Šumava

Šumava ◆ Zima 2005
Setkání stráÏcÛ
Text: MICHAL VALENTA Foto: JAN KONVIâKA
Jediné zatím skuteãnû a doslova pfieshraniãní spoleãné informaãní
stfiedisko ãesko-bavorské ·umavy v historické budovû hraniãního
nádraÏí v AlÏbûtínû u Îelezné Rudy si mÛÏe dát do vínku dal‰í
dobr˘ spoleãn˘ poãin.
Ve dnech 7.–11. listopadu 2005 se zde
podařilo uspořádat první společný odborný
kurz k doplnění znalostí strážců – rangerů
obou národních parků Bavorský les
a Šumava. Díky dobrému projektu agilního
vedoucího bavorských strážců Josefa
Erharta a díky němu i financování celého
projektu z prostředků EU se tak v prostorách
střediska i na společných exkurzích do
obou národních parků mohla setkat převážná
většina „rangerů“ obou Správ.Vzhledem
k tomu, že listopad je pro oba parky
obdobím mezisezonního klidu, mohli se
strážci jistě s klidnějším svědomím věnovat
nejen sebevzdělání, ale i postupnému vzájemnému
poznávání. Chtě nechtě je rozdíl
mezi oběma jazyky přece jen stále podstatný
a pětidenní denní společný kurz – byť
za stálé přítomnosti překladatele - určitě
napomohl i tomu, že mnozí své jazykové
znalosti přece jen osvěžili a hlavně navázali
potřebné kontakty se svými kolegy „přes
hranici“.
Díky řadě přednášejících z obou stran
hranice bylo strážcům poskytnuto množství
informací, které přispějí k získání větší
důvěryhodnosti u návštěvníků obou parků.
Stanou se tak pro ně zdrojem informací
nejen o „svém“ národnímu parku, ale
i o tom sousedním.V situaci, kdy se hranice
obou států ve smyslu Schengenské
dohody v brzké době stanou „jen“ vnitřní
„unijní“ hranicí, je toto téma stále aktuálnější.
Spoleãné foto úãastníkÛ setkání.
„Rangeři“ se sejdou za rok v listopadu
2006 ještě jednou ke druhému, speciálněji
již zaměřenému kurzu. I když se strážci
obou parků doposud každoročně setkávali
na společné terénní exkurzi, ať již u nás na
Šumavě, nebo v Bavorském lese, poprvé
takto uskutečněný kurz je určitě dobrým
společným počinem přece jen „vyšší
kvality“.Vše ve smyslu v r. 1999 podepsaného
„Memoranda o vzájemné spolupráci
obou národních parků“ právě v prostorách
dnešního informačního střediska
v Alžbětíně.
Sklenûná archa v mofii lesÛ
Text a foto: JOSEF ·TEMBERK
Na poãátku byla, jak to tak b˘vá, my‰lenka: nápad dvou umûleck˘ch
skláfiÛ vytvofiit ohromnou loì ze skla a umístit ji na
kopec, ven do pfiírody. SdruÏení Waldzeit rozvinulo tuto základní
ideu v rozsáhl˘ pfieshraniãní projekt, na kterém se v˘znamnû
podílely správy národních parkÛ ·umava a Bavorsk˘ les.
Výsledkem byla skleněná archa, která se
tak mohla v červnu roku 2003 vydat na
tříletou cestu česko-bavorským příhraničním
regionem. Odkazujíc k biblickému
symbolu archy, zvala tato symbolická
loď k dialogu na téma ochrany
přírody a lesní divočiny v národních parcích,
na téma sklářských a dalších tradic
ve společném regionu Bavorského lesa
a Šumavy. Rok 2004 byl rokem plavby
skleněné archy po Šumavě. Na jejím
počátku byla křehká archa vložena do
obří dlaně ze dřeva,symbolu šetrné ruky
člověka vůči přírodě.
„Projekt archy přitáhl mnohem více
lidí, než jsme si na začátku vůbec odvážili
pomyslet,“ konstatoval Klaus Möller,
předseda spolku Waldzeit, při akci ve
Frauenau pořádané na závěr tříletého
putování archy po světě.Posuďte sami:29
měsíců na cestě, 19 různých stanovišť, asi
50 návazných akcí s více než 3 000 účastníky,
kromě toho bezpočet návštěvníků
mimo konání veřejných akcí.
Archa pfied muzeem skla ve Frauenau.
Před muzeem skla ve Frauenau archa
v dlani stráví určitě tuto zimu.Kam bude
směřovat její další cesta se zatím necháme
překvapit. Příznivci archy si mohou
zakoupit v informačních střediscích
Správy NP Šumava česko-německou
knihu dokumentující celou tříroční
plavbu tohoto unikátního uměleckého
objektu po „Zelené střeše Evropy“.
27