lékař

V O X P E D I A T R I A ETab.2: Rozdělení respondentů s udávanou chronickou bolestí podle věkua trend podílu podle věkuVěková Celkem Počet respondentů % respondentů OR pro trend pkategorie respondentů udávajících s chronickou bolestíchronickou bolest z celkového počtu18-19 47 2 4,3 120-29 747 32 4,3 1,07 0,93130-39 626 34 5,4 1,35 0,68540-49 639 82 12,8 3,39 0,09650-59 750 148 19,7 5,71 0,01760-69 365 74 20,3 5,98 0,01570-79 184 51 27,7 8,94 0,00380-89 43 17 39,5 15,62 0,00190+ 7 4 57,1 32,68 0,001Celkem 3408 444 13,0OR – odds ratio (poměr šancí)bolesti delší než 3 dny, 13% pak delší,než 3 měsíce. Výskyt chronické bolesti jenižší, než jsme očekávali na základě dosudpublikovaných zahraničních prací. Tuto skutečnostjsme zaznamenali i při sledovánívýskytu chronické pooperační bolesti, takžepravděpodobně není náhodná, i když jejípřesné vysvětlení neznáme.Záda, hlava a klouby jsou nejčastějšízdroje bolesti (graf č. 3), za nimi následujímenstruační bolesti a bolesti zubů.U menstruačních bolestí je procento vypočtenojen pro respondentky ženy. Subjektivněhodnocená intenzita bolesti vyústila dojiného seřazení zdrojů bolesti než je tomuu hodnocení častosti bolesti. Nejméněintenzivní bolesti byly bolesti kožních vředů,rukou, žaludku a břicha. Na stejné hladiněintenzity byly bolesti hlavy až po menstruačníbolesti. Nejintenzivnější se jevily bolestiran po operaci nebo po úrazu, bolesti zada bolesti neurčené lokalizace udávané jako„všechno“.Při hodnocení bolesti podle věku jsmezpracovali dva možné přístupy. V prvním hodnoceníjsme soubor rozdělili na kategoriiosob s akutní bolestí (trvání bolesti uvedenojako „méně než měsíc“ a „1-3 měsíce“) a bezbolesti (komplementární k předchozí kategorii).Zde bylo s bolestí zjištěno celkem 1649osob (s vyloučením osob udávajících chronickoubolest), které udávaly akutní bolesta rovněž věk. Podíl osob udávajících akutníbolest v závislosti na věku byl ustálený až pověkovou kategorii 80 a více let, ve kterýchbyl nižší než v referenční věkové skupině 18-19letých. (tabulka č.1, graf č.4)Ve druhém případě jsme soubor rozdělilina kategorii s chronickou bolestí (trváníbolesti „asi 3 měsíce“ a víc a frekvencebolesti rovněž uvedena alespoň „málokdy“)a bez této bolesti. Zde jsme zjistili celkem444 osob, které udaly bolesti trvající délenež 3 měsíce. V tomto hodnocení jsmezjistili stoupající trend zvyšujícího se podíluosob s chronickou bolestí v závislosti navěku. Významné zvýšení výskytu chronickýchbolestí je kolem 40. roku věku a potomznovu kolem sedmdesátky (tabulka č.2, grafč.4).Respondenti hodnotili i úroveň léčby jejichbolestí. Z těch, co odpověděli, většina hodnotí,že se lékař věnuje jejich bolesti „plně“,nebo „poměrně dost“. Rozdělení odpovědína tuto otázku bylo nejvíc uchýleno směremk lepšímu hodnocení. Hůře hodnotili respondentiúčinek léků. Tam je většina odpovědív kategorii „poměrně dost“ a „částečně“.A nejhůře hodnotí respondenti očekávání, žese léčbou jejich bolest odstraní nebo zmírní.Převažuje názor, že se to povede jenomčástečně.Celkem 79% respondentů s chronickoubolestí uvedlo, že původ bolesti stanovillékař, 11,5% nemá bolest diagnostikovanoulékařem, ale předpokládá fyzický původ, 2%předpokládají duševní původ bolesti a asi7% respondentů neví nebo neodpovědělo.Pokud respondenti posoudili svůj zdravotnístav jako poněkud horší a špatný, měli 21-62krát častěji chronickou bolest. Obdobněse zhoršujícím se hodnocením vlastníhozdravotního stavu ve srovnání s osobamistejného věku je častější výskyt chronickébolesti. Pokud uvedli respondenti, že jejichzdravotní stav je horší než před rokem, mělitaky (2,4-9,1krát) vyšší výskyt chronickébolesti. Bolest má za důsledek nejčastějistesky na pocit být přítěží, pocit marnosti(„nestojí za to žít“), osamělosti a nedostatkuenergie, vyčerpanost a omezení pohyblivosti,nedostatek spánku a další. Uvedené čtyřidůsledky jsou častější a vyskytují se častospolečně.V další části studie jsme se zabývali sledovánímz opačné strany pohledu, t.j. kolikpraktických lékařů (PL) udává to, že majíve své péči pacienta s chronickou bolestí.Studie se zúčastnilo 76 PL z různých lokalits populací přibližně 140 000 osob. Početpacientů byl celkem 8939, jejich věk byl od34 do 73 let, což odráží různorodost klientely.Celkem 2793 (31,2%) osob navštívilo PL probolest, a to 1136 osob (12,7%) pro bolestchronickou. Chronická bolest tak tvořila40,7% případů bolesti celkem. Onemocněnízad (11,54%) tvoří třetí (po nemocech oběhua akutních respiračních onemocněních)nejčastější důvod návštěvy PL, následovánoonemocněním kloubů (5,07%).ZávěrVýsledky získané u dospělých umožňujíodhad korekce pro extrapolaci závěrů zahraničníchstudií na předpokládané výsledkyv naší republice. Srovnáním výsledkůzahraničích studií sledujících výskyt bolestiv populaci dětí a adolescentů s výsledkyv nejnižší věkové hranici naší studie provedenév dospělé populaci ČR lze spekulovat,že předpokládaný výskyt chronickébolesti v dětské populaci ČR by mohl býtmezi 3-15%. Je vhodné připomenout, žečást bolestivých zkušeností je dána procedurálníbolestí, t.j. medicínskými postupy.Analogicky s výsledky zahraničních autorůlze předpokládat, že bolest v dětskémvěku vede ke zvýšenému čerpání zdravotnípéče, absencím ve škole, poruchámspánku a interferenci s běžnými aktivitami.Intenzivní chronická bolest bude tvořit asimenší část stížností, její závažnost všakbude větší a povede k většímu riziku výskytuchronických bolestivých stavů v dospělosti.Pro potvrzení těchto spekulací je potřebapodniknout v naší dětské populaci alespoňpilotní studii. Pro případné zájemce jsmeochotni poskytnout metodickou pomoc nebospolupráci. Znalosti o výskytu, charakterua spouštěcích faktorech bolesti v dětsképopulaci pomohou rodičům, učitelům i lékařůmpozitivně ovlivňovat podmínky životadětí a mládeže a předcházet vzniku chronickéa rekurentní bolesti v dospělosti.nLiteratura u autora28VOX PEDIATRIAE • květen/2009 • č. 5 • ročník 9