Izraelská agenda v českém diářiNa dveře Evropské unie kdosi netrpělivě klepe. Na první pohled zámožný, dobře oblečený, vzdělaný a vychovaný host. Nenínejmenší pochybnosti, že v kapse má i elegantní pouzdro s krytými šeky… Host klepe, v kukátku ve dveřích se střídají oči,ale nikdo neotevírá. Trvá to už dlouho a nikomu to není příjemné.Tak podobně vypadá situace mezi StátemIzrael na straně jedné a dvaceti sedmizeměmi sdruženými pod hvězdnou vlajkouEvropské unie na straně druhé. Jak to vlastněs těmi izraelsko-evropskými vztahy je? Přejesi vůbec Evropa bližší vztahy s Izraelem?A jak je to naopak, stojí Izrael o Evropu?Odpověď není jednoduchá, ale přestoněkteré klíčové okolnosti známe.Plány Černínského paláceČeská diplomacie je od sametové revolucejednoznačně proizraelská, jako bychtěla z historie vymazatostudu dvacetiletého přerušenídiplomatických styků sezemí, která se provinila pouzetím, že silou a účinně ubránilasvou suverenitu proti mnohonásobnépřesile. Vítězstvíamerických zbraní v židovskýchrukou proti sovětskýmzbraním v rukou arabskýchspojenců – to byla pro Kremlpříliš silná káva. Tábor mírua socialismu od té doby Izraelskýstát s výjimkou CeaucescovaRumunska ignoroval.Po dvacetiletém vzájemnémujišťování o vysoké kvalitěčesko-izraelských vztahů rozehrálačeská vláda ambiciózní diplomatickou hru.Příležitostí je k tomu české předsednictvív EU. Cílem této diplomatické aktivity jev příštím roce uzavřít mezi EU a Izraelem„akční plán“, jakousi dohodu, která byvnitřní trh EU otevřela izraelskému zbožía službám. Ale nejen to. Umožnila byi izraelským firmám vstup do unijníchenvironmentálních projektů a výměnou byevropské podniky dosáhly na izraelskéinvestice do výzkumu a vývoje, které sepovažují za jedny z nejlepších na světě.Zvýšila by se vědecká kooperace, výměnaodborníků, studentů. Plán nesporně dobrýa oboustranně užitečný. Pokud by se topovedlo, byla by to ta nejlepší odpověďeuroskeptikům, kteří tvrdí, že evropskoupolitiku mohou efektivně provádět jen tynejvětší státy.Praha chce prosadit uzavření exkluzivnídohody mezi sedmadvacítkou a židovskýmstátem a uspořádat vůbec první summitEU–Izrael. Český ministr zahraničí KarelSchwarzenberg tuto diplomatickou iniciativuvysvětlil velmi lapidárně, když prohlásil,že „Evropa coby přítel Izraele je lepšíEvropou“.Brusel a Tel AvivJaká je situace těsně před naším nástupemdo evropského předsednictví? Především přivolbě mezi Izraelem a Palestinskou autonomiíse unie dosud téměř stoprocentně věnovalapomoci Palestincům. Dalším důležitýmfaktem je skutečnost, že v dubnu příštíhoroku vyprší smlouva, na které současnévztahy mezi Tel Avivem a Bruselem stojí.A budou to Češi jako šéfové unie, od kterýchse bude očekávat, že dojednají a uzavřousmlouvu novou. Ta by měla reflektovat, že seobě strany potřebují o mnoho více, než tomubylo v období, kdy se uzavírala smlouva stávající.Přestože vztahy Izraele a EU politickyskřípou, vzájemná obchodní výměna roste,což svědčí o oboustranné potřebnosti.Nebude to však jednoduché. Nejméněpolovina členských zemí s českým plánemnesouhlasí a své ano podmiňují potřebouvyřešit palestinskou otázku. Češi, Němci,Francouzi a někteří další naopak chtějí, abyse od této smlouvy blízkovýchodní mírovýproces oddělil nebo jinak řečeno, aby se plánnepodmiňoval propuštěním palestinskýchvězňů či zrušením židovských osad na územíbudoucího palestinského státu. Tyto otázkyby se měly řešit tam, kde se dosud řešily,tedy ve čtyřstranném jednání mezi OSN,USA, Ruskem a EU. Cesta, kdy EU diktujeIzraeli různé podmínky, nikam nevede.Proto, bohužel, ani miliardy, které z EU plynoudo nepokojného regionu, nemají na izraelskoupolitiku žádný vliv. Izraeli nelze diktovat,je potřeba mu nabídnou oboustranněvyváženou smlouvu s absencí těžko splnitelnýchpodmínek.Kdo je zatím proti? V této skupinějsou Švédové, Španělé, Irové,Portugalci, Řekové, Rakušané, Belgičanéaj. Sdílejí názor, že je nutnéposilovat spolupráci s Izraelem, alenechtějí se vzdát spojení s mírovýmprocesem. Představitelé naší zahraničnípolitiky, ministr KarelSchwarzenberg i vicepremiér prounijní záležitosti Alexandr Vondra,optimistický tvrdí, že „český“ přístuppostupně získává většinu a žeplán na summit je stále aktuální.Izrael Čechům důvěřujeČeši měli na židovský stát vždyúzkou vazbu, kterou nevymazalaani dlouholetá antiizraelská politika. Poslankyněknesetu zodpovědná za vztahy s EUAmira Dotanová k tomu řekla zcela jasně:„Pokud má někdo v moci otevřít novou kapitolumezi námi a EU, je to právě Českárepublika. Nezapomínáme, že první válkuo přežití Izrael vybojoval českými zbraněmi,víme, že nám pomáháte s přibližovánímk NATO. Češi mají naši důvěru.“Šátky, minarety, ghettaČeská republika díky železné oponě nepoznalapoválečný ekonomický boom, který siuž na sklonku padesátých let vyžádal obrovsképřesuny levných pracovních sil do ekonomickyrozvinutých evropských zemí. Dovyspělých západoevropských zemí mířilystatisíce pracovních sil především z Tureckaa bývalých francouzských severoafrickýchdržav. První generace těchto pracovníků byly ➤10Prosinec 2008
analýza➤ vděčné za jakékoliv pracovní a bytové podmínky,všechny byly lepší než ty v jejichdomovině. Druhá generace byla pragmatickáa snažila se o asimilaci. Problém nastal ažs třetí generací, která dostala sice evropskévzdělání, ale pojednou zatoužila hledat svouidentitu. Tato generace při prosazování svýchnároků vůči společnosti používá násilía striktně požaduje, aby to byla většinováspolečnost, která se jejich náboženskýma kulturním zvyklostem podřídí. Bitvyo právo nosit „šátky“ do sekulárních škol,bitvy o možnost postavit si minaret vyšší nežsousední kostel, tlaky na prosazování náboženskéhoprávního řádu šarija na úkor místníhoevropského práva a mnoho dalšího děsínejen obyvatele sousedních čtvrtí, ale i politiky.Určitá zdrženlivost při řešení vztahůs Izraelem je u některých evropských politikůpodmíněna existencí právě takové mnohamilionovéa militantní enklávy protiizraelskyorientovaných Arabů.Další důvod určité váhavosti či rovnounechuti pustit si Izrael „více k tělu“ je diktováni obavou z reakce ropných zemí, kdejsou miliardové evropské investice. Klasickýmpříkladem je „tradiční“ proarabská politikaVelké Británie, která od počátku existencežidovského státu podporovala jehoarabské nepřátele. Nelze také nebrat v úvahui určitý latentní antisemitismus, který semůže skrývat i v pozadí tzv. věcných námitek.V neposlední řadě je to i obava, aby sev odvetě za podporu Izraele neimportoval doEvropy arabský terorismus. Nicméně jsou toprávě Češi, kteří mohou sami na své vlastníhistorii demonstrovat, kam vede ustupovánízlu v politice appeasementu.Pátá kolona a český plánExistuje i možnost, že historický summit27+1, tak jak je plánován českými diplomaty,bude ohrožen zevnitř? Bohužel i tatomožnost je reálná. Může to způsobit nestabilitačeských politických poměrů i enormnítlak ČSSD, která se dere k moci i za cenunaprosté negace veškerých aktivit současnévlády. Tak silná vnitřní nejednota můžedůvěryhodnost České republiky v předsednickéroli snížit do té míry, že budou ohroženyi její diplomatické aktivity. A poslednímnebezpečím pro klidnou politiku jenevypočitatelný muž z Pražského hradu. Povšech podivuhodných eskapádách z oblastiekologie, architektury, nacionalismu setomuto muži zalíbilo být disidentem v zahraničnípolitice. Poslední zkušenost z jehonávštěvy Irska je dostatečně alarmující. Nenívůbec vyloučeno, že tento nápaditý politikodjede první den evropsko-izraelského summitudo Lybie, aby v pouštním stanu posvačils plukovníkem Kadáfím a utužil tak tradičněpřátelské libyjsko-české vztahy.Takže se nechme překvapit!◗ Milan Kalina,kresba Gabriel Ariel LevickýRabíni v PrazeUnikátní setkání stovek židovských kapacitTo ještě Praha nezažila! V polovině listopadu se zde konalo setkáníčlenů Konference evropských rabínů (CER – Conference ofEuropean Rabbis). Za celou dobu existence této instituce sdružujícínejvyšší evropské rabíny se nikdy od roku 1956 nesešlo tolik účastníků.Do Prahy přijelo více než tři sta rabínů, kteří zastávají v evropskýchžidovských komunitách ta nejvyššípostavení.Konference se těší velkému respektuv celé Evropě a výrazem jejího postavení jei skutečnost, že má jako mezinárodnínevládní organizace statut konzultantau Rady Evropy. Pražské setkání začalo pietnímaktem u Parkhotelu, v místech, odkudbyly vypravovány transporty Židů do Terezína.Na začátku jednání účastníky uvítalzemský a vrchní pražský rabín Efraim K.Sidon, ministr bez portfeje Cyril Svobodaa zástupce pražského primátora.Proč se letošní setkání konalo v Praze?V kuloárech konference vládla neformální přátelskáatmosféra.foto K. CudlínJsou pro to hned tři důvody, jak nám řekl rabín Aba M. Dunner,výkonný ředitel konference. „V první řadě je to smutné výročí křišťálovénoci, kterou nacisté zahájili nepokryté pronásledování svýchžidovských spoluobčanů. Tím, že se letos koná naše jednání v Praze,chceme upozornit, že křišťálová noc propukla nejen v Německu, alei Rakousku a na území Sudet. Z celkového počtu 265 vypálenýchsynagog jich bylo 35 v Sudetech. Druhým důvodem je také výročí –v příštím roce slaví kulturní veřejnost 400 let od smrti významnéhoučence rabi Löwa zvaného Maharal. Jeho význam přesahuje rámecjudaismu a UNESCO toto výročí právem zařadilo do kalendáře celosvětovědůležitých událostí. Posledním důvodem je skutečnost, že seČeská republika ujímá od l. ledna příštího roku předsednictví v EUa je naším zájmem zajistit plnou a vzájemnou informovanost na nejvyššímožné úrovni.“Výrazem ocenění a významu tohoto pražského rabínského setkáníbylo přijetí jejich zástupců prezidentem Václavem Klausem. Jednánídelegace na Pražském hradě nebylo jen oficiálnízáležitostí, dotklo se i konkrétních problémů.A čím se samotné setkání zabývalo? Předevšímje nutno říci, že tato organizace je ryzenepolitická a v jejích usneseních se nevyskytujípolitická hodnocení, apely atd. Pražské jednánímělo v agendě několik velmi důležitých bodů.Projednával se např. problém stále stoupajícíhopočtu žadatelů o konverzi a následky, které tov komunitách vyvolává. Regulace tohoto zájmuje velkým problémem a na pražském jednání sehledalo právě to nejvhodnější řešení. Dalšímprojednávaným problémem bylo zachováváníkašrutu v mimořádných podmínkách (války,nepokoje, věznění, únosy, živelné pohromy atd.). Dále se mluviloo nalezení společného způsobu, jak reagovat v situacích, kdy je stavební,zemědělskou nebo archeologickou činností nalezen židovskýhřbitov. Jistě si dobře vzpomínáme na protesty rabínů, když byl přirekonstrukci pojišťovny ve Vladislavově ulici odkryt v jejich základechgotický hřbitov.Konference proběhla k naprosté spokojenosti a můžeme být hrdina konstatování jejích účastníků, že takové přijetí a vstřícnost nelzejinde nalézt. Vyslovili dokonce i přání, aby se s takovou pozitivníatmosférou mohli setkat i v jiných evropských městech.◗ Milan KalinaKislev 576911