You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Téma<br />
Ponechané dfievo k zetlení. Foto: Michal Valenta<br />
lokálních situací, možností i nemožností<br />
i případných rizik. Ale zásadně: co může<br />
udělat příroda, není třeba dělat umělou<br />
manipulací ekosystémů. Navíc je to zadarmo,<br />
zatímco každá manipulace lesa stojí<br />
peníze.V řadě případů bude stačit postarat<br />
se pouze o zajištění první generace budoucích<br />
semenných stromů. Jinde bude třeba<br />
dělat různé rekonstrukční zásahy. Říká se<br />
tomu adaptivní management.<br />
Jak myslíte, že na šumavské lesy<br />
zapůsobí probíhající klimatické<br />
změny – hovoří se o tom, že během<br />
příštích padesáti let se oteplí v průměru<br />
o 5 stupňů C.<br />
Klimatická změna s sebou nese mnoho<br />
nejistot pro existenci a růst lesa jako dlouhověkého<br />
ekosystému.Ve vaší otázce zmíněných<br />
5 stupňů C je jen jedna z možných<br />
– asi spíše extrémních – alternativ. Ale<br />
i kdyby to byly jen +2 stupně C, půjde<br />
nikoliv o klimatickou změnu, ale o klimatický<br />
zlom. Na severní polokouli z toho<br />
máme v průměru už +0,6 stupně C za<br />
sebou. Kde se vzrůst teplot zastaví, to není<br />
prozatím známo.<br />
Tato situace zasahuje přírodu a les značnou<br />
nejistotou o hranicích únosnosti<br />
ekosystémů, změnách v kompetičních<br />
vztazích mezi dřevinami, posunech areálů<br />
dřevin, citlivosti vůči stresovým faktorům,<br />
neočekávaných disturbancích atd. S těmito<br />
nejistotami je třeba počítat při správě<br />
tak rozsáhlého chráněného území,<br />
jakým je národní park.V některých oblastech<br />
Evropy se dnes už ví, že staleté „lesnické<br />
pravdy“ v dnešních podmínkách<br />
přestávají platit – v nových klimatických<br />
podmínkách současné doby reaguje les na<br />
hospodářské zásahy jinak než ještě před<br />
50 lety.<br />
Co se dá očekávat na Šumavě – stejně<br />
jako v jiných středoevropských pohořích?<br />
Pravděpodobně rychlejší růst a dále narůstající<br />
nestabilita smrkových porostů, větší<br />
zastoupení buku a dalších listnáčů, posun<br />
buku do vyšších nadmořských výšek, rozsáhlejší<br />
přirozená obnova měkkých listnáčů<br />
ve vyšších nadmořských výškách apod.<br />
Z těchto trendů je třeba vyvodit závěry<br />
pro možnosti uplatnění a využití přírodních<br />
procesů i pro nezbytné zásahy v lesních<br />
porostech.<br />
Na semináři v Senátu jeden z kritiků<br />
současné koncepce Národního<br />
parku <strong>Šumava</strong> jasně řekl: „Řízeným<br />
lesnickým procesem jsme schopni<br />
dospět k cílovému stavu dříve než<br />
neřízenou devastací lesa, která v NPŠ<br />
nyní probíhá.“ Váš komentář? Sníží<br />
se neřízeným rozpadem lesa druhová<br />
diverzita, o níž v parku jde především?<br />
Na kterémkoliv místě je možné vysázet<br />
třeba dvacet druhů dřevin a docílit skvělé<br />
diverzity porostu v krátké době. Jenže<br />
takové pojetí diverzity a cílového stavu<br />
ekosystémů postrádá smysl. Navíc: je<br />
někdo schopen přesně definovat zmíněné<br />
„cílové stavy“ v podmínkách probíhající<br />
klimatické změny? V národním parku<br />
nejde na prvním místě o dosahování cílových<br />
stavů. Mnohem důležitější je vývoj<br />
ekosystémů. A diverzitu nelze redukovat<br />
pouze na druhovou skladbu lesa. Diverzita<br />
má i dimenzi prostorovou a časovou, je<br />
třeba uvažovat o diverzitě genetické,diverzitě<br />
ekosystémových procesů, o skryté<br />
diverzitě půdních mikroorganismů atd.<br />
V Krkonoších jsme zjistili, že diverzita<br />
půdních procesů a bylinného patra byla<br />
mnohem vyšší pod břízou a jeřábem než<br />
pod smrkovými porosty.Výzkum v Národním<br />
parku Bavorský les ukázal,že jak druhová,<br />
tak i prostorová diverzita nově vznikajícího<br />
lesa je vyšší než v dřívějších<br />
smrkových monokulturách. I z výzkumu<br />
na Šumavě vyplývá, že prostorová a věková<br />
diverzita přirozeného zmlazení je větší<br />
než v uměle založených kulturách. Nepochybně<br />
se dá očekávat, že se tato počáteční<br />
diverzita ještě zvýší, jakmile doroste<br />
první generace listnatých semenných stromů,<br />
které na příslušná stanoviště patří.<br />
První případy výskytu semenáčků buku<br />
v odumřelých smrkových porostech byly<br />
už zaznamenány.<br />
K termínu „neřízená devastace lesa“:<br />
myslím, že má asi stejný smysl, jako kdybychom<br />
použili termínu „řízená devastace<br />
přirozených společenstev formou<br />
výsadby smrkových monokultur“. Dá se<br />
na takových termínech postavit racionální<br />
diskuse? Myslím, že nikoliv. Bylo by<br />
tedy lepší jich nepoužívat.<br />
Jak se díváte na myšlenku propojit<br />
Národní park <strong>Šumava</strong> a Národní<br />
park Bavorský les do jednoho velkého<br />
přeshraničního národního parku<br />
se společným managementem a celistvou<br />
plochou tzv. divočiny?<br />
Prakticky ve všech přeshraničních národních<br />
parcích v Evropě se realizuje myšlenka<br />
jednotného managementu na obou stra-<br />
10
Change language