č.3 - Maskil

Krvavý spor o Abrahámovo dědictvíV minulém čísle jsme otiskli projev nizozemského politika Geerta Wilderse o islámu nazvaný „Evropa tu za dvě generace užnebude“. Jak jsme slíbili, předkládáme čtenářům první dvě reakce na tento text.Evropa by se měla obávatWildersůNizozemský krajně pravicový politikGeert Wilders je především politikem,upřímně řečeno velmi populistickým politikem,s jedinou ambicí – získat pro svoustranu a zejména pro sebe co největší množstvíhlasů. Jako takového je ho třeba hodnotita uvažovat, nakolik ovládá technologiimoci a jak může dosáhnout úspěchu, případněco by znamenal jeho výrazný úspěchpro vývoj a profilaci holandské společnosti.Na druhé straně v žádném případě nelzehodnotit pana Wilderse jako znalce islámu,neboť jím ani zdaleka není.Jako většina populistů pracuje pan Wilderss fenoménem strachu a pocitu ohrožení,který je univerzálním lidským projevema není příliš závislý ani na racionálních argumentech,ani na civilizační úrovni společnosti.Právě nacionalističtí nebo krajněkonzervativní (sekulárně i nábožensky zaměření)populističtí politici zdatně využívajítento instinktivní strach ze změna z neznáma.Řečnický projev pana Wilderse je velmiexpresivní a emotivní, stejně jako jeho„dokument“ Fitna, který se nikoliv náhodoustal kultovním filmem českých neofašistů.Mechanismus je stále stejný: je potřebavytvářet obraz nepřítele, obraz natolik zřetelný,aby se na nenávisti a strachu dokázalosjednotit dostatečné množství lidí – ti pakpodporují, případně volí, „spasitele“, tedytoho politika, který tvrdí, že dokáže společnostpřed tímto nepřítelem ubránit. Nejprveje tedy vytvořeno virtuální nebezpečí, pakpřichází záchrana v podobě nějaké politickéstrany, která by bez této masivní manipulaceveřejným míněním neměla žádnou šanciuspět. Argumentace proti islámu vyznívají naprvní pohled přesvědčivě, opravdu je děsivéčíst vytržený citát z hadísy o tom, jak muslimovébudou pobíjet Židy skryté za skalamia stromy. Ve skutečnosti je však velmi snadnépoukázat na desítky, ne-li stovky podobněnenávistných výroků nejen v Tanachu, alei v Novém zákoně a vůbec v jakékoli náboženskéautoritativní knize kterékoli kultury.Samozřejmě, že rétorika evropskýchnacionalistů je stejně, ne-li více nenávistná,navíc není užívána ve starověku či středověku,ale ve dvacátém či jednadvacátém století.Tito populisté záměrně zamlčují fakt, ževalná většina muslimů není fanatická sběřlačnící po krvi Evropanů, ale buď jde o formálnívěřící nebo o věřící sice zbožné, alezaměřené na vlastní starosti a nezajímající seo islamismus. Právě islamismus jakožtopolitické hnutí má na svědomí nejvíce nikolivŽidů či křesťanů, ale samotných muslimů,kteří o jeho fanatismus nemají žádný zájemnebo se jen náhodou dostali na místo brutálníhoatentátu. Muslimové sami jsou prvnía nejzoufalejší obětí islamistických atentátníkůa politické brutality.Právě tyto oběti teroru a politické perzekucevedle obětí bídy tvoří hlavní jádro přistěhovalcůdo Evropy. Tito lidé nemajížádný zájem na tom, aby do evropskýchměst přinášeli teror a bídu, před nimižs nesmírným vypětím a oběťmi prchají. Wildersůvponěkud hysterický popis muslimskýchpředměstí evropských měst působíúsměvně i smutně. Nevím, komu rozumnémuby mělo vadit, že ženy nosí na hlaváchšátky, že se lidé modlí v mešitách nebo žechtějí jíst své pokrmy. Argumenty o násilnostecha tlaku na majoritu jsou samozřejmězávažnější. Přesto i zde je nutné přemýšletspíše o příčinách. Víme, že zpravidla prvnígenerace přistěhovalců zachovává loajalitunovému domovu, teprve jejich děti jakoby seutrhly ze řetězu.Nikdo z nás nedokáže zastavit příliv přistěhovalců,ostatně stěhování jednotlivcůi celých národů je přirozený jev a snadkromě nejtvrdších totalitních států obehnanýchostnatým plotem se mu nevyhnulažádná společnost. Důležitá je však schopnostspolečnosti absorbovat příchozí. A zde jsoukarty v ruce hostitelské země a hostitelskéhonároda. Přijme-li příchozí s pochopeníma poskytne-li jim jistoty nejen existenční, alei právní, poskytne-li jim důstojný život s jis-➤6Prosinec 2008