DePreSivní Porucha a Jak Ji Překonat - Lundbeck

hlavně nespokojená sama se sebou. Zase přibrala, tentokrát6 kg, a musela se bránit, aby nejedla ještě víc. Měla pocit, jakoby na ni přišel zimní spánek. Na jaře se jí opět plně vrátily síly,začala fungovat, byla čilá, plná energie, společenská, vášnivá.Na počátku podzimu nastoupila do práce. Přišla do staréhokolektivu, kde se hned cítila výborně. První dva měsíce bylovšechno v pořádku, ale na počátku listopadu se opět objevilaospalost, únavnost, chuť na sladké a přejídání. V práci začalabýt předrážděna, kolegyně se jí ptaly, zda se něco nedějedoma. Nic zvláštního se nedělo, pouze manžel byl nespokojenýse změnou. Simona začala pátrat, co se to s ní vlastně děje.Už potřetí z ničeho nic, na přelomu října a listopadu upadlado letargie, únavy a podrážděnosti, nápadně hodně jedlaa přibírala na váze, během dne byla nevýkonná, stále mělachuť spát. Jako zdravotnice si pomyslela, že to musí být nějakáendokrinologická porucha. Zašla proto na endokrinologii. Endokrinoložkajiž během rozhovoru usoudila na depresi. Simonabyla nepříjemně překvapená. Věděla, že se cítí depresivně,ale myslela si, že to je jen reakce na únavu a na to, co se dělos jejím tělem. Na psychiatrii však byla překvapená, když lékařznal všechny její příznaky a ptal se velmi cíleně i na ty, kterésama neuvedla. Řekl jí, že trpí sezónní afektivní poruchou a ženejlepší léčbou bude prodloužit den na letní pomocí jasnéhosvětla. Moc tomu nedůvěřovala, ale začala chodit každé ránona dvouhodinovou aplikaci jasného světla. Během tří dnů cítila,jako by »se jí nabíjely baterky« a za týden se cítila úplněv pořádku. Pro udržení stavu dostala léky…strana 39