DePreSivní Porucha a Jak Ji Překonat - Lundbeck

strana 16si představuje jen své neúspěchy. Smutek se může měnit odlehkého pocitu sklíčenosti až po úplné zoufalství.Vymizení radosti. Člověka v depresi netěší nic a nic nedokážeprožívat příjemně. Snaha rozveselit ho vtipem nebo historkouvětšinou končí ještě větším rozesmutněním, případněpláčem. Svoji neschopnost z čehokoli se těšit si totiž bolestněuvědomuje. Podobně ztratil radost z kulturních zážitků, z cestování,ze svých koníčků, z přírody. Tato neschopnost prožívatradost a potěšení se odborně nazývá anhedonie.Úzkost. Úzkost je trvalý pocit psychického napětí, jakésiočekávání něčeho nepříjemného, ale člověk neví, co to mábýt. Úzkost je vlastně strach, který nemá objekt. Na rozdíl odstrachu, který nás pudí k útěku, úzkost vede ke strnulosti –nemáme před čím utíkat.Strach. Pocit strachu je rovněž pro depresi typický. Lidév depresi mívají strach o sebe i o své nejbližší, strach z trestuza domnělá minulá provinění, strach z vlastní nedostatečnosti,z odmítnutí druhými, strach, že se nikdy z depresenedostanou, že nepůjde dále vzdorovat myšlenkám na smrt.Strach zesiluje i obavy z tělesné nemoci (nádorové onemocnění,infarkt, cévní mozková příhoda), které často vystupujído popředí natolik, že zastíní ostatní projevy deprese.Pocit ztráty. Ztráta, kterou člověk v depresi prožívá, můžebýt reálná nebo symbolická. Vyvolávajícím momentem depresemohou být nejrůznější životní události, pro které bývápocit ztráty typický. Často jde o ztrátu blízké osoby (např.úmrtí partnera, odloučení od dětí), ztrátu sociálního postavení(např. odchodem do důchodu), ztrátu bezpečí a jistoty(např. ztrátou či změnou zaměstnání, snížení vlastní soběstačnostia pokles fyzických schopností při tělesných nemocech)ap. Ze symbolických ztrát jsou to nesplněné sny, které