č.3 - Maskil

praktick˘ prÛvodce Ïidovsk˘m rokemCHANUKANejviditelnějším zvykem svátku chanuka je zapalování chanukových světel. A slovo„nejviditelnější“ je tu zcela na místě. Chanuková světla by totiž měla být skutečnědobře vidět, to je jedno ze základních pravidel.Symbolem osmidenního svátku je chanukija – devítiramennýsvícen. Osm ramen je stejných – pro osm chanukovýchsvětel, deváté rameno bývá výrazně odlišeno, zpravidlanějak vybočuje z řady. To je šamaš neboli služebník, kterýslouží k zapalování ostatních osmi světel.Chanuková světlaDvě známé talmudické školy – škola Šamajova a školaHilelova – vedly spor o to, zda zapalovat nejprve všech osmsvětel a postupně ubírat (Šamaj), anebo začínat jedním světlema postupně přidávat (Hilel). Jako ve většině jiných případůzvítězila tradice Hilelova a světla tak od začátku do koncesvátku stále přibývá.Každý den při zapalování světel recitujeme dvě požehnání.Nejprve zapálíme šamaše, podržíme jej a recitujemepožehnání. První se vztahuje přímo na samotný úkonzapalování světel a má klasickou formu požehnání při prováděnímicvot:Baruch ata, adonaj elohejnu, melech ha-olam, ašer kidšanube-micvotav ve-civanu le-hadlik ner šel chanuka.Požehnán jsi, Hospodine, Bože náš, králi světa, který jsi násposvětil svými příkazy a přikázal jsi nám zapálit chanukovésvětlo.Druhým požehnáním vyjadřujeme vděčnost Hospodinu zazázraky, které si o chanuce připomínáme (stejné požehnáníříkáme i o purimu, kdy se rovněž jedná o připomínku zázraku):Baruch ata adonaj, elohejnu, melech ha-olam, še asa nisimla-avotejnu ba-jamim ha-hem ba-zman ha-ze.Požehnán jsi, Bože náš, králi světa, jenž učinil zázrakynašim otcům, v oněch dnech, v onom čase.Prvního dne ještě přidáváme, jako při jiných radostnýchudálostech, požehnání Še-hechejanu. Po odříkání požehnánízapalujeme ostatní světla v příslušném počtu a pořadí. Je zvykemumisťovat svíčky do chanukije zprava doleva (tedynapříklad třetí den máme v chanukiji pouze tři svíčkynapravo, a samozřejmě nezbytného šamaše), ale zapalujemeje zleva doprava. Jako první (pochopitelně opět až po šamašovi)je tedy vždy zapálena svíce, která nám přibyla oprotipředchozímu dni.Světla by měla hořet alespoň půl hodiny a měla by zhasnoutsama od sebe. Jistě jste se již setkali s jednoduchými plechovýmichanukijemi z Izraele, k nimž se koupí krabička malýchsvíček, které vypadají jako dortové. V krabičce jich je přesnětolik, aby vám vystačily na celý svátek a jsou přesně takdlouhé, že vydrží hořet onu žádanou půlhodinku, alene o moc déle.V pátek večer (a alespoň jeden na každou chanukupřipadne) zapalujeme nejprve chanukováa teprve potom šabatová světla.Další zvykyNěkolik staletí bylo zvykem obdarovávatděti o chanuce penězi. Dnes se spíše než skutečnépeníze dávají čokoládové mince. A také jepoměrně rozšířené vyměňovat si malé dárky.Vzhledem k tomu, že celá symbolika svátkuchanuka se odkazuje na zázrak s olejem (ta nejsprávnějšíchanuková světla by vlastně měly být olejové lampičkyspíše než svíčky), hraje olej důležitou roli i při přípravě tradičníchchanukových pokrmů – koblih, bramborových placek,lívanečků či jiných smažených dobrot.Jak se hraje s drejdlemNe že by se jednalo o náboženskou povinnost, ale drejdl jeskoro stejně často používaným symbolem tohoto svátku jakochanukije. Co tedy s ním? Samozřejmě je možné si s ním jentak točit a třeba soutěžit, komu se bude točit déle. Ale tradičníhra využívá hebrejská písmena napsaná na jeho stranách.Hrát lze o čokoládové penízky nebo o cokoliv jiného – rozinky,oříšky, bonbóny. Každý hráč vždy vloží „do banku“ libovolnémnožství toho, o co se hraje. Poté ten, kdo je na řadě, roztočídrejdl. Padne-li písmeno נ – nun, nezískává hráč nic. Padne-liג– gimel, bere hráč celý bank, v případě že padne ה – hej, je to polovina banku. Pokud padne písmenko ש – šín (případně פ – peu izraelských drejdlů), musí hráč naopak odevzdat polovinu svéhromádky.Malý chanukový slovníčekdrejdl (jidiš) nebo s e vivon (hebrejsky) – malá káča, tradičníchanuková hrasufganija (mn. č. sufganijot) – koblihy, tradiční chanukovýpokrmlatkes (jidiš) nebo levivot (hebrejsky) – bramborové placky,tradiční chanukový pokrm, na rozdíl od bramboráků se donich nepřidává česnek, ale cibuledmej chanuka (hebrejsky) nebo chanuka gelt (jidiš) –peněžní dary, které dostávaly či dostávají o chanuce děti◗ Připravila Kateřina WeberováVěstník Maskil – registrace MK ČR č. E 14877Vydává židovská kongregace Bejt Simcha, přidružený člen Federace židovských obcí ČR, Mánesova 8, 120 00 Praha 2, Česká republika, IČO: 61385735, tel./fax: 222 251 641, 724 027 929,e-mail: redakce.maskil@maskil.cz. Maskil vychází měsíčně za laskavé podpory Ministerstva kultury ČR, Federace židovských obcí v ČR, Nadačního fondu obětem holocaustu a The DutchHumanitarian Fund (JHF). Zájemci mohou přispět na vydávání věstníku libovolnou částkou na bankovní účet: 86-8959560207/0100 u Komerční banky, variabilní symbol: 88888 (5x8).Manipulační poplatek 10 Kč. Redakce: Milan Kalina, Kateřina Weberová. Redakční rada: Michal Foršt, Jitka Nováková. Ilustrace: Lucie Lomová. Předtisková příprava a tisk: Typografickéstudio Trilabit, s. r. o., Vodičkova 36, Praha 1. Uzávěrka tohoto čísla 14. 11. 2008. Uzávěrka příštího čísla 12. 12. 2008.