č.3 - Maskil

osobnostženy Elsy v roce 1942. Po zbytek života mubyla oporou přítelkyně a sekretářka v jednéosobě, paní Elsa Ester Hoffe, která nedávnozemřela. Ta také po něm zdědila jak autorskápráva k jeho dílům, tak i množství rukopisnéhomateriálu, deníky a mj. i rukopisy dělFranze Kafky, které se Brodovi podařiloz Prahy odvézt.Brod navštívil Československo po svémodchodu do emigrace již jen jedenkrát, u příležitostizahájení výstavy o Franzi Kafkoviv červnu roku 1964. Jak vzpomínají pamětnícitéto návštěvy, např. prof. Josef Čermák,Brod, tehdy již osmdesátiletý mluvil krásněčesky (přesto, že všechny své romány napsalněmecky). O čtyři roky později Brod uprostředpráce a plánů, zemřel. Tolik přehledněo Brodově životě, k němuž se ještě několikrátvrátím.Max Brod se pohyboval po dlouhá létav pražských literárních a hudebních kruzícha s mnoha známými lidmi se znal či dokoncepřátelil. Tak například v salonu Berty Fantovése několikrát setkat s Albertem Einsteinemv době jeho působení v Praze ve školnímroce 1911/1912, dokonce ho doprovázelna klavír při muzicírování v tomto salonu.V předvečer první světové války se s přátelivypravil za Tomášem Garriguem Masarykem,pozdějším prvním prezidentem ČSRv naději, že je možné ještě nějak válečnémukonfliktu zabránit. Schůzka byla z oboustran poněkud rozpačitá, ale Masaryk na ninezapomněl a do jisté míry chápal Brodajako přirozeného reprezentanta Židů žijícíchve vznikající ČSR.Z literárně-filozofických přátel byli Brodovinejbližší po Kafkovi Felix Weltscha Oskar Baum. Všichni čtyři se pravidelněstýkali, četli si vzájemně své literární počiny,diskutovali o nich i o mnoha jiných věcech.Dnes je celosvětově nejznámějším členemtéto čtveřice Franz Kafka. Hned na začátkupoznamenejme, že by jím nebyl, kdyby Brodsplnil přání svého nejlepšího přítele a spálilvšechny jeho rukopisy. Je to suché konstatovanífaktu, který bohužel vede k různorodýmspekulacím typu „Brod se udělal na Kafkovi“,„Brod nesplnil poslední přání svéhonejlepšího přítele“ apod. Zde bych chtěl býttrochu podrobnější.Po Kafkově smrti uveřejnil 17. července1924 Brod v pražském Tagblattu prosbusvého přítele: Nejmilejší Maxi, mojeposlední prosba: Všechno, co se nacházív mé pozůstalosti (takže v knihovně, skříni,na psacím stole, doma a v kanceláři nebokdekoliv, kde tě napadne), jako deníky, rukopisy,dopisy, cizí i moje obrázky, to všechnospal. (...) O obtížnosti tohoto úkolu píšeBrod dále v článku toto: (...) Nejsem muvděčný, že mě uvrhl do tohoto těžkého konfliktusvědomí, který musel předvídat, protoževěděl, jak fanaticky zbožňuji každé jehoslovo a jak jsem po 22 letech našeho ničímnezkaleného přátelství nebyl schopen vyhoditnejmenší papírek či jedinou jeho pohlednici.Co je však tak těžký konflikt svědomíproti nekonečnému požehnání, za které vděčímmému příteli, které bylo vlastně páteřímojí celé duševní existence.Pamětní deska na Novém židovském hřbitověOsobně si myslím, že osud postavilBroda do nesmírně těžké, nezáviděníhodnérole; ztratil přítele, kterého prokazatelněmiloval a obdivoval, a měl se rozhodnoutv tak obtížné situaci. Svým rozhodnutímobohatil světovou literaturu 20. stoletío významná literární díla a nikomu tím neublížil.Nemá žádný smysl hledat za tímtorozhodnutím nízké úmysly. Při bližšímseznámení s fakty je třeba vyzdvihnoutněkterá, která logicky zdůvodňují nezištnostBrodových úmyslů.Jak jsem se již zmínil, Brod uměl najítkvalitu a neváhal ji velmi aktivně prosazovat.Kafkovi pomáhal již v době, kdy ještěnetušil nic o tom, že jeho přítel podlehnepředčasně tuberkulóze, přestože mohlsnadno počítat s tím, že záře hvězdy žijícíhoKafky nutně zastíní jeho vlastní tvorbu.Brod Kafkovi dodával sebedůvěru,pomáhal mu v tvorbě radami a dokázal jehokvality nezištně oceňovat – jak snadné bypro něj bylo nevhodnou kritikou dosáhnoutnegativního vlivu na Kafkovu tvorbu!Brod měl velký smysl pro závazky čidluhy určitého typu – jako splacení jednohotakového dluhu lze chápat jeho biografiiAdolfa Schreibera, který měl podíl na Brodověhudebním vzdělání. Poznamenejme, žeBrodovo vlastní hudební dílo je rozsahemnemalé – čítá 38 opusů a některé skladbybyly vydány v ČR i na CD. Stejný dluh,ne-li podstatně větší, cítil patrně i vůči Kafkovi– vedle biografických prací o Janáčkoviči o Heinrichu Heineovi je totiž i autoremprvní biografie věnované Kafkovi.Také ke zveřejňování Kafkových pracípřistupoval velmi odpovědně. Ač do Kafkovýchrukopisů občas zasáhl (ale množstvíúprav a zásahů se často, patrně z komerčníchdůvodů, zveličuje), šlo spíše o kosmetickéúpravy typu interpunkce. Ostatně i při opětovnýchvydáních vlastních věcí provádělobčas úpravy či změny.Již jsem zmínil to, že Brod byl mnohostranněnadaný člověk. Měl i zájmy, kterébychom u filozoficky zaměřeného literátamálo očekávali. Velmi intenzivně se zajímalnapříklad o fyziku a snad i o matematiku.Získané znalosti dokázal ve své tvorbě využít.Tyto zájmy se také do jisté míry odrážejíve výběru témat jeho patrně nejznámějšíchděl, která tvoří trilogii Boj o pravdu (Kampfum die Warheit). Mně se osobně jeví jakojejich společný jmenovatel prostředí Prahy,která je silně svázána jak s Tycho Brahem(Tychona Brahe cesta k Bohu), který jev Praze pohřben, tak i s Reubenim (Reubeni,kníže židovské). Ten je s Prahou spojen trochusložitěji, je zde totiž uložen praporecReubeniho učitele. V Praze se také odehráváděj celé první části románu. Třetí román tétotrilogie je nejobsáhlejší (Galileo v zajetí). Zatuto trilogii byl Brod v roce 1948 vyznamenánv Izraeli tzv. Bialikovou cenou (zaromán o Tycho Brahe byl Brod oceněn v ČRstátní cenou v roce 1930).Na závěr bych se rád vrátil ještě jednouke vztahu Broda a Kafky. Snažil jsem sealespoň částečně ukázat, že i kdyby nebylovlastní Brodovy tvorby, jsou jeho zásluhyo literaturu a propagaci české kulturyv německy mluvících zemích nesporné.Brod si uchoval lásku k Čechám, k Prazea také ke Kafkovi navzdory všem hranicím,ať už geografickým, daným značnou odlehlostí,nebo těm abstraktním, které určujekrátké období lidské pozemské existence.Díky jemu měl možnost Kafka v rozporu sesvou vůlí vstoupit do společnosti nejuznávanějšíchautorů minulého století a ovlivnitmnoho dalších – jak spisovatelů, tak i čtenářů.Vypůjčím-li si název jedné přednášky,byl Brod nejen přítel Franze Kafky.Povšimněme si na závěr tohoto faktu:navštívíme-li Nový židovský hřbitov, nelzesi nevšimnout nedaleko hrobu, ve kterém jevedle rodičů pochován Kafka, pamětnídesky, která Broda připomíná. Nicméněbych rád podpořil myšlenku, aby jehopamátka byla uctěna rovněž pamětní deskouna jeho rodném domě.◗ Radek Veselý, foto archiv autoraPAMĚŤ NÁRODAU příležitosti 90. výročí vzniku Československa byl spuštěn unikátní pamětnický portál www.pametnaroda.cz. Portál je budovánsdružením Post Bellum, Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů. Obsahuje audiovizuální vzpomínky stovek přímýchúčastníků nejvýznamnějších událostí naší moderní historie (včetně přeživších šoa), je určen jak odborníkům, tak i široké veřejnosti.Kislev 576917