DePreSivní Porucha a Jak Ji Překonat - Lundbeck

plakat, jako by v ní veškerý cit vyschl. Vyčítala si to, ale kroměprázdna nedokázala nic cítit. Chodila dále do práce, připadalasi jako robot, všechno zvládala včas, ale nedokázala pocítitžádnou radost. Asi po měsíci však začala mít vztek. Zlobila sena děti, že ji nenavštěvují častěji, a dostala i vztek na mrtvéhomanžela. Jak jí to jen mohl udělat. Mimoděk začala vzpomínati na křivdy, které s ním zažila. Před 30 lety jí byl nevěrný.Přestože se o něj vždy dobře starala a měla ho ráda. Jak jí tojen mohl udělat. Zároveň se za vztek a nepříjemné vzpomínkystyděla. Vždyť umřel a měl ji hodně rád, na sklonku životabyl na ní plně závislý. Nicméně vztek se objevoval v novýchvlnách. Vzchopila se a vztek na mrtvého si zakázala. Přecebyl tak skvělý v tolika oblastech života. Milovala ho, a tak naněj nemůže mít vztek. Začala se hlídat, kdykoliv na ni přišelvztek, přerušila vzpomínky a věnovala se práci. Pak se objeviladeprese. Začala nenávidět sama sebe. Za své pocity, za svojineschopnost v životě, za to, že ji nikdo nemá rád. Byla přesvědčena,že o ni děti nestojí, když někdy přijdou, tak jen zesoucitu, ale vlastně ji nemají rády. Nemohla se soustředit napráci. Vzhledem k tomu, že pracovala při důchodu, rozhodla seukončit pracovní poměr. Zůstala doma ležet, přestala se staratsama o sebe, uklízet. Cítila, že na to nemá sílu. Na psychiatrickouambulanci přivedla Marii dcera. Psychiatr se znovu vrátilke vzpomínkám na mrtvého a pomohl jí přijmout i vztek naněj jako pochopitelnou a legitimní reakci. Zároveň se Mariezačala léčit antidepresivy. Deprese během 6 týdnů odezněla.Marie se začala stýkat s přítelkyněmi, se kterými po smrti Karlapřerušila kontakt. S jednou z nich, také vdovou, si opakovaněpovídaly o svých manželech. Obě se i vyplakaly. Život sevrátil postupně do zdravých kolejí. Marie se nyní často věnujevnoučatům, hodně cestuje společně s přítelkyní, je spokojená.strana 41