Analytická geometrie - Student na prahu 21. stoletà - Gymnázium ...
Analytická geometrie - Student na prahu 21. stoletà - Gymnázium ...
Analytická geometrie - Student na prahu 21. stoletà - Gymnázium ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
ANALYTICKÁ GEOMETRIEGymnázium Jiřího Wolkera v ProstějověVýukové materiály z matematiky pro vyšší gymnáziaAutoři projektu <strong>Student</strong> <strong>na</strong> <strong>prahu</strong> <strong>21.</strong> století - využití ICT vevyučování matematiky <strong>na</strong> gymnáziuINVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍTento projekt je spolufi<strong>na</strong>ncován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republikyProstějov 2009
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 3ObsahA<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> ................................................................................................................. 8Souřadnice .............................................................................................................................. 8Souřadnice ........................................................................................................................ 12Varianta A ........................................................................................................................ 12Souřadnice ........................................................................................................................ 13Varianta B ........................................................................................................................ 13Souřadnice ........................................................................................................................ 15Varianta C ........................................................................................................................ 15Vektory ................................................................................................................................. 16Vektory ............................................................................................................................. 23Varianta A ........................................................................................................................ 23Vektory ............................................................................................................................. 24Varianta B ........................................................................................................................ 24Vektory ............................................................................................................................. 26Varianta C ........................................................................................................................ 26Přímka .................................................................................................................................. 28Přímka .............................................................................................................................. 31Přímka .............................................................................................................................. 32Varianta A ........................................................................................................................ 32Přímka .............................................................................................................................. 33Varianta B ........................................................................................................................ 33Přímka .............................................................................................................................. 34Varianta C ........................................................................................................................ 34Polohové úlohy v rovině ...................................................................................................... 35Polohové úlohy v rovině .................................................................................................. 36Varianta A ........................................................................................................................ 36
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 5Varianta A ........................................................................................................................ 61Metrické úlohy ................................................................................................................. 63Varianta B ........................................................................................................................ 63Metrické úlohy ................................................................................................................. 65Varianta C ........................................................................................................................ 65Kuželosečky a kulová plocha ................................................................................................... 67Kružnice ............................................................................................................................... 67Kružnice ........................................................................................................................... 69Varianta A ........................................................................................................................ 69Kružnice ........................................................................................................................... 71Varianta B ........................................................................................................................ 71Kružnice ........................................................................................................................... 73Varianta C ........................................................................................................................ 73Teč<strong>na</strong> kružnice ..................................................................................................................... 75Teč<strong>na</strong> kružnice ................................................................................................................. 76Varianta A ........................................................................................................................ 76Teč<strong>na</strong> kružnice ................................................................................................................. 78Varianta B ........................................................................................................................ 78Teč<strong>na</strong> kružnice ................................................................................................................. 80Varianta C ........................................................................................................................ 80Parabola ................................................................................................................................ 82Parabola ............................................................................................................................ 87Varianta A ........................................................................................................................ 87Parabola ............................................................................................................................ 89Varianta B ........................................................................................................................ 89Parabola ............................................................................................................................ 90Varianta C ........................................................................................................................ 90
6 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Teč<strong>na</strong> paraboly ..................................................................................................................... 92Teč<strong>na</strong> paraboly ................................................................................................................. 93Varianta A ........................................................................................................................ 93Teč<strong>na</strong> paraboly ................................................................................................................. 94Varianta B ........................................................................................................................ 94Teč<strong>na</strong> paraboly ................................................................................................................. 96Varianta C ........................................................................................................................ 96Elipsa .................................................................................................................................... 98Elipsa .............................................................................................................................. 101Varianta A ...................................................................................................................... 101Elipsa .............................................................................................................................. 102Varianta B ...................................................................................................................... 102Elipsa .............................................................................................................................. 104Varianta C ...................................................................................................................... 104Hyperbola ........................................................................................................................... 106Hyperbola ....................................................................................................................... 111Varianta A ...................................................................................................................... 111Hyperbola ....................................................................................................................... 113Varianta B ...................................................................................................................... 113Hyperbola ....................................................................................................................... 114Varianta C ...................................................................................................................... 114Elipsa, hyperbola, přímka, tečny ........................................................................................ 116Elipsa, hyperbola, přímka, tečny .................................................................................... 118Varianta A ...................................................................................................................... 118Elipsa, hyperbola, přímka, tečny .................................................................................... 120Varianta B ...................................................................................................................... 120Elipsa, hyperbola, přímka, tečny .................................................................................... 122
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 7Varianta C ...................................................................................................................... 122Kulová plocha .................................................................................................................... 124Kulová plocha ................................................................................................................ 127Varianta A ...................................................................................................................... 127Kulová plocha ................................................................................................................ 129Varianta B ...................................................................................................................... 129Kulová plocha ................................................................................................................ 131Varianta C ...................................................................................................................... 131
8 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>SouřadniceSoustava souřadnic <strong>na</strong> přímceNa libovolné přímce p zvolíme bod O a bod I tak, aby |OI|=1. Pak každému bodu X tétopřímky přiřadíme reálné číslo x = |OX|, pokud bod X leží <strong>na</strong> polopřímce OI, nebo číslo| |, pokud bod X leží <strong>na</strong> polopřímce opačné. Tuto přímku <strong>na</strong>zýváme ČÍSELNOUOSOU, bod se <strong>na</strong>zývá počátek soustavy souřadnic <strong>na</strong> přímce p.Soustava souřadnic v roviněDvojice číselných os x, y v rovině, pro které platí– obě osy jsou <strong>na</strong>vzájem kolmé– jejich průsečíku odpovídá <strong>na</strong> obou osách číslo 0,se <strong>na</strong>zývá KARTÉZSKÁ SOUSTAVA souřadnic v rovině a oz<strong>na</strong>čuje se O xy . Bod O jepočátek kartézské soustavy souřadnic, přímky x, y se <strong>na</strong>zývají souřadnicové osy.[ ] dvojice je uspořádaná souřadnice nelze zaměnit!
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 9Soustava souřadnic v prostoruTrojice číselných os x, y, z v prostoru takových, že– každé dvě osy jsou <strong>na</strong>vzájem kolmé– všechny procházejí jedním bodem– <strong>na</strong> všech osách je bodu O přiřazeno číslo 0,se <strong>na</strong>zývá kartézská soustava souřadnic O xyz . Bod <strong>na</strong>zýváme počátek, přímky x; y; z se<strong>na</strong>zývají souřadnicové osy. Roviny určené dvojicemi souřadnicových os se <strong>na</strong>zývajísouřadnicové roviny.Pravotočivá soustava souřadnic:
10 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Levotočivá soustava souřadnic:Vzdálenost bodů v rovině[ ] [ ]Podle Pythagorovy věty: | | ( ) ( )⇒ | | √( ) ( )Vzdálenost bodů v prostoru[ ] [ ]⇒ | | √( ) ( ) ( )
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 11Střed úsečkydělí úsečku <strong>na</strong> 2 stejné částiv rovině: [ ]v prostoru:[ ]
12 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>SouřadniceVarianta AVypočítejte souřadnice středu úsečky AB: [ ] [ ]Příklad:Řešení:[ ][ ][ ]Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: [ ]Příklady k procvičení:1.) Vypočítejte vzdálenost bodů C; D: [ ] [ ]Řešení: | | √2.) Vypočítejte vzdálenost bodů A, B: [ ] [ ]Řešení: | |3.) Vypočítejte délky stran trojúhelníku ABC a rozhodněte, zda je pravoúhlý.[ ] [ ] [ ]Řešení: | | | | √ | | √ ⇒ trojúhelník není pravoúhlý(neplatí Pythagorova věta).4.) Určete, který z bodů A; B; C má nejmenší vzdálenost od bodu K.[ ] [ ] [ ] [ ]Řešení: Bod A.
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 13SouřadniceVarianta BSestrojte pravidelný šestiúhelník KLMNOP tak, aby střed kružnice byl v počátku O kartézskésoustavy souřadnic, aby první vrchol byl bod K[4;0] a aby pro bod L [l 1 ; l 2 ]platilo l 2 >O. Určete souřadnice všech vrcholů šestiúhelníku.Řešení:| | | | | || | √| | | || | √ √ √Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:[ √ ] [ √ ] [ ] [ √ ] [ √ ]
14 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Příklady k procvičení:1.)Ve volném rovnoběžném promítání zobrazte krychli ABCDEFGH;[ ] [ ] [ ] . Zapište souřadnice ostatních vrcholů krychle.Řešení: [ ] [ ] [ ] [ ] [ ]2.) Ve volném rovnoběžném promítání zobrazte kvádr ABCDEFGH;[ ] [ ] [ ] , jeho výška je 6. Určete souřadnice zbývajících vrcholů.Řešení: [ ] [ ] [ ] [ ] [ ]3.) Určete obraz bodu K ve středové souměrnosti se středem S; [ ] [ ]Řešení: [ ]4.) Vypočítejte délku těžnice t c trojúhelníku ABC. [ ] [ ] [ ]Řešení: | | √ √
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 15SouřadniceVarianta CUrčete číslo r tak, aby vzdálenost bodů[ ] [ ] byla √ .Příklad:√( ) ( ) ( ) √⇒Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:Příklady k procvičení:1.) Na ose y určete bod Y tak, aby jeho vzdálenost od bodu [ ] byla √ .Řešení: [ ] [ ]2.) Na ose x <strong>na</strong>jděte bod X tak, aby měl od bodu A dvakrát větší vzdálenost než od bodu B.[ ] [ ] .Řešení: [ ] [ ]3.) V kartézské soustavě souřadnic O xyz zakreslete pravidelný čtyřboký jehlan ABCDV, jehožvýška je 6 a zapište souřadnice bodu V. [ ] [ ] [ ]Řešení: [ ]4.) Jsou dány body S 1 ; S 2 . K libovolnému bodu A určete jeho obraz A 1 ve středovésouměrnosti se středem S 1 . Pak <strong>na</strong>jděte obraz bodu A 1 ve středové souměrnosti se středem S 2a tento obraz oz<strong>na</strong>čte A 2 . Určete vzdálenost bodů A; A 2 .[ ] [ ] [ ]Řešení: [ ] [ ] ⇒ | | √ √
16 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>VektoryOrientovaná úsečka ⃗⃗⃗⃗⃗ je úsečka AB, jejíž krajní body mají určené pořadí. Bod A jepočáteční bod, bod B je koncový bod orientované úsečky. Velikost orientované úsečky jevzdálenost bodů A, B. Nulová orientovaná úsečka má počáteční bod totožný s koncovýmbodem. Její velikost je nula.Nenulový vektor je množi<strong>na</strong> všech nenulových orientovaných úseček, které mají stejnouvelikost a stejný směr.Dva vektory ⃗mají stejný směr, jestližea) polopřímky ⃗⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗ jsou rovnoběžné a obě leží ve stejné polorovině s hraniční přímkouAC.b) přímky ⃡⃗⃗⃗⃗ ⃡⃗⃗⃗⃗ jsou totožné a průnikem polopřímek ⃗⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗ je opět polopřímka.Nulový vektor je množi<strong>na</strong> všech nulových orientovaných úseček, z<strong>na</strong>číme ho .Každou orientovanou úsečku ⃗⃗⃗⃗⃗ , která představuje vektor ⃗ , <strong>na</strong>zýváme umístěním vektoru⃗ .
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 17Souřadnice vektoruJe-li vektor ⃗ určen orientovanou úsečkou ⃗⃗⃗⃗⃗ , pak ⃗ .[ ] [ ] ⃗ ( ) ( )⃗Operace s vektorySoučet vektorů⃗ ; ; ⃗ ⃗⃗
18 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Pro každé dva vektory v rovině nebo prostoru platí:⃗ ⃗ ⃗ ⃗Pro každé tři vektory v rovině nebo prostoru platí:( ⃗ ) ⃗⃗ ⃗ ( ⃗⃗ )Sčítání vektorů ke komutativní a asociativní.Je-li ⃗ , pak vektor je opačný k ⃗ a z<strong>na</strong>číme ho ⃗ .⃗ ⃗⃗ ( ⃗ )Rozdíl vektorů⃗ ( ⃗ )⃗ ( )
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 19Násobení vektoru číslemNásobek nenulového vektoru ⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗ reálným číslem je vektor ⃗⃗⃗⃗⃗ , kde C je bod, pro kterýplatí:a) | | | |b) je-li , leží bod C <strong>na</strong> polopřímce ABJe-li , leží bod C <strong>na</strong> polopřímce opačné k polopřímce AB⃗ ( )Platí: pro každé dva vektory ⃗ a každé R⃗( ) ⃗ ⃗( ⃗ ) ( ) ⃗ asociativnost násobení vektoru číslem( ⃗ ) ⃗ distributivnost násobení součtu vektorů číslem( ) ⃗ ⃗ ⃗ distributivnost násobení vektoru součtem číselLineární kombi<strong>na</strong>ce vektorůLineární kombi<strong>na</strong>cí vektorů ⃗ ⃗⃗ je vektor ⃗ ⃗⃗ , kde . Lzevytvořit lineární kombi<strong>na</strong>ci libovolného počtu vektorů. Lineární kombi<strong>na</strong>ce jednoho vektoruje jeho reálný násobek.Vektory se <strong>na</strong>zývají lineárně závislé právě tehdy, když lze jeden z nich vyjádřit jako lineárníkombi<strong>na</strong>ci ostatních. Nejsou-li vektory lineárně závislé, <strong>na</strong>zývají se lineárně nezávislé.Skalární součin vektorůVelikost vektoru ⃗ je velikost kterékoliv orientované úsečky ⃗⃗⃗⃗⃗ , která je jeho umístěním.Platí:| ⃗ | | ⃗⃗⃗⃗⃗ | | | . Jednotkový vektor má velikost 1, nulový vektor má velikost 0.Pro každý vektor ⃗ ( ⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗ ) v rovině platí:| ⃗ | √ .Pro každý vektor ⃗ ( ) v prostoru platí: | ⃗ | √ .Skalární součin ⃗ dvou nenulových vektorů je reálné číslo, které je rovno součinuvelikostí těchto vektorů a kosinu velikosti úhlu φ, který tyto vektory svírají.
20 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>⃗ | ⃗ | | |Pravidlo pro výpočet skalárního součinu vektorů ⃗ ( ⃗⃗⃗⃗ ) ( ) v rovině:⃗Pravidlo pro výpočet skalárního součinu vektorů ⃗ ( ) ( )v prostoru:⃗Vlastnosti skalárního součinu⃗ ⃗ komutativnost skalárního součinu vektorů( ⃗ ) ( ⃗ ) asociativnost skalárního součinu vzhledem k násobeníčíslem( ⃗ ) ⃗⃗ ⃗ ⃗⃗ ⃗⃗ distributivnost skalárního součinu vzhledem ke sčítánívektorů⃗ ⃗ ⃗ | ⃗ |Velikost úhlu dvou vektorů ⃗lze určit použitím skalárního součinu:⃗ ⃗| ⃗ | | ⃗ |√√⃗ ⃗| ⃗ | | ⃗ |√√Vektorový součinVektorový součin dvou vektorů ⃗, které neleží v jedné přímce, je vektor ⃗⃗ , pro který platí:a) vektor ⃗⃗ je kolmý k oběma vektorům ⃗b) vektor ⃗⃗ je orientován vůči vektorů ⃗ pravotočivě, tedy podle pravidla pravé rukyc) | ⃗⃗ | | ⃗ | | | , kde je úhel vektorů ⃗ .
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 21Vektorový součin dvou vektorů, které leží v jedné přímce, je nulový vektor.Vektorový součin ⃗ ⃗⃗ ( )Příklad: ⃗ ( ) ( )⃗ ( ( ) ( ) ) ( ) ( )Užití vektorového součinu:1. při určení vektoru kolmého ke dvěma daným vektorům2. při výpočtu obsahu rovnoběžníku ABCD, popř. trojúhelníku ABCObsah rovnoběžníku ABCD je | ⃗ |Obsah trojúhelníku ABC je | ⃗ |
22 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Smíšený součinSmíšený součin vektorů ⃗ ⃗⃗ v tomto pořadí je číslo, které vypočteme ( ⃗ ) ⃗⃗ .Užití smíšeného součinu:Pro objem rovnoběžnostěnu ABCDEFGH platí:|( ⃗ ) ⃗⃗ | , kde ⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗ .Objem trojbokého hranolu je roven polovině objemu rovnoběžnostěnu.Objem trojbokého jehlanu je roven třetině objemu rovnoběžnostěnu.Objem čtyřstěnu je roven šestině objemu rovnoběžnostěnu.
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 23VektoryVarianta AJsou dány body [ ] [ ] [ ].a) Rozhodněte, zda body A, B, C leží <strong>na</strong> přímceb) Určete číslo tak, aby bod [ ] ležel <strong>na</strong> přímce AB.Příklad:a) Leží-li body A, B, C <strong>na</strong> jedné přímce, musí platit, že ⃗⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗ .⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ ⃗⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗ ⇒ body A; B; C leží v jedné přímceb) Má-li bod D ležet <strong>na</strong> přímce AB, musí platit ⃗⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ ⇒Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: ) body A; B; C leží v jedné přímceb)Příklady k procvičení:1.) Vektor ( ) zapište jako lineární kombi<strong>na</strong>ci vektorů ⃗ ( ) ( ).Řešení:⃗2.) Určete číslo tak, aby velikost vektoru ( ) byla 10.Řešení:3.) V trojúhelníku ABC oz<strong>na</strong>čte vektory ⃗ . Jako lineární kombi<strong>na</strong>civektorů ⃗ zapište následující vektory:a) ⃗⃗⃗⃗b) ⃗⃗⃗⃗⃗ , kde je střed strany BC.Řešení: a) ⃗⃗⃗⃗ ⃗ ; b) ⃗⃗⃗⃗⃗ ⃗4.) Je dán vektor ( ). Určete tak, aby vektor ( ) byl kolmýk vektoru .Řešení:
24 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>VektoryVarianta BJe dán vektor ⃗ (√ ). Určete souřadnice vektoru , který svírá s vektorem ⃗ úhela jehož velikost je 4.Příklad:⃗ ⃗| ⃗ | | ⃗ |√√√∧ √√⇒√Dosadíme do vztahu pro velikost vektoru√ (√ ) | 2√√( √ ) ⇒ √⃗⃗⃗⃗ ( ) ⃗⃗⃗⃗ ( √ )Příklad:Varianta AVarianta BVýsledek řešení: ⃗⃗⃗⃗ ( ) ⃗⃗⃗⃗ ( √ )Varianta CPříklady k procvičení:1.) Je dán vektor ( ). Určete tak, aby pro vektor ⃗ ( ) platilo | ⃗ | .Řešení:2.)Určete vektor tak, aby platilo ∧ | | √ , kde ( ).Řešení: ⃗⃗⃗ ( ) ⃗⃗⃗ ( )3.) Jsou dány body [ ] [ ] Určete souřadnice bodů B, C, D tak, aby čtyřúhelníkABCD byl čtverec. Bod S je střed čtverce.Řešení: [ ] [ ] [ ]
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 254.) Jsou dány body [ ] [ ]. Určete bod C tak, aby platilo:a) bod C leží <strong>na</strong> ose x a | |b) bod C leží <strong>na</strong> ose y a | |Řešení: a) [ ] [ ]; b) [ ]
26 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>VektoryVarianta CJsou dány body [ ] [ ] [ ].a) Dokažte, že body A, B, C tvoří trojúhelník.b) Určete reálná čísla tak, aby body [ ] [ ] ležely <strong>na</strong> přímce AB.Příklad:a) Body A, B, C tvoří trojúhelník, jestliže vektor ⃗⃗⃗⃗⃗ není násobkem vektoru ⃗⃗⃗⃗⃗ .⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⃗⃗⃗⃗⃗ ( ). Vektor ⃗⃗⃗⃗⃗ není násobkem vektoru ⃗⃗⃗⃗⃗ , proto body A, B, Ctvoří trojúhelník.b) ⃗⃗⃗⃗⃗ musí být násobek vektoru ⃗⃗⃗⃗⃗ , ⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⃗⃗⃗⃗⃗ ( )⇒⃗⃗⃗⃗⃗ musí být násobek vektoru ⃗⃗⃗⃗⃗ , ⃗⃗⃗⃗⃗ ( )⇒Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: ;Příklady k procvičení:1.) Jsou dány vektory ⃗ ( ) ( ). Určete hodnotu parametru tak, abyplatilo | ⃗ | √ .Řešení:2.) Na ose určete bod V tak, aby objem čtyřstěnu ABCDV, kde[ ] [ ] [ ] byl 14.Řešení: [ ] [ ]
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 273.) Na ose y určete bod C tak, aby obsah trojúhelníku ABC byl 10. [ ] [ ].Řešení: [ √ ] [ √ ]4.) Je dán vektor ( ) Určete tak, aby pro vektor ⃗ ( ) platilo | ⃗ | .Řešení:
28 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>PřímkaPřímka je dá<strong>na</strong> dvěma různými body A, B.Vektor ⃗ se <strong>na</strong>zývá směrový vektor přímky AB.Přímka má nekonečně mnoho směrových vektorů, lze ji totiž určit pomocí nekonečného počtudvojic bodů.1.) Parametrická rovnice přímkyParametrická rovnice přímky AB je rovnice⃗Proměnná se <strong>na</strong>zývá parametr. Každé hodnotě parametru odpovídá jeden bod přímkyAB.Je-li z množiny všech nezáporných čísel, jde o vyjádření polopřímky AB, je-li〈 〉, jde o vyjádření úsečky AB, je-li z množiny všech nekladných čísel,jde o polopřímku opačnou k polopřímce AB.Mějme v rovině body [ ] [ ] a vektor ⃗ ( ). Rovnici přímky⃗ lze rozepsat do soustavy rovnic s parametrem :
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 292.) Obecná rovnice přímkyObecná rovnice přímky má tvar , kde a alespoň jed<strong>na</strong>z konstantje nenulová.⃗ ( ) je normálový vektor = je kolmý <strong>na</strong> směrový vektor přímky ⇒ skalární součin ⃗ a ⃗ jenula.⇒ ⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗( ) ( )⇒kde
30 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>3.) Směrnicový tvar rovnice přímkyRovnice se <strong>na</strong>zývá směrnicový tvar rovnice přímky. Číslo je směrnicepřímky.Směrnice přímky je rov<strong>na</strong> , kde je odchylka přímky od kladné poloosy .Přímka rovnoběžná s osou nemá žádnou směrnici, směrnicový tvar neexistuje.Přímka se směrovým vektorem ⃗ ( ) má směrnici .Přímka kolmá <strong>na</strong> přímku má směrnici .Dvě přímky jsou rovnoběžné právě tehdy, jsou-li buď obě rovnoběžné s osou , nebo jsouobě různoběžné s osou a mají stejnou směrnici.4.) Úsekový tvar rovnice přímkyZískáme z obecné rovnice přímky tak, že ji vydělíme číslem .∧ , kde [ ] [ ] jsou průsečíky s osami soustavysouřadnic.
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 31PřímkaJe dá<strong>na</strong> přímka . Sestavte její parametrické rovnice, obecnou rovnici, zapište ji vesměrnicovém a úsekovém tvaru, pokud existují.a) Přímka je daná bodem [ ] a směrovým vektorem ⃗ ( ).b) Přímka je daná bodem [ ] a normálovým vektorem ⃗ ( ).Příklad:Řešení:a) parametrické rovnice:obecná rovnice: normálový vektor ⃗ ( ) ⇒ , pro výpočetdosadíme za a souřadnice bodu A ⇒ ⇒ ⇒směrnicový tvar: , pro výpočet dosadíme do rovnice bod A ⇒⇒úsekový tvar: průsečík s osou : [ ]s osou y: [ ]b) parametrické rovnice: ⃗ ( ) ⇒obecná rovnice: , po dosazení bodu B ⇒ ⇒ .směrnicový tvar: , po dosazení bodu B ⇒ ⇒úsekový tvar:
32 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>PřímkaVarianta ANapište obecnou rovnici přímky , která prochází bodem [: .] a je rovnoběžná s přímkouPříklad:Každá rovnoběžná přímka s přímkou má stejný normálový vektor jako přímka ⇒⃗ ( ): , dosadíme bod K ⇒ ⇒ ⇒ .Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:Příklady k procvičení:) Napište obecnou rovnici přímky která prochází bodem [ ] a je kolmá <strong>na</strong>přímku : .Řešení: :2.) Body [ ] [ ] určují přímku . Napište obecnou rovnici přímky, která procházístředem úsečky KL a je kolmá <strong>na</strong> přímku AB, [ ] [ ].Řešení:) Jsou dány dva body [ ] [ ]. Napište rovnici osy úsečky MN; polopřímkyMN; polopřímky NM.Řešení: Osa: ; polopřímka MN: 〈 )Polopřímka : 〈 ).4.) Jsou dány body [ ] [ ]. Napište obecnou rovnici kolmice k úsečce ABv bodě A.Řešení:
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 33PřímkaVarianta BBody [ ] [ ] [ ] jsou vrcholy trojúhelníku KLM. Vypočítejte souřadniceprůsečíku os jeho stran.Příklad:[ ] ⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ :[ ] ⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ :[ ] ⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ :Z první osy plyne pro průsečík, že jeho y-ová souřadnice je 1,5; z druhé osy, že x-ovásouřadnice je 1,5 ⇒ [ ].Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: [ ]Příklady k procvičení:1.) Napište parametrické rovnice a obecnou rovnici přímky , která prochází bodem[ ] a je kolmá k přímce : .Řešení: : : .2.) Určete souřadnici bodu [ ] tak, aby bod A ležel <strong>na</strong> přímce KL, kde[ ] [ ].Řešení: .3.) Body [ ] [ ] [ ] jsou vrcholy trojúhelníku KLM. Napište obecné rovnicepřímek, <strong>na</strong> nichž leží těžnice trojúhelníku JKLM a určete souřadnice těžiště.Řešení: : : : [ ]4.) Je dá<strong>na</strong> polopřímka {[ ] ( 〉}. Určete souřadnice počátečníhobodu A dané polopřímky. Určete tak, aby bod [ ] ležel <strong>na</strong> dané polopřímce.Řešení: [ ] .
34 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>PřímkaVarianta CUrčete hodnotu parametru tak, aby přímka procházelapočátkem soustavy souřadnic.Příklad:Má-li přímka procházet počátkem soustavy souřadnic, musí bod [ ] vyhovovat rovnicipřímky. Dosadíme proto do rovnice přímky za nulu a dostaneme: .√( ) ( )⇒Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:Příklady k procvičení:1.) Je dán trojúhelník EFG, [ ] [ ] [ ]. Určete v parametrickém tvarurovnici přímky, <strong>na</strong> které leží střední příčka rovnoběžná s FG.Řešení: .2.) Je dán trojúhelník KLM, [ ] [ ] [ ]. Vypočítejte souřadnice těžiště T.Řešení: [ ] .3.) Osy a přímka AB, kde [ ] [ ], určují trojúhelník. Vypočítejte jeho obsah.Řešení:4.) Určete reálné číslo tak, aby bod K ležel <strong>na</strong> přímce MN, je-li:[ ] [ ] [ ].Řešení: .
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 35Polohové úlohy v roviněVzájemnou polohu dvou přímek lze vyšetřit dvěma způsoby:1.) řešíme soustavu složenou z obou rovnic, o vzájemné poloze rozhodne počet řešení1 řešení různoběžné, 1 průsečík0 řešení rovnoběžné různéřešenítotožné2.) určíme směrové (normálové) vektory obou přímekPřímky jsou rovnoběžné, jestliže: ⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗ , kde { }; ( ⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗{ }).Dvě přímky ( ⃗ ) a ( ) jsou totožné, jsou-li rovnoběžné a leží-li bod Q <strong>na</strong> přímce .Přímky jsou k sobě kolmé, jsou-li jejich směrové (normálové) vektory <strong>na</strong>vzájem kolmé,tj. platí-li ⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗ ( ⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗ ).
36 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Polohové úlohy v roviněVarianta AVyšetřete vzájemnou polohu přímek KL a MN, znáte-li souřadnice bodů, kterými dané přímkyprocházejí; [ ] [ ] [ ] [ ].Příklad:⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ ⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ :⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ ⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ :Přímky jsou různoběžné, protože ⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗Průsečík má x-ovou souřadnici (plyne z rovnice přímky KL), y-ovou souřadnicidopočítáme z rovnice přímky MN ⇒ [ ].Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: Přímky jsou různoběžné; [ ]Příklady k procvičení:1.) Vyšetřete vzájemnou polohu přímek ;{[ ]} {[ ]}.Řešení: Rovnoběžné různé2.) Vyšetřete vzájemnou polohu přímek .{[ ]} {[ ]}Řešení: Různoběžné; [ ]3.) Vyšetřete vzájemnou polohu přímek .{[ ]} {[ ]} .Řešení: totožné4.) Vyšetřete vzájemnou polohu přímek .: : .Řešení: Různoběžné, [ ]
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 37Polohové úlohy v roviněVarianta BUrčete hodnotu parametru tak, aby přímka procházelaprůsečíkem přímek : : .Příklad:|po sečtení obou rovnic dostaneme: ⇒ ⇒ [ ].Nyní bod X dosadíme do rovnice přímky s parametrem ⇒.Příklad:Varianta AVýsledek řešení:Varianta BVarianta C⇒Příklady k procvičení:1.) Vyšetřete vzájemnou polohu úseček.{[ 〈 〉]} {[ 〈 〉]}.Řešení:2.) Průsečíkem přímek {[ ]} {[ ]} veďte kolmicik přímce {[ ]}.Řešení:3.) Vypočítejte souřadnice vrcholů trojúhelníku KLM tak, aby jeho strany ležely <strong>na</strong> přímkách: : : .Řešení: [ ] [ ] [ ]4.) Je dá<strong>na</strong> úsečka KL, kde [ ] [ ]. Určete hodnotu parametru tak, abyúsečka AB protí<strong>na</strong>la úsečku KL v jejím středu. Souřadnice bodů A, B jsou[ ] [ ].Řešení:
38 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Polohové úlohy v roviněVarianta CZjistěte, zda bod [ ] je vnitřním bodem trojúhelníku ABC,[ ] [ ] [ ].Příklad:Má-li bod K ležet uvnitř trojúhelníku ABC, musí ležet ve stejné polorovině s hraniční přímkouAB jako bod C, ve stejné polorovině s hraniční přímkou BC jako bod A a ve stejné poloroviněs hraniční přímkou AC jako bod B.Přímka AB má rovnici, polorovi<strong>na</strong> s bodem C má rovnici.Po dosazení souřadnic bodu K do poloroviny zjistíme, že nerovnice platí, bod K proto leží vestejné polorovině jako bod C.Přímka AC má rovnici , polorovi<strong>na</strong> s bodem B má rovnici .Po dosazení souřadnic bodu K do poloroviny zjistíme, že nerovnice platí, proto bod K leží vestejné polorovině jako bod B.Přímka BC má rovnici, polorovi<strong>na</strong> s bodem A má vyjádření. Po dosazení souřadnic bodu K do poloroviny zjistíme, že nerovnice platí.Bod K leží uvnitř trojúhelníku ABC.Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: Bod K leží uvnitř trojúhelníku ABC.Příklady k procvičení:1.) Jsou dány body [ ] [ ] a vektor ( ). Napište a<strong>na</strong>lytické vyjádřenípoloroviny , je-li ( ).Řešení:
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 392.) Určete reálné číslo tak, aby přímka s parametrickým vyjádřenímprocházela průsečíkem přímek {[ ]}{[ ]}.Řešení:3.) Určete hodnoty parametrů tak, aby přímky byly totožné.{[ ]} {[ ]}.Řešení:4.) Určete všechny hodnoty parametru tak, aby bod [ ] ležel v polorovině.Řešení: 〈 )
40 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Metrické úlohy v roviněPatří sem úlohy, ve kterých je použito měření – vzdálenosti bodů, velikosti úhlů apod.Vzdálenost bodu od přímkyPostup vidíme z obrázku:1.) bodem X vedeme kolmici k přímce2.) <strong>na</strong>jdeme průsečík P kolmice vedené bodem X a přímky3.) Určíme vzdálenost | |[ ] : . Pak kolmice má rovnici: ∧.Hledáme průsečík [ ] přímek .( ) ( ), kde je vypočítaná hodnota parametru.Pak √( ) ( )√| | √Jestliže dosadíme za , dostaneme:| |√
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 41Odchylka dvou přímekOdchylka přímek je ta velikost úhlu, která leží v intervalu 〈 〉.Odchylku přímek určíme pomocí úhlu směrových vektorů (případně normálových vektorů).| ⃗ || ⃗ | | |
42 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Metrické úlohy v roviněVarianta ANa přímce : určete bod P tak, aby jeho vzdálenost od přímky :byla 3.Příklad:Má-li bod P ležet <strong>na</strong> přímce , musí jeho souřadnice vyhovovat rovnici přímky ⇒[ ].Dosadíme do vzorce pro vzdálenost:Po úpravě dostaneme: | |Řešíme rovnici s absolutní hodnotou:Dostáváme řešení: a[ ] [ ] .| ( ) |√Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: [ ] [ ]Příklady k procvičení:1.) Vypočítejte vzdálenost rovnoběžek : a : .Řešení:2.) Na přímce : <strong>na</strong>jděte bod A tak, aby trojúhelník ABC byl rovnoramenný sezákladnou BC, kde [ ] [ ].Řešení: [ ]3.) Na ose <strong>na</strong>jděte bod P, který má od bodu [ ] vzdálenost 7.Řešení: [ √ ] [ √ ].4.) Vypočítejte obvod trojúhelníku KLM, kde [ ] [ ] [ ].Řešení: √ √ .
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 43Metrické úlohy v roviněVarianta BVypočítejte odchylku přímek : : .Příklad:Určíme normálové vektory obou přímek: ⃗⃗⃗⃗ ( ) ⃗⃗⃗⃗ ( )Úhel přímek vypočteme dosazením do vzorce:| ( ) ( )|√ ( ) √ ( )⇒Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:Příklady k procvičení:1.) Jsou dány dvě přímky : : . Určete hodnotu parametrutak, aby přímky svíraly úhel .Řešení:2.) Vypočítejte odchylku přímek {[ ] } {[ ] }.Řešení:3.) Vypočítejte odchylku přímek : : .Řešení:4.) Vypočítejte odchylku přímek : : .Řešení:
44 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Metrické úlohy v roviněVarianta CBody [ ] [ ] [ ] jsou středy stran trojúhelníku KLM. Vypočítejtesouřadnice vrcholů .Příklad:Na přímce, spojující středy dvou stran, leží střední příčka v trojúhelníku, proto má tato přímkastejný směrový (normálový) vektor jako přímka, <strong>na</strong> které leží třetí stra<strong>na</strong>.⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ ⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( )Přímka KM má tedy rovnici: .⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ ⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( )Přímka LM má tedy rovnici: .⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ ⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( )Přímka KL má tedy rovnici: .Řešíme vzájemnou polohu těchto přímek jako soustavy rovnic.{ } [ ] { } [ ] [ ] .Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: [ ] [ ] [ ]Příklady k procvičení:1.) Určete bod R tak, aby trojúhelník PQR byl pravoúhlý a rovnoramenný s přeponou PQ, kde[ ] [ ].Řešení: [ ] [ ]2.) Určete souřadnice vrcholů čtverce ABCD, jestliže [ ] [ ].Řešení: [ ] [ ] [ ] [ ].3.) Vypočítejte souřadnice vrcholů čtverce KLMN, je-li [ ] [ ].Řešení: [ ] [ ] [ ] [ ].4.) V rovnoramenném trojúhelníku EFG se základnou EF, [ ] [ ] leží vrchol G <strong>na</strong>přímce . Určete souřadnice vrcholu G.Řešení: [ ]
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 45Přímka, rovi<strong>na</strong>1.) Parametrická rovnice rovinyRovi<strong>na</strong> je dá<strong>na</strong> třemi body, které neleží v jedné přímce. Proto lze sestavit dva vektory⃗ ⃗ ležící v této rovině. Rovinu z<strong>na</strong>číme malými písmeny řecké abecedy.Rovinu, která je dá<strong>na</strong> bodem A a směrovými vektory ⃗ ⃗ , zapisujeme ( ⃗ ).Rovnicese <strong>na</strong>zývá parametrická rovnice roviny ABC.Můžeme opět rozepsat:2.) Obecná rovnice rovinyUžívá se častěji než parametrická. Rovinu určíme bodem P a vektorem ⃗ , který je k ní kolmý.Tento vektor se <strong>na</strong>zývá normálový. Bod X leží v rovině právě tehdy, jestliže vektor jekolmý k vektoru ⃗ ⇒ ( ) .Bod X má souřadnice [ ], bod P má souřadnice [ ] a normálový vektormá souřadnice ⃗ ( ) Pak můžeme psát:( ) ( ) ( )Po úpravě dostaneme
46 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Oz<strong>na</strong>číme výraza máme obecnou rovnici roviny:Poznámka: známe-li dva směrové vektory roviny, normálový vektor určíme jako vektorovýsoučin těchto dvou vektorů.3.) Úsekový tvar rovnice rovinyRovi<strong>na</strong> určená body [ ] [ ] [ ] má rovnici
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 47Přímka a rovi<strong>na</strong>Varianta AJsou dány body [ ] [ ]. Rozhodněte, zda body [ ] [ √ √ ]leží <strong>na</strong> přímce KL, a určete tak, aby bod [ ] ležel <strong>na</strong> přímce KL.Příklad:Napíšeme rovnice přímky KL: ⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ .Dosadíme postupně souřadnice bodů do rovnice přímky KL.∧ ∧ ⇒ bod A neleží <strong>na</strong> přímce KL.Totéž provedeme s bodem B: √ ∧ ∧ √ . Prostřední rovniceplatí vždy, z první i třetí rovnice plyne, že √ , proto bod B leží <strong>na</strong> přímce KL.Do rovnice přímky KL nyní dosadíme souřadnice bodu C:∧ ∧ .Z prostřední rovnice určíme, že ; dosadíme do první rovnice ⇒ a po dosazení dotřetí rovnice zjistíme, že .Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: bod A neleží <strong>na</strong> přímce KL; bod B leží <strong>na</strong> přímce KL;;
48 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Příklady k procvičení:1.) Je dá<strong>na</strong> přímka {[ ] }. Rozhodněte, zda body[ ] [ ] leží <strong>na</strong> přímce a určete tak, aby bod [ ] ležel <strong>na</strong>přímce .Řešení: 2.) Vypočítejte souřadnice bodů, ve kterých přímka {[ ] } protínásouřadnicové roviny.Řešení: [ ] [ ] neexistuje3.) Napište parametrické rovnice přímky , která prochází bodem [ ] a je rovnoběžnás přímkou {[ ] }.Řešení:4.) Napište parametrické rovnice přímky , která prochází bodem [ ] a je rovnoběžná sosou .Řešení:
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 49Přímka a rovi<strong>na</strong>Varianta BDokažte, že body [ ] [ ] [ ] určují rovinu a <strong>na</strong>pište jejíparametrické rovnice, určete její obecnou rovnici a vypočítejte souřadnice bodů, ve kterýchrovi<strong>na</strong> KLM protíná souřadnicové osy.Příklad:3 body určují rovinu, pokud neleží v jedné přímce, čili vektor ⃗⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⇒ body určují rovinu.⃗⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ( ) ⇒ .Průsečíky se souřadnicovými osami mají vždy dvě souřadnice nulové ⇒[ ] [ ] [ ]Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: body určují rovinu;[ ] [ ] [ ]Příklady k procvičení:1.) Je dá<strong>na</strong> rovi<strong>na</strong> {[ ] }. Vypočítejte průsečíkyroviny se souřadnicovými osami.Řešení: [ ] [ ] [ ]2.) Zjistěte, zda body [ ] [ ] [ ] [ ] leží v jedné rovině.Řešení: neleží
50 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>3.) V soustavě souřadnic v prostoru je umístěn pravidelný čtyřboký jehlan ABCDV tak, že[ ] [ ] [ ] [ ]. Napište parametrické vyjádření roviny BCV.Řešení:4.) Jsou dány body [ ] [ ] [ ]. Napište parametrické vyjádřenítěžnice trojúhelníku KLM, která prochází bodem K.Řešení: 〈 〉
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 51Přímka a rovi<strong>na</strong>Varianta CDokažte, že přímky {[ ] } {[ ] }určují rovinu a <strong>na</strong>pište její obecnou rovnici.Příklad:Přímky určují rovinu, pokud bod jedné přímky neleží <strong>na</strong> přímce druhé, což ověřímedosazením bodu [ ] z přímky do rovnic přímky .∧ ∧ ⇒ bod neleží <strong>na</strong> přímce ⇒ přímky určují rovinu.Vypíšeme si směrový vektor přímky : ⃗⃗⃗⃗ ( ) a určíme vektor daná body v oboupřímkách ( ) ( ). Vektorový součin těchto směrovýchvektorů určí normálový vektor hledané roviny ⇒ ⃗ ( ) ( ). Proto rovnicehledané roviny je ,kde člen vypočítáme dosazením některého bodukterékoliv ze zadaných přímek do této rovnice ⇒ .Příklad:Varianta AVarianta BVýsledek řešení:Varianta CPříklady k procvičení:1.) Dokažte, že přímka {[ ] } a bod [ ] určují rovinu a<strong>na</strong>pište její obecnou rovnici.Řešení:2.) Je dá<strong>na</strong> rovi<strong>na</strong> {[ ] }. Napište jejíobecnou rovnici.Řešení:3.) Napište obecnou rovnici roviny , ve které leží body [ ] [ ] a rovi<strong>na</strong> jekolmá k rovině : .Řešení: :4.) Kolmicemi sestrojenými z bodu [ ] <strong>na</strong> roviny :: proložte rovinu . Určete její obecnou rovnici.Řešení: :
52 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Polohové úlohy v prostoru1.) Vzájemná poloha přímekDvě přímky v prostoru mohou být totožné, rovnoběžné různé, různoběžné nebo mimoběžné.Základním kritériem jsou směrové vektory obou přímek.Je-li ⃗ ⃗ , jsou přímky totožné nebo rovnoběžné různé. Která z možností to bude,rozhodneme podle toho, zda bod jedné přímky leží <strong>na</strong> přímce druhé – pokud ano, jsou přímkytotožné, pokud ne, jsou rovnoběžné různé.Je-li ⃗ ⃗ , jsou přímky různoběžné nebo mimoběžné. Řešíme vzájemnou polohu těchtopřímek, v případě společného bodu jsou přímky různoběžné a určujeme průsečík, v případě,že společný bod neexistuje, jsou přímky mimoběžné.2.) Vzájemná poloha přímky a rovinyPřímka buď leží v rovině (pak je mnoho společných bodů), je rovnoběžná různá s rovinou(žádný společný bod) nebo je různoběžná a pak určujeme 1 společný bod. Řešíme nejs<strong>na</strong>dnějidosazením parametrických rovnic přímky do obecné rovnice roviny a podle počtu řešenírozhodneme o vzájemné poloze.3.) Vzájemná poloha 2 rovinDvě roviny mohou být totožné, rovnoběžné různé nebo různoběžné. Která z možností <strong>na</strong>stane,závisí <strong>na</strong> rovnicích obou rovin. V nejjednodušším případě máme obecné rovnice obou rovin asledujeme normálové vektory obou rovin. Pokud platí, že ⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗ ∧ , pak jsouroviny totožné. Pokud platí, že ⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗ ∧ , pak jsou roviny rovnoběžné různé.Pokud platí, že ⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗ , pak jsou roviny různoběžné a pak určujeme průsečnici. Přihledání průsečnice dvou různoběžných rovin hledáme dva body, které leží zároveň v první idruhé rovině. To zajistíme tak, že zvolíme dvě ze tří souřadnic a třetí souřadnici dopočítámepří řešení soustavy dvou rovnic, které získáme dosazením zvolených souřadnic do obourovnic rovin.
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 53Polohové úlohy v prostoruVarianta AVyšetřete vzájemnou polohu přímek:{[ ] } {[ ] }Vypíšeme si směrové vektory obou přímek: ⃗⃗⃗⃗ ( ) ⃗⃗⃗⃗ ( ). Vektorpřímky není násobkem směrového vektoru přímky ⇒ přímky jsou různoběžné nebomimoběžné. Budeme řešit jako soustavu, pokud bude mít řešení, jsou přímky různoběžné,pokud ne, jsou mimoběžné.Příklad:Po sečtení prvních dvou rovnic zjistíme, že Dosazením do 1. Rovnice vypočteme.Nyní obě hodnoty dosadíme do třetí rovnice. ( ) , což je výrok pravdivý.Přímky jsou proto různoběžné. Musíme tedy určit průsečík (dosazením <strong>na</strong>př. hodnotydo rovnice přímky ).Průsečík má tedy souřadnice [ ].Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: přímky jsou různoběžné, [ ].
54 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Příklady k procvičení:1.) Vyšetřete vzájemnou polohu přímek:{[ ] } {[ ] }Řešení: přímky jsou rovnoběžné různé2.) Vyšetřete vzájemnou polohu přímek:{[ ] } {[ ] }Řešení: přímky jsou totožné3.) Vyšetřete vzájemnou polohu přímek:{[ ] } {[ ] }Řešení: přímky jsou mimoběžné4.) Určete hodnotu parametru tak, aby přímky byly různoběžné. Pak vypočítejtesouřadnice průsečíku přímek{[ ] } {[ ] }Řešení: ⇒ [ ]
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 55Polohové úlohy v prostoruVarianta BVyšetřete vzájemnou polohu přímky a roviny:a) {[ ] } :b) {[ ] } :c) {[ ] } :Příklad:Vzájemnou polohu přímky a roviny vyšetřujeme dosazením přímky do rovnice roviny.a) ( ) ⇒ ⇒ ⇒ přímka je různoběžnás rovinou, mají společný 1 bod, jehož souřadnice zjistíme dosazením do rovnicepřímky ⇒ [ ].b) ( ) ( ) ( ) ⇒ ⇒ přímka je rovnoběžnárůzná s rovinouc) ( ) ( ) ⇒ ⇒ přímka leží v roviněPříklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: a) [s rovinou; c) přímka leží v rovině]; b) přímka je rovnoběžná různáPříklady k procvičení:1.) Vyšetřete vzájemnou polohu přímky [ ] [ ] a roviny , která jedá<strong>na</strong> body [ ] [ ] [ ].Řešení: přímka je různoběžná s rovinou, [ ].2.) Vyšetřete vzájemnou polohu přímky {[ ] } a roviny{[ ] }.
56 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Řešení: přímka je rovnoběžná různá s rovinou3.) Jsou dány body [ ] [ ] [ ] [ ]. Určete, pokudexistuje, průsečík úsečky KL a přímky MN.Řešení: [ ].4.) Ukažte, že přímka , kde [ ] [ ] je různoběžná s rovinou o rovnici. Potom <strong>na</strong>jděte jejich průsečík.Řešení: [ ].
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 57Polohové úlohy v prostoruVarianta CVyšetřete vzájemnou polohu rovin : : .Podle souřadnic normálových vektorů vidíme, že roviny jsou různoběžné, budeme protohledat rovnici přímky, která je průsečnicí rovin. Hledáme tedy dva body, které leží současněv obou rovinách.Příklad:Zvolíme si jednu souřadnici každého bodu libovolně, zbylé dvě souřadnice vypočteme zesoustavy rovnic.[ ] ⇒ dosadíme souřadnice bodu A do rovnic obou rovin⇒ ⇒ ⇒ [ ].Totéž provedeme pro bod B: [ ]⇒ ⇒ ⇒ [ ]Nyní určíme směrový vektor přímky AB, ⃗⃗⃗⃗⃗ ( )Průsečnice má tedy rovnici: {( ) }.Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: roviny jsou různoběžné, {() }.
58 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Příklady k procvičení:1.) Rozhodněte, jakou vzájemnou polohu mají roviny {[] } {[ ] }.Řešení:roviny jsou rovnoběžné různé2.) Rozhodněte, jakou vzájemnou polohu mají roviny {[] } {[ ] }.Řešení: roviny jsou totožné3.) Určete hodnoty parametrů tak, aby roviny : :byly a) rovnoběžné; b) různoběžné; c) <strong>na</strong>vzájem kolméŘešení: a) ∧ ; b) ; c)4.) Vyšetřete vzájemnou polohu rovin {[ ] }{[ ] }.Řešení: roviny jsou totožné
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 59Metrické úlohy1.) Vzdálenost bodu od přímkyPostup:a.) Určíme parametrické vyjádření přímky : ⃗b.) Z podmínky ( ) ⃗ určíme tu hodnotu parametru , pro kterou platí (vizobr.).c.) Určíme vzdálenost | |2.) Vzdálenost bodu od rovinyBodem P vedeme přímku kolmou k rovině , určíme průsečík R přímky p a roviny aurčíme vzdálenost | |.: ; [ ]; {[ ] }.Hledáme průsečík přímky p s rovinou tak, že rovnice přímky dosadíme do rovnice roviny.( ) ( ) ( )OdtudTuto hodnotu dosadíme do parametrického vyjádření přímky a dostaneme souřadnice bodu R.Platí ( ), kde je vypočítaná hodnota.Proto | | | | √ .
60 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Vzdálenost bodu [ ] od roviny : je vyjádře<strong>na</strong>| |√3.) Odchylka dvou přímekOdchylka přímek ( ⃗ ) ( ) je číslo 〈 〉, pro které platí:| ⃗ || ⃗ | | |4.) Odchylka přímky a rovinyJe-li přímka p kolmá k rovině , je odchylka přímky p a roviny rov<strong>na</strong> Pokud přímka pnení kolmá k rovině , vedeme jí rovinu kolmou k rovině . Rovi<strong>na</strong> protne rovinuv přímce p´. Odchylka přímky p a roviny je pak odchylka přímek p, p´.Výhodnější je sestrojit přímku q kolmou k rovině . Jestliže odchylka přímek p a q je, pak5.) Odchylka dvou rovinOdchylku rovin a s<strong>na</strong>dno určíme pomocí normálových vektorů těchto rovin.Platí:| ⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗ || ⃗⃗⃗⃗ | | ⃗⃗⃗⃗ |
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 61Metrické úlohyVarianta AV trojúhelníku ABC vypočítejte výšku , víte-li, že [ ] [ ] [ ].Příklad:Počítáme vzdálenost bodu A od přímky BC.Směrový vektor přímky BC je ⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⃗ ( ). Rovnice přímky BCje:Kterýkoliv bod X přímky BC má souřadnice [ ] .Vektor ⃗⃗⃗⃗⃗ ( ).Hledáme takovou hodnotu , aby platilo, že přímka AX je kolmá <strong>na</strong> přímku BC.⃗⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗( ) ( ) ( ) ⇒ ⇒Bod X má tedy souřadnice [ ] a vzdálenost bodů A, X je| | √( ) ( ) ( ) √ √ √Velikost výšky trojúhelníku ABC je √ .Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: Velikost výšky trojúhelníku ABC je √ .
62 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Příklady k procvičení:1.) Vypočítejte vzdálenost bodu [ ] od přímky {[ ] }.Řešení: | | √2.) Vypočítejte vzdálenost bodu [ ] od roviny : .Řešení: | |3.) Vypočítejte vzdálenost dvou rovnoběžných rovin : :.Řešení: | | .4.) Na přímce {[ ] } určete bod P tak, aby vzdálenost bodu P odpřímky {[ ] } byla 4.Řešení: [ ] [ ].
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 63Metrické úlohyVarianta BVypočítejte odchylku průsečnice rovin : : od osy z.Příklad:Hledáme dva body, které leží v obou rovinách – určíme od každého bodu libovolně jednusouřadnici a zbylé dvě dopočítáme ze soustav rovnic, které dostaneme po dosazení bodů dorovnic rovin.[ ] [ ] u obou bodů byla zvole<strong>na</strong> x-ová souřadnice.⃗⃗⃗⃗⃗ ( )( )Dosadíme do vzorce pro velikost odchylky dvou přímek:| ( ) |√ ( ) √⇒Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:Příklady k procvičení:1.) Vypočítejte odchylku přímky {[ ] } od roviny:Řešení: .2.) Vypočítejte odchylku rovin : : .Řešení: .
64 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>3.) Je dá<strong>na</strong> přímka {[ ] } a rovi<strong>na</strong> : .Určete hodnotu parametru tak, aby platilo .Řešení: .4.) Je dán bod [ ] a přímka {[ ] }. Na přímce p určete bodtak, aby odchylka přímek a p byla .Řešení: [ ].
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 65Metrické úlohyVarianta CKrychle ABCDEFGH má hranu a. Bod K je střed hrany AE. Vypočítejte odchylku přímek BKa AG.Příklad:[ ] [ ] [ ] [ ]⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( ) ⃗⃗⃗⃗⃗ ( )|( ) ( ) ( ) |√( ) ( ) √( ) √ √√ √ ⇒Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:
66 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Příklady k procvičení:1.) Krychle ABCDEFGH má hranu a. Bod K je střed hrany AE, bod L je střed hrany BC.Vypočítejte odchylku přímky BK od roviny ALG.Řešení: .2.) Krychle ABCDEFGH má hranu a. Bod K je střed hrany EH, bod L je střed hrany BC.Vypočítejte odchylku rovin BCK a ALH.Řešení: .3.) Pravidelný čtyřboký jehlan ABCDV má výšku , délku hrany | | . Oz<strong>na</strong>čtepostupně středy hran AB, AD, CV. Vypočítejte vzdálenost bodu V od roviny KLM.Řešení:√ .4.) Pravidelný čtyřboký jehlan ABCDV má výšku , délku hrany | | . Oz<strong>na</strong>čtepostupně středy hran AB, AD, CV. Vypočítejte odchylku přímek KM a CV.Řešení: .
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 67Kuželosečky a kulová plochaKružnicePatří mezi kuželosečky, které můžeme získat jako průnik rotační kuželové plochy a roviny.Kružnici získáme jako průnik rotační kuželové plochy a roviny, která je kolmá <strong>na</strong> její osu. Jeto středová kuželosečka, protože má střed souměrnosti.Kružniceje množi<strong>na</strong> všech bodů X v rovině, které mají od daného bodu S(středu kružnice) v rovině danou vzdálenost r (poloměr kružnice),| || | ⇒ √( ) ( )Odtud dostáváme středovou rovnici kružnice( ) ( )
68 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Rovnici můžeme upravit <strong>na</strong> obecnou rovnici kružnice, kdePozor! Rovniceje rovnicí kružnice pouze tehdy, jestliže platí:Vnitřní oblast kružniceje množi<strong>na</strong> všech bodů X v rovině, které mají od daného bodu S (středu kružnice) vzdálenostmenší než r (poloměr kružnice).( ) ( )Vnější oblast kružniceje množi<strong>na</strong> všech bodů X v rovině, které mají od daného bodu S (středu kružnice) vzdálenostvětší než r (poloměr kružnice).( ) ( )Kruhje množi<strong>na</strong> všech bodů X v rovině, které mají od daného bodu S (středu kružnice) vzdálenostmenší nebo rovnu r (poloměr kružnice).( ) ( )Kružnice a přímkaPřímka buď s kružnicí nemá žádný společný bod, pak je vnější přímkou kružnice, nebo más přímkou jeden společný bod, pak je tečnou kružnice, nebo má s kružnicí dva společné body,pak je sečnou kružnice. Řešíme tedy vzájemnou polohu přímky a kružnice dosazením zrovnice přímky do rovnice kružnice.
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 69KružniceVarianta ANapište rovnici kružnice, která má střed [ ] a prochází bodem [ ]. Potomvypočítejte souřadnice bodů, ve kterých kružnice protíná osy x a .Při hledání rovnice kružnice použijeme středový tvar rovnice kružnice, do kterého dosadímesouřadnice středu.Příklad:( ) ( )Pro výpočet poloměru můžeme dosadit do rovnice kružnice za x a y souřadnice bodu K nebomůžeme spočítat vzdálenost bodů S, K. Při dosazení bodu K do rovnice kružnice: ( )( )⇒ √ ( ) √Hledaná rovnice kružnice tedy je ( ) ( ) .Průsečíky s osami mají vždy jednu souřadnici nulovou.⇒ ( ) ⇒ √ ⇒ √⇒ ( ) ⇒ √ ⇒ √ √Průsečíky s osami jsou [ √ ] [ √ ] [ √ ] [ √ ]Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: [ √ ] [ √ ][ √ ] [ √ ]
70 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Příklady k procvičení:) Napište rovnici kružnice jestliže úsečka [ ] [ ] je jejím průměremŘešení: ( ) ( )2.) Napište rovnici kružnice, která prochází body [ ] [ ] a má střed <strong>na</strong> přímce.Řešení: ( ) ( ) .3.) Napište rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem[ ].Řešení: .4.) Najděte souřadnice středu a poloměr kružnice, jejíž rovnice je:.Řešení: ( ) ( ) ⇒ [ ] .
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 71KružniceVarianta BUrčete vzájemnou polohu kružnice dané rovnicírovnici v závislosti <strong>na</strong> hodnotě parametru .a přímky oVzájemnou polohu přímky a kružnice řešíme vyjádřením jedné neznámé (x nebo y) z rovnicepřímky a jejím dosazením do rovnice kružnice. Má-li být přímka tečnou, musí být jednořešení kvadratické rovnice ( ), má-li být přímka sečnou, musí vyjít dvě řešení( ), má-li být přímka vnější přímkou, kvadratická rovnice nemá řešení ( ).Příklad:Z rovnice přímky vyjádříme:( ) ( )a dosadíme do rovnice kružnice.( )( ) ( )Teč<strong>na</strong>: ⇒ ⇒ ( ) ( ) ⇒Seč<strong>na</strong>: ⇒ ( ) ( )Vnější přímka: ⇒ ( )Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: Teč<strong>na</strong>:Seč<strong>na</strong>: ( ) ( )Vnější přímka: ( )
72 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Příklady k procvičení:1.) Určete vzájemnou polohu přímky : a kružnice: .Řešení: Přímka je seč<strong>na</strong> kružnice.2.) Určete vzájemnou polohu přímky : a kružnice : ( )( ) .Řešení: přímka je tečnou kružnice.3.) Určete vzájemnou polohu přímky : a kružnice : .Řešení: Přímka je vnější přímkou kružnice.4.) Určete souřadnice společných bodů os x, y s kružnicí .Řešení: [ ] [ ].
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 73KružniceVarianta CNapište rovnici kružnice, která se dotýká přímky :přímce : a poloměr je 5., její střed leží <strong>na</strong>Příklad:Mají-li být splněny všechny podmínky ze zadání, musí platit, že ( ) ∧, kde m, n jsou souřadnice středu kružnice.| |√∧První rovnici upravíme:| |a z druhé rovnice dosadíme| ( ) || || | ⇒ ⇒Dopočítáme souřadnici středu ⇒Hledané kružnice jsou dvě o rovnicích: ( ) ( ) a ( )( ) .Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: ( ) ( ) a ( )( ) .Příklady k procvičení:1.) Napište rovnici kružnice, která má střed v bodě [ ] a dotýká se přímky: .
74 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Řešení: ( ) ( ) .2.) Napište rovnici kružnice, která prochází body [ ] [ ] a dotýká se osy .Řešení: ( ) ( ) ( ) ( ) .3.) Napište rovnici kružnice, která se dotýká osy x i osy . Její střed leží <strong>na</strong> přímce: .Řešení: ( ) ( ) .4.) Určete rovnice všech kružnic, které se dotýkají osy x, procházejí bodem [ ] a majístřed <strong>na</strong> přímce, která prochází středy kružnic o rovnicích.Řešení: kružnice neexistuje.
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 75Teč<strong>na</strong> kružniceJestliže bod [ ] je bodem kružnice se středem [ ] a poloměrem r, je bodbodem dotyku kružnice a její tečny t v tomto bodě.Teč<strong>na</strong> má obecnou rovnici, kde a, b jsou souřadnice normálového vektorutečny, tedy vektoru ⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ .⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗⃗ ( )Teč<strong>na</strong> má tedy rovnici ( ) ( )Hodnotu c určíme z podmínky, že teč<strong>na</strong> t prochází bodem .Tedy ( ) ( ) ⇒ ( ) ( )Dosadíme do rovnice tečny a dostaneme:( ) ( ) ( ) ( ) (1)Bod [ ] leží <strong>na</strong> kružnici, musí proto jeho souřadnice vyhovovat rovnici kružnice,takže je dosadíme za x a .( ) ( ) (2)Pokud rovnice (1) a (2) sečteme, dostaneme rovnici tečny ve tvaru( ) ( ) ( ) ( )
76 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Teč<strong>na</strong> kružniceVarianta AOvěřte, že bod [ ] leží <strong>na</strong> kružnici : . Potom <strong>na</strong>pište rovnicitečny v bodě A ke kružnici k.Příklad:Leží-li bod A <strong>na</strong> kružnici k, musí jeho souřadnice vyhovovat rovnici kružnice.( ) ( )Rovnost platí, bod A proto leží <strong>na</strong> kružnici k.Rovnici kružnice si upravíme <strong>na</strong> středový tvar: ( ) ( )Teč<strong>na</strong> kružnice v libovolném bodě dotyku [ ] má rovnici:( ) ( ) ( ) ( )Tečnu v bodě A <strong>na</strong>jdeme tak, že do rovnice tečny dosadíme za souřadnicebodu A.( ) ( ) ( ) ( )Po úpravě dostaneme:souřadnicePříklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:Příklady k procvičení:1.) Najděte rovnici tečny kružnice : v bodě [ ].Řešení:2.) Najděte rovnici tečny kružnice : v bodě [ ].Řešení:
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 773.) Určete všech<strong>na</strong> reálná čísla m, pro něž je přímka {[ ] } tečnoukružnice : .Řešení: { }4.) Napište rovnice tečen kružnice : v jejích průsečícíchs přímkou : .Řešení: .
78 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Teč<strong>na</strong> kružniceVarianta BNapište rovnice tečen kružnice ::, které jsou kolmé k přímceJakákoliv přímka kolmá k přímce p, má rovnici .Přímka má být tečnou, to z<strong>na</strong>mená, že při řešení vzájemné polohy kružnice a přímky musívyjít jedno řešení.Řešíme tedy vzájemnou polohu přímky a kružnice tak, že vyjádříme z rovnice přímky x neboy a dosadíme do rovnice kružnice.Příklad:( ) ( )Kvadratická rovnice má právě jedno řešení, jestliže platí: .( ) ( )Po úpravě dostaneme ⇒ ⇒ ( )OdtudHledané tečny jsou: : : .Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: : : .
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 79Příklady k procvičení:1.) Napište rovnice tečen kružnice : , které jsou rovnoběžnés přímkou : .Řešení:2.) Napište rovnice tečen kružnice : ( ) ( ) , které jsou rovnoběžnés přímkou : .Řešení: .3.) Napište rovnice tečen kružnice , víte-li, že směrnice tečny je.Řešení:4.) Napište rovnici tečny kružnice : tak, aby odchylka tečny a osyx byla .Řešení:
80 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Teč<strong>na</strong> kružniceVarianta CUrčete odchylku tečen, které lze sestrojit z bodu [ ] ke kružnici : .Příklad:Kružnici upravíme <strong>na</strong> středový tvar: ( )Teč<strong>na</strong> této kružnice v libovolném bodě dotyku [ ] má rovnici:( ) ( )Bod M je vnější bod kružnice, musí ležet <strong>na</strong> tečně, takže jeho souřadnice musí rovnici tečnyvyhovovat.( ) ( ) ⇒ ⇒Protože bod [] leží <strong>na</strong> kružnici musí jeho souřadnice vyhovovat rovnici kružnicedosadíme tedy souřadnici a vypočítáme souřadnici .( ) ⇒ ⇒√Tečny mají tedy rovnice::√:√Odchylku tečen vypočítáme podle vzorce pro odchylku přímek:|√√ (√ )|√| |⇒Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:
̇A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 81Příklady k procvičení:1.) Vypočítejte velikost úhlu, pod kterým je vidět kružnici :z bodu [ ]Řešení:2.) Určete odchylky tečen kružnic : : vespolečných bodech těchto kružnic.Řešení:3.) Najděte průsečíky kružnic : :. V každém průsečíku určete tečny obou kružnic a úhel, který tyto tečny svírají.Řešení: [ ] [ ] .4.) Určete m tak, aby přímka : byla tečnou kružnicea určete bod dotyku.Řešení: √ [ √ √ [ √ √ ]]
82 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>ParabolaParabolu získáme jako průnik rotační kuželové plochy rovinou, která neprochází vrcholemkuželové plochy a je rovnoběžná právě s jednou přímkou kuželové plochy.Parabola je množi<strong>na</strong> všech bodů X roviny, které mají stejnou vzdálenost od daného bodu Fjako od dané přímky d, která bodem F neprochází.Bod F se <strong>na</strong>zývá ohnisko paraboly, přímka d se <strong>na</strong>zývá řídící přímka paraboly. Osa oparaboly je kolmá <strong>na</strong> řídící přímku a prochází ohniskem F paraboly a vrcholem V paraboly.Vzdálenost ohniska F od řídící přímky d se <strong>na</strong>zývá parametr paraboly a z<strong>na</strong>číme ho( ) .A<strong>na</strong>lytické vyjádření paraboly ve vrcholovém tvaru:1.) [ ], osa o paraboly splývá s osou y, ohnisko leží <strong>na</strong>d vrcholem V:; rovnice řídící přímky: : ; ohnisko [ ]
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 832.) [ ], osa o paraboly je rovnoběžná s osou y, ohnisko F leží <strong>na</strong>d vrcholem V:( ) ( ) ; rovnice řídící přímky: : ; ohnisko [ ]3.) [ ], osa o paraboly splývá s osou y, ohnisko F leží pod vrcholem V:; rovnice řídící přímky : ; ohnisko [ ]
84 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>4.) [ ], osa o paraboly je rovnoběžná s osou y, ohnisko F leží pod vrcholem V:( ) ( ) ; rovnice řídící přímky : ; ohnisko [ ]5.) [ ], osa o paraboly splývá s osou x, ohnisko F leží <strong>na</strong>pravo od vrcholu V:; rovnice řídící přímky : ; ohnisko [ ]
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 856.) [ ], osa o paraboly je rovnoběžná s osou x, ohnisko F leží <strong>na</strong>pravo od vrcholu V:( ) ( ) ; rovnice řídící přímky : ; ohnisko [ ]7.) [ ], osa o paraboly splývá s osou x, ohnisko F leží <strong>na</strong>levo od vrcholu V:; rovnice řídící přímky : ; ohnisko [ ]
86 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>8.) [ ], osa o paraboly je rovnoběžná s osou x, ohnisko F leží <strong>na</strong>levo od vrcholu V:( ) ( ) ; rovnice řídící přímky : ; ohnisko [ ]Vnitřní oblastí paraboly s ohniskem F a řídící přímkou d <strong>na</strong>zýváme množinu všech bodů Xroviny, pro které platí: | | ( ).
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 87ParabolaVarianta ANapište rovnici paraboly, která má vrchol [ ] a řídící přímku : .Příklad:Z obrázku je patrné, že parabola má osu rovnoběžnou s osou x, její ohnisko leží <strong>na</strong>levo odvrcholu.Pracujeme tedy s rovnicí:( ) ( )Vzdálenost vrcholu V od řídící přímky d je rov<strong>na</strong>⇒Dosadíme do rovnice paraboly souřadnice vrcholu a parametr a dostaneme:( ) ( )Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: ( ) ( )
88 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Příklady k procvičení:1.) Napište rovnici paraboly, která má vrchol [ ] a řídící přímku : .Řešení: ( ) ( )2.) Napište rovnici paraboly, která má ohnisko [ ] a řídící přímku : .Řešení: ( ) ( )3.) Napište rovnici paraboly, která má ohnisko [ ] a řídící přímku : .Řešení: ( ) ( )4.) Určete ohnisko a řídící přímku paraboly o rovnici ( ) .Řešení: [ ] : .
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 89ParabolaVarianta BNapište rovnici paraboly, která má vrchol v počátku, osa paraboly je shodná s osou y aparabola prochází bodem [ ].Příklad:Parabola s vrcholem v počátku a osou shodnou s osou y má rovnici:Jestliže bod K leží <strong>na</strong> parabole, musí jeho souřadnice vyhovovat rovnici paraboly, proto jedosadíme.⇒Parabola má tedy rovnici .Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:Příklady k procvičení:1.) Napište rovnici paraboly, která má vrchol v počátku, osa paraboly je shodná s osou x aparabola prochází bodem [ ].Řešení:2.) Napište rovnici paraboly, znáte-li vrchol [ ] a víte-li, že prochází bodem[ ] a zároveň platí, že osa je rovnoběžná s osou .Řešení: ( ) ( )3.) Určete ohnisko, vrchol a řídící přímku paraboly dané rovnicí .Řešení: [ ] [ ] : .4.) Určete rovnici paraboly, která má osu rovnoběžnou s osou y, má vrchol [ ] aprochází bodem [ ].Řešení: ( ) ( )
90 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>ParabolaVarianta CNapište rovnici paraboly, která prochází body [ ] [ ] [ ] [ ].Příklad:Vidíme, že parabola má osu rovnoběžnou s osou y a ohnisko <strong>na</strong>d vrcholem, pracujeme tedys rovnicí ( ) ( )Máme tři neznámé – x, y, z, které vypočítáme dosazením tří bodů do rovnice paraboly.: ( ) ( ): ( ) ( ): ( ) ( )Po umocnění:Od druhé rovnice odečteme první a dostaneme:⇒Od druhé rovnice odečteme třetí a dostaneme: .Pokud dosadíme dostaneme ⇒Dopočítáme poslední neznámou dosazením za m a p do kterékoliv ze tří rovnic ⇒ .Hledaná parabola je ( ) ( ).Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: ( ) ( )
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 91Příklady k procvičení:1.) Napište rovnici paraboly, která má osu rovnoběžnou s osou x a prochází body[ ] [ ]. Ohnisko je [ ].Řešení: ( ) ( )2.) Napište rovnici paraboly, která prochází body [ ] [ ] [ ]. Její osa jerovnoběžná s osou .Řešení: ( ) ( )3.) Napište rovnici paraboly, která prochází body [ ] [ ] [ ]. Její osaje rovnoběžná s osou .( ) ( )4.) Určete souřadnice společných bodů přímky a paraboly, jestliže: : .Řešení: [ ]
92 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Teč<strong>na</strong> paraboly[ ] je bod dotyku, [ ] je libovolný bod tečny. Pak teč<strong>na</strong> paraboly má rovnici:1.) parabola: ( ) ( )teč<strong>na</strong>: ( )( ) ( ) ( )2.) parabola: ( ) ( )teč<strong>na</strong>: ( )( ) ( ) ( )3.) parabola: ( ) ( )teč<strong>na</strong>: ( )( ) ( ) ( )4.) parabola: ( ) ( )teč<strong>na</strong>: ( )( ) ( ) ( )Poznámka: Osa paraboly a každá přímka s ní rovnoběžná má s parabolou pouze jedinýspolečný bod, tyto přímky však nepovažujeme za tečny paraboly.
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 93Teč<strong>na</strong> parabolyVarianta ANapište rovnici tečny k parabole v jejím bodě [ ].Příklad:Rovnici paraboly přepíšeme do vrcholového tvaru: ( ) ( )Teč<strong>na</strong> této paraboly v bodě dotyku [ ] má rovnici:( )( ) ( ) ( )Bod K je bodem dotyku, proto jeho souřadnice dosadíme za .( )( ) ⇒ teč<strong>na</strong> má rovniciPříklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:Příklady k procvičení:1.) Určete rovnici tečny paraboly v jejím bodě [ ].Řešení:2.) Určete rovnici tečny paraboly v jejím bodě [ ].Řešení:3.) Napište rovnici tečny k parabole v jejím bodě [ ]Řešení:4.) Ověřte, že bod [ ] leží <strong>na</strong> parabole a potom <strong>na</strong>pište rovnicitečny v tomto bodě.Řešení:
94 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Teč<strong>na</strong> parabolyVarianta BNapište rovnici tečny paraboly: .rovnoběžné s přímkouPříklad:Jakákoliv rovnoběžka s přímkou p má rovnici. Pokud to má být teč<strong>na</strong>, musípři řešení vzájemné polohy paraboly a přímky vyjít jedno řešení.Vyjádříme jednu neznámou z rovnice přímky:a dosadíme do rovnice paraboly:( )Po úpravěMusí platit: ⇒ ( ) ⇒Teč<strong>na</strong> má rovnici:Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:Příklady k procvičení:1.) Napište rovnice tečen paraboly , které jsou rovnoběžné s přímkou: .Řešení:2.) Napište rovnice tečen paraboly , které jsou kolmé k přímce : .Řešení:
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 953.) Parabola je dá<strong>na</strong> rovnicí . Určete rovnice všech tečen paraboly, které jsoukolmé k přímce .Řešení:4.) Parabola je dá<strong>na</strong> rovnicí . Určete rovnice všech tečen paraboly, kteréobsahují bod [ ] .Řešení:
96 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Teč<strong>na</strong> parabolyVarianta CUrčete odchylku tečen, které lze sestrojit z bodu [ ] k parabole .Příklad:Teč<strong>na</strong> této paraboly v bodě dotyku [] má rovniciBod M leží <strong>na</strong> této tečně, musí tedy jeho souřadnice vyhovovat rovnici tečny:( ) ⇒Bod dotyku leží <strong>na</strong> tečně a současně <strong>na</strong> parabole, musí tedy jeho souřadnice vyhovovatrovnici paraboly:⇒Máme tedy dva body dotyku [ ] [ ].Můžeme tedy <strong>na</strong>psat rovnice obou tečen:: ⇒: ⇒Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:: ⇒: ⇒Příklady k procvičení:1.) Rozhodněte, zda lze z bodu [ ] sestrojit tečny k parabole .Řešení: nelze2.) Napište rovnici tečny paraboly procházející bodem [ ].Řešení:
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 973.) Vypočítejte odchylku tečen kružnice a paraboly v jejichspolečných bodech.Řešení:4.) Určete rovnici každé tečny paraboly o rovnici , která má od osy parabolyodchylku .Řešení:
98 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>ElipsaElipsu získáme jako průnik rotační kuželové plochy s rovinou, která není kolmá <strong>na</strong> osu tétoplochy a neprochází jejím vrcholem. Lze ji také získat jako průnik rotační válcové plochy aroviny, která není s osou válcové plochy rovnoběžná.Elipsa je množi<strong>na</strong> všech bodů X v rovině, které mají od dvou pevně daných bodů E, Fkonstantní součet vzdáleností; toto číslo z<strong>na</strong>číme 2a.| | | |Bod [ ] je střed elipsy; body E, F se <strong>na</strong>zývají ohniska elipsy, přičemž platí | || | , kde číslo e se <strong>na</strong>zývá excentricita ( výstřednost ) elipsy. Přímka EF se <strong>na</strong>zýváhlavní osa elipsy, body A, B jsou hlavní vrcholy elipsy a platí | | | | , | | .Číslo a je délka hlavní poloosy. Body C, D jsou vedlejší vrcholy elipsy a platí | || | | | , číslo b je délka vedlejší poloosy. Přímka CD se <strong>na</strong>zývá vedlejší osaelipsy.Z pravoúhlého trojúhelníku SCF platí podle Pythagorovy věty:.
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 99A<strong>na</strong>lytické vyjádření elipsy:[ ]; hlavní osa leží <strong>na</strong> ose x:[ ]; hlavní osa je rovnoběžná s osou x: ( ) ( )[ ]; hlavní osa leží <strong>na</strong> ose y:
100 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>[ ]; hlavní osa je rovnoběžná s osou y: ( ) ( )Vnitřní oblast elipsy s ohnisky E, F a s hlavní osou délkyvšech bodů X roviny, pro které platí:| | | | .| | <strong>na</strong>zýváme množinuElipsa a přímkaPřímka, která leží v rovině elipsy a má s elipsou jeden společný bod, je tečnou elipsy. Má-lipřímka s elipsou dva společné body, <strong>na</strong>zývá se seč<strong>na</strong>. Vzájemnou polohu řešíme dosazenímz rovnice přímky do rovnice elipsy.
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 101ElipsaVarianta ANapište rovnici elipsy, která má ohniska v bodech [ ] [ ] a hlavní poloosu 5.Příklad:Střed elipsy je střed úsečky EF ⇒ [rovnoběžnou s osou .| | ;] podle polohy ohnisek vidíme že elipsa má osuU elipsy platí: ⇒ √√ √ √Rovnice elipsy tedy je:( )Příklad:Varianta A( )Varianta B Výsledek řešení:Varianta CPříklady k procvičení:1.) Napište rovnici elipsy, která má ohniska v bodech [ ] [ ] a vedlejší poloosu 3.Řešení: ( ) ( )2.) Napište rovnici elipsy, která má ohniska v bodech [ ] [ ] a hlavní vrchol [ ].Řešení: ( ) ( )3.) Napište rovnici elipsy, která má ohniska v bodech [ ] [ ] a hlavní vrchol[ ].Řešení: ( ) ( )4.) Napište rovnici elipsy, znáte-li jedno ohnisko [ ] a vedlejší vrcholy[ ] [ ].Řešení: ( ) ( )
102 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>ElipsaVarianta BUrčete, pro které hodnoty parametru má přímka : s elipsoua) právě jeden společný bod; b) dva společné body; c) žádný společný bodVzájemnou polohu přímky a elipsy řešíme dosazením z rovnice přímky do rovnice elipsy.Podle diskrimi<strong>na</strong>ntu rozhodujeme o počtu řešení.Příklad:Vzájemnou polohu přímky a elipsy řešíme dosazením z rovnice přímky do rovnice elipsy.Podle diskrimi<strong>na</strong>ntu rozhodujeme o počtu řešení.( )( )a) ⇒ ( ) ⇒ ⇒ ⇒ √b) ⇒ ( √ ) (√ )c) ⇒ ( √ √ )Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: a) √ ; b) ( √ ) (√ )c) ( √ √ )Příklady k procvičení:1.) Vyšetřete vzájemnou polohu přímky : a elipsy o rovnici .Řešení: p je seč<strong>na</strong> elipsy; [ ] [ ]
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 1032.) Určete, pro které hodnoty parametru má přímka s elipsou o rovniciprávě jeden společný bod, dva společné body, žádný společný bod.Řešení: ( ) ( ) ( )3.) Určete délku tětivy, kterou vytíná elipsa <strong>na</strong> přímce .Řešení: √4.) Vypočítejte délku tětivy elipsy o rovnici , která leží <strong>na</strong> ose I. A III.kvadrantu.Řešení: √
104 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>ElipsaVarianta CNapište rovnici elipsy, která má osy rovnoběžné s osami soustavy souřadnic, střed [prochází body [ ] [ ].] aPříklad:Rovnice elipsy se středem [ ] je: ( ) ( )V rovnici máme dvě neznámé (a, b), které vypočítáme dosazením obou zadaných bodů dorovnice elipsy za x a .( ) ( )∧ ( ) ( )Řešíme tedy soustavu dvou rovnic∧Z první rovnice vyjádříme výraza dosadíme do rovnice druhéPo úpravě dostanemeHledaná elipsa má tedy rovnici( ) ( )Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:( ) ( )
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 105Příklady k procvičení:1.) Napište rovnici elipsy, která má hlavní osu totožnou s osou x, její střed je v počátkusoustavy souřadnic, hlavní poloosa má délku 4 a elipsa prochází bodem [ √ ].Řešení:2.) Napište rovnici elipsy, která má hlavní osu rovnoběžnou s osou x, střed [ ], hlavnípoloosa je dvakrát delší než vedlejší poloosa a elipsa prochází počátkem soustavy souřadnic.Řešení: ( ) ( )3.) Napište rovnici elipsy, která má osy shodné s osami soustavy souřadnic a prochází body[ √ ] [ √ ].Řešení:4.) Napište rovnici elipsy, která má hlavní osu totožnou s osou y, střed má v počátku soustavysouřadnic, hlavní poloosa má délku √ a elipsa prochází bodem [ √ ].Řešení:
106 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>HyperbolaHyperbolu získáme jako průnik rotační kuželové plochy s rovinou, která neprochází vrcholemkuželové plochy. Úhel, který svírá rovi<strong>na</strong> s osou kužele, je menší než úhel, který svírají osakužele a stra<strong>na</strong> kužele.Hyperbola je množi<strong>na</strong> všech bodů X v rovině, které mají od dvou daných bodů E, F rovinykonstantní absolutní hodnotu rozdílu vzdáleností; toto číslo z<strong>na</strong>číme 2a.Bod [ ] je střed hyperboly, body jsou ohniska hyperboly.Platí: | | | | , je excentricita (výstřednost) hyperboly.Přímka se <strong>na</strong>zývá hlavní osa hyperboly, body jsou hlavní vrcholy hyperboly.Platí: | | | | | | ; číslo je délka hlavní poloosy. Vedlejší vrcholyhyperbola nemá, body vnímáme jako pomocné body, pro které platí: | | | || | , číslo je délka vedlejší poloosy, přímka se <strong>na</strong>zývá vedlejší osahyperboly.Mezi čísly platí vztah odvozený <strong>na</strong> základě Pythagorovy věty: , takže√Hyperbola má dvě asymptoty, které procházejí středem hyperboly.
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 107A<strong>na</strong>lytické vyjádření hyperboly a jejích asymptot:1.) [ ]; hlavní osa leží <strong>na</strong> ose x; rovnice asymptot: : :
108 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>2.) [ ]; hlavní osa je rovnoběžná s osou x( ) ( )rovnice asymptot: : ( ) : ( )
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 1093.) S[ ]; hlavní osa leží <strong>na</strong> ose y; rovnice asymptot: : :
110 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>4.) S[ ]; hlavní osa je rovnoběžná s osou y( ) ( );rovnice asymptot: : ( ) : ( )Speciálním případem je rovnoosá hyperbola. Platí: ⇒ √ √ √ .Vnitřní oblastí jedné větve hyperboly s ohnisky a hlavní osou délky ( | |)<strong>na</strong>zýváme množinu všech bodů roviny, pro které platí | | | | ; vnitřní oblastídruhé větve téže hyperboly <strong>na</strong>zýváme množinu všech bodů roviny, pro které platí| | | | .
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 111HyperbolaVarianta ANajděte střed, ohniska, vrcholy a rovnice asymptot hyperboly:Příklad:Rovnici hyperboly upravíme <strong>na</strong> středový tvar( ) ( )( ) ( )( ) ( )( ) ( )Z rovnice hyperboly nyní určíme velikost hlavní poloosy, vedlejší poloosy a excentricity:⇒ ⇒ √ √Souřadnice vrcholů a ohnisek tedy jsou:[ ] [ ] [ ] [ √ ] [ √ ].Asymptoty: ( )Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: [ ] [ ] [ ] [ √ ] [√ ]. Asymptoty: ( )Příklady k procvičení:Asymptoty: ( )1.) Najděte střed, ohniska, vrcholy a rovnice asymptot hyperboly:Řešení:[ ] [ ] [ ] [ ] [ ] [ √ ] [ √ ].Asymptoty: ( )
112 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>2.) Najděte střed, ohniska, délku obou poloos, excentricitu a rovnice asymptot hyperboly:( ) ( )Řešení:[ ] √ [ √ ] [ √ ] ( )3.) Najděte střed, ohniska, délku obou poloos, excentricitu a rovnice asymptot hyperboly:( )Řešení: [ ]√√[ √ ] [√] √4.) Najděte střed, ohniska, délku obou poloos, excentricitu a rovnice asymptot hyperboly:Řešení: [ ] √ [ √ ] [ √ ]
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 113HyperbolaVarianta BNapište rovnici hyperboly, která má ohniska [ ] [ ] a hlavní vrchol [ ].Příklad:Určíme souřadnice středu hyperboly, jde o střed úsečky ⇒ [ ].Vzdálenost bodů je velikost hlavní poloosy , vzdálenost bodů je délkaexcentricity ⇒ , takže délka vedlejší poloosy je √ .Rovnice hyperboly tedy je:( ) ( )Příklad:Varianta AVarianta B Výsledek řešení: ( ) ( )Varianta CPříklady k procvičení:1.) Napište rovnici hyperboly, která má ohniska v bodech [ ] [ ] a hlavní poloosuo délce 8.Řešení: ( )2.) Napište rovnici hyperboly s ohnisky [ ] [ ] a vedlejší poloosou o délce 4.Řešení: ( ) ( )3.) Napište rovnici rovnoosé hyperboly s ohnisky [ ] [ ] .Řešení: ( ) ( )4.) Napište rovnici hyperboly, která má vrcholy [ ] [ ] a jedno ohnisko[ ].Řešení: ( ) ( )
114 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>HyperbolaVarianta CNapište rovnici hyperboly, která má osy rovnoběžné s osami soustavy souřadnic, střed[ ] a prochází body [ ] [ ].Příklad:Dosadíme do středové rovnice hyperboly souřadnice středu:( ) ( ), proto jeho souřadnice musí vyhovovat rovnici hyperboly:( ) ( )⇒, proto jeho souřadnice musí také vyhovovat rovnici hyperboly:Řešíme tedy soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. Z druhé rovnice vyjádřímeA dosadíme do rovnice první( )Po roznásobení závorky⇒ ⇒ ⇒Rovnice hledané hyperboly tedy je( ) ( )Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: ( ) ( )
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 115Příklady k procvičení:1.) Napište rovnici hyperboly, která prochází bodem [ ] a má ohniska v bodech[ √ ] [ √ ].Řešení:2.) Napište rovnici hyperboly, víte-li, že její asymptoty mají rovnice: : a jeden vrchol je [ ].Řešení:3.) Napište rovnici hyperboly, víte-li, že její asymptoty mají rovnice: ( ) a jedno její ohnisko je [ ]Řešení: ( )4.) Napište rovnici hyperboly, která prochází počátkem soustavy souřadnic a její asymptotyjsou : : .Řešení: ( ) ( )
116 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Elipsa, hyperbola, přímka, tečnyElipsa a přímkaPřímka, která leží v rovině elipsy, je tečnou elipsy, má-li s elipsou jeden společný bod. Má-lipřímka s elipsou dva společné body, je sečnou elipsy.Teč<strong>na</strong> elipsy v jejím bodě [ ] má rovniciTeč<strong>na</strong> elipsy ( ) ( )v jejím bodě [ ] má rovnici( )( ) ( )( )Hyperbola a přímkaAsymptota nemá s hyperbolou žádný společný bod, přímka od ní různá, ale s ní rovnoběžná,protíná hyperbolu právě v jednom bodě. Každá další přímka buď protíná hyperbolu ve dvourůzných bodech, pak je seč<strong>na</strong>, nebo má s hyperbolou společný právě jeden bod, pak jde otečnu, nebo nemá s hyperbolou žádný společný bod.Teč<strong>na</strong> hyperboly v jejím bodě [ ] má rovnici
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 117Teč<strong>na</strong> hyperboly ( ) ( )v jejím bodě [ ] má rovnici( )( ) ( )( )Teč<strong>na</strong> hyperboly v jejím bodě [ ] má rovniciTeč<strong>na</strong> hyperboly ( ) ( )v jejím bodě [ ] má rovnici( )( ) ( )( )
118 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Elipsa, hyperbola, přímka, tečnyVarianta AUrčete, pro které hodnoty parametru má daná přímka s hyperboloua) právě jeden společný bodb) dva společné bodyc) žádný společný bod: :Příklad:O počtu společných bodů rozhoduje diskrimi<strong>na</strong>nt při řešení kvadratické rovnice, kteroudostaneme při řešení vzájemné polohy přímky a hyperboly. Z rovnice přímky tedy dosadímedo rovnice hyperboly.( )Po úpravě⇒ ( )Vyjádříme diskrimi<strong>na</strong>nt( )a) Přímka má s hyperbolou jeden společný bod, pokud je .b) Přímka má s hyperbolou dva společné body, pokud je .√( √ √ )c) Přímka nemá s hyperbolou společný bod, pokud je .( √ ) (√ )Poznámka: projde o asymptotickou přímku.
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 119Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:a) √ ; b) ( √ √ ) ;c) ( √ ) (√ )Příklady k procvičení:1.) Vyšetřete vzájemnou polohu přímky : a hyperboly .Řešení: je asymptotická přímka hyperboly, [ ]2.) Určete souřadnice všech společných bodů hyperboly : a přímky: .Řešení: [ ]3.) Určete souřadnice společných bodů hyperboly : a přímky: .Řešení:4.) Určete souřadnice společných bodů přímky a elipsy.Řešení: [ ] [ ]
120 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Elipsa, hyperbola, přímka, tečnyVarianta BOvěřte, že bod leží <strong>na</strong> elipse a potom <strong>na</strong>pište rovnici tečny v bodě elipsy.[ ] :Příklad:Má-li bod ležet <strong>na</strong> elipse, musí jeho souřadnice vyhovovat rovnici elipsy.Po dosazení dostanemeBod je tedy bodem elipsy.Rovnici elipsy nyní upravíme <strong>na</strong> tvar( )Teč<strong>na</strong> této elipsy v libovolném bodě dotyku o souřadnicích [( )( )Dosadíme souřadnice bodu dotyku( )( ) ⇒Hledaná teč<strong>na</strong> má rovnici] má rovniciPříklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:Příklady k procvičení:1.) Ověřte, že bod leží <strong>na</strong> hyperbole a potom <strong>na</strong>pište rovnici tečny v bodě hyperboly.[ ] :Řešení:
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 1212.) Napište rovnice tečen elipsy : , která je rovnoběžná s přímkou: .Řešení:3.) Napište rovnice tečen hyperboly : , které jsou kolmé k přímce :.Řešení:4.) Určete délku tětivy, kterou vytíná hyperbola : <strong>na</strong> přímce .Řešení: √
122 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Elipsa, hyperbola, přímka, tečnyVarianta CUrčete odchylku tečen, které lze sestrojit z bodu [ ] k hyperbole.Příklad:Rovnici hyperboly upravíme <strong>na</strong> tvar( )Libovolná teč<strong>na</strong> této hyperboly v bodě dotyku [ ] má rovnici( )( )Bod má ležet <strong>na</strong> tečně hyperboly, musí tedy jeho souřadnice vyhovovat při dosazení za.( )( ) ⇒Hledaný bod dotyku [ ] leží <strong>na</strong> hyperbole, jeho souřadnice tedy musí vyhovovatrovnici hyperboly( ) ⇒Můžeme tedy <strong>na</strong>psat rovnice tečen:: ( )( ): ( )( ) ( )Po úpravě::Odchylka tečen je , protože vidíme podle normálových vektorů obou přímek, že přímkyjsou <strong>na</strong> sebe kolmé.Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení: .
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 123Příklady k procvičení:1.) Napište rovnici tečny hyperboly tak, aby odchylka tečny a osy x byla .Řešení:√2.) Pro která reálná čísla m přímka o rovnicia) protíná hyperbolu o rovnicib) dotýká se jíc) nemá s ní společné body?Řešení:a) ( √ ) (√ )b) { √ √ }c) ( √ √ )3.) Vypočítejte odchylku tečen hyperboly o rovnici , které procházejí bodem[ ].Řešení:4.) Napište rovnici tečny elipsy tak, aby odchylka tečny a osy byla .Řešení:√√
124 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Kulová plochaKulová plocha (sféra) je množi<strong>na</strong> všech bodů v prostoru, které mají od daného bodu S (středukulové plochy) danou vzdálenost r, tzv. poloměr kulové plochy.Má-li střed kulové plochy souřadnice [ ] a poloměr kulové plochy je r, pak bod[ ] je bodem kulové plochy právě tehdy, jestliže platí:( ) ( ) ( )Koule je množi<strong>na</strong> všech bodů v prostoru, které mají od daného bodu S (středu koule)vzdálenost menší nebo rovnu danému číslu, tzv. poloměru koule.Má-li střed koule souřadnice [ ] a poloměr koule je r, pak bod [ ] je bodemkoule právě tehdy, jestliže platí:( ) ( ) ( )Vzájemná poloha roviny a kulové plochy (koule)Průnikem kulové plochy (koule) a roviny je kružnice (kruh), bod nebo prázdná množi<strong>na</strong>.Závisí to <strong>na</strong> vzdálenosti roviny od středu kulové plochy (koule).Je-li vzdálenost roviny od středu kulové plochy (koule) větší než její poloměr, je průnikemprázdná množi<strong>na</strong>.
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 125Je-li vzdálenost roviny od středu kulové plochy (koule) menší než její poloměr, průnikem jekružnice (kruh).Je-li vzdálenost roviny od středu kulové plochy (koule) rov<strong>na</strong> jejímu poloměru, průnikem jebod, který <strong>na</strong>zýváme bod dotyku. Rovinu v tomto případě <strong>na</strong>zýváme tečná rovi<strong>na</strong>.Vzájemná poloha přímky a kulové plochyPřímka má s kulovou plochou nejvýše dva společné body. Vzájemná poloha závisí <strong>na</strong>vzdálenosti přímky od středu kulové plochy.Je-li vzdálenost přímky od kulové plochy menší než její poloměr, má přímka s kulovouplochou dva společné body.Je-li vzdálenost přímky od středu kulové plochy větší než její poloměr, je průnikem prázdnámnoži<strong>na</strong>.Je-li vzdálenost přímky od středu kulové plochy rov<strong>na</strong> jejímu poloměru, je průnikem jedinýbod, který <strong>na</strong>zýváme bod dotyku. Přímka je tečnou kulové plochy.
126 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Vzájemná poloha přímky a kouleJe-li vzdálenost přímky od středu koule menší než její poloměr, je průnikem úsečka.Je-li vzdálenost přímky od středu koule větší než její poloměr, je průnikem prázdná množi<strong>na</strong>.Je-li vzdálenost přímky od středu koule rov<strong>na</strong> poloměru koule, je průnikem jediný bod, který<strong>na</strong>zýváme bod dotyku.
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 127Kulová plochaVarianta AUrčete všechny hodnoty parametru, pro něž rovnicevyjadřuje kulovou plochu.Příklad:Rovnici upravíme <strong>na</strong> středový tvar( ) ( )( ) ( )Rovnice bude rovnicí kulové plochy právě tehdy, jestliže pravá stra<strong>na</strong> rovnice budevětší než 0 ⇒⇒Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:Příklady k procvičení:1.) Určete střed a poloměr kulové plochy o rovnici .Také určete průsečíky os souřadnic s kulovou plochou.Řešení: [ ] průsečík s osou x a s osou neexistuje[ √ ] [ √ ]2.) Určete střed a poloměr kulové plochy o rovnici . Takéurčete průsečíky souřadnicových os s kulovou plochou.Řešení: [ ] √ [ ] [ ] [ ] [ ]
128 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>3.) Určete střed a poloměr kulové plochy o rovnici .Také určete průsečíky souřadnicových os s kulovou plochou.Řešení: [ ] √ [ √ ] [ √ ][ ( √ ) ] ; [ ( √ ) ] [ √ ] [ √ ]4.) Určete střed a poloměr kulové plochy o rovnici .Také určete průsečíky souřadnicových os s kulovou plochou.Řešení: [ ] √ [ √ ] [ √ ][ √ ] [ √ ] [ ] [ ]
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 129Kulová plochaVarianta BNapište rovnici kulové plochy, která má střed [ ] a prochází bodem [ ].Pak určete průsečíky této plochy s přímkami, které procházejí bodem A a jsou rovnoběžnés osami soustavy souřadnic.Příklad:Určíme poloměr kulové plochy jako vzdálenost bodů A a S.| | √( ) ( ) ( ) √ √Rovnice kulové plochy tedy je( ) ( ) ( )Přímka, která prochází bodem A a je rovnoběžná s osou x, má parametrické vyjádřeníVzájemnou polohu kulové plochy a přímky řešíme dosazením parametrických rovnic přímkydo rovnice kulové plochy( ) ( ) ( )( )Průsečíky mají souřadnice: [ ] [ ]Přímka, která prochází bodem A a je rovnoběžná s osou y, má rovniciDosadíme do rovnice kulové plochy( ) ( ) ( )( )Průsečíky mají souřadnice. [ ] [ ]
130 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Přímka, která prochází bodem A a je rovnoběžná s osou z, má rovniciDosadíme do rovnice kulové plochy( ) ( ) ( )Průsečíky mají souřadnice: [ ] [ ]Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:( ) ( ) ( )Příklady k procvičení:1.) Určete průsečíky kulové plochy dané rovnicí ( ) ( ) a přímky,která prochází bodem [ ] a je rovnoběžná se souřadnicovou osou z.Řešení: [ ] [ ]2.) Jsou dány body [ ] [ ]. Určete společné body kulové plochy danérovnicí ( ) ( ) a polopřímky BA.Řešení: [ ] [ ]3.) Je dá<strong>na</strong> přímka : a bod [ ]. Najděte rovnicikulové plochy, která má střed v bodě A a s přímkou p má právě jeden společný bod.Řešení: ( ) ( ) ( )4.) Mezi kulovými plochami, které mají rovnice ( ) ( ) ( )určete ty, které mají s přímkouprávějeden společný bod.Řešení:
A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong> 131Kulová plochaVarianta CUrčete rovnice kulové plochy, která prochází body[ ] [ ] [ ] [ ]. Určete rovnice tečných rovin kulovéplochy v bodech A, B a odchylku těchto tečných rovin.Příklad:Do středové rovnice kulové plochy budeme postupně dosazovat jednotlivé body.( ) ( ) (1)( ) ( ) (2)( ) ( ) (3)( ) ( ) ( ) (4)Po umocnění a sečtení(1)(2)(3)(4)Od rovnice (1) odečteme rovnici (2)⇒Od rovnice (1) odečteme rovnici (3)⇒Od rovnice (1) odečteme rovnici (4)⇒Dostáváme soustavu tří rovnic o třech neznámých, kterou vyřešímePo vyřešení soustavy dostanemeDopočítáme poloměr kulové plochy dosazením do některé z rovnic s výrazemKulová plocha má tedy rovnici( ) ( )⇒Normálový vektor tečné roviny v bodě A je: ⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗ ( )
132 A<strong>na</strong>lytická <strong>geometrie</strong>Tečná rovi<strong>na</strong> má tedy rovniciNormálový vektor tečné roviny v bodě B je: ⃗⃗⃗⃗ ⃗⃗⃗⃗⃗ ( )Tečná rovi<strong>na</strong> má tedy rovniciOdchylka tečných rovin je odchylka normálových vektorů√√⇒Příklad:Varianta AVarianta BVarianta CVýsledek řešení:Příklady k procvičení:1.) Určete společné body kulové plochy a přímky[ ] [ ].Řešení: [ ] [ ]2.) Mezi rovi<strong>na</strong>mi, které mají rovnice určete ty, které sedotýkají kulové plochy o rovnici. (Využijte střed a poloměrkulové plochy).Řešení:√3.) Určete tečné roviny kulové plochy o rovnici ( ) ( ) ( )v jejích bodech [ ] [ ] [ ].Řešení:4.) Je dá<strong>na</strong> kulová plocha a bod [ ]. Určeterovnici roviny, která se dotýká dané kulové plochy v bodě A.Řešení: .