You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Šumava</strong> ◆ Zima 2005<br />
Dvouhrotec chvostnat˘.<br />
neboli hercynské bory vyskytující se<br />
v nadmořské výšce 630 – 930 m.Vyznačují<br />
se velmi chudým a kyselomilným<br />
bylinným podrostem a charakteristicky<br />
vytvořeným mechovým patrem.Tato společenstva,<br />
kterým dominuje borovice lesní<br />
(Pinus sylvestris),představují zbytky původně<br />
souvislého rozšíření této dřeviny po<br />
poslední době ledové.Borovici zde ve stromovém<br />
patře doprovází bříza karpatská<br />
(Betula carpatica) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia),<br />
v bylinném patře dominují především<br />
vřes, brusinka a některé trávy (metlička<br />
křivolaká, kostřava sivá).Ve vlhčích<br />
částech suti – v místech s větším zápojem<br />
stromového patra, se uplatňuje smrk, silně<br />
se zde rozrůstá borůvka a můžeme zde<br />
nalézt vlochyni.<br />
Náhodného pozorovatele upoutá na<br />
otevřené suti především pestrá mozaika na<br />
povrchu kamenů, kterou tvoří lišejníky<br />
spolu s několika drobnějšími druhy<br />
mechorostů.Holý povrch kamenů,který je<br />
po většinu roku silně osluněný a suchý,<br />
mohou tyto organismy osídlit díky svým<br />
specifickým biologickým vlastnostem.<br />
Jejich tělo (stélka, rostlinka) je tzv. poikilohydrické<br />
– vodu přijímá i vydává pasivně<br />
a je odolné vůči delšímu nedostatku vody.<br />
Pokud se nachází ve vyschlém stavu, jsou<br />
všechny vnitřní metabolické pochody<br />
téměř zastaveny a stélka je velmi odolná<br />
vůči vysokým i nízkým teplotám a dlouhotrvajícímu<br />
suchu.Proti působení přímého<br />
slunečního záření jsou některé druhy<br />
navíc vybaveny dalšími ochrannými prostředky<br />
– např. u mechorostů světlými<br />
chlupy odrážejícími sluneční paprsky<br />
a u lišejníků lišejníkovými látkami chránícími<br />
před negativním účinkem UV záření.<br />
Z lišejníků nalezneme na kamenech<br />
hlavně druhy s korovitou a lupenitou stélkou.<br />
Korovité lišejníky reprezentují např.<br />
hnědé stélky drobnovýtrusky Acarospora<br />
fuscata,zelenožluté plodnice misničky zelenavé<br />
(Lecanora polytropa), dále šálečka Lecidea<br />
plana a rozličné druhy mapovníků<br />
(Rhizocarpon badioatrum, R. eupetraeum, R.<br />
Vzácnûj‰í pérovec hfiebenit˘.<br />
geographicum – m.zeměpisný,R.lecanorinum<br />
– m. misničkovitý). Z lupenitých druhů<br />
můžeme jmenovat terčovky (Parmelia panniformis,<br />
P. stygia – t. smoločerná) a hnědé<br />
pupkovky (Umbilicaria deusta – p. spálená,<br />
U. polyphylla – p. mnoholistá). Mechorostů<br />
je na holých kamenech málo, rostou<br />
v drobných tmavších polštářcích pevně<br />
přichycených k povrchu kamene. Nejčastěji<br />
nalezneme rozličné děrkavky s výraznými<br />
chlupy (např. Grimmia donniana – d.<br />
česká, G. montana – d. chlumní, G. muehlenbeckii<br />
– d. Mühlenbeckova), rozpadavé<br />
polštářky štěrbovky skalní (Andreaea rupestris)<br />
a méně sevřené polštáře zoubkočepek<br />
(Racomitrium heterostichum – z. různořadá,<br />
R. lanuginosum – z. kosmatá, R. sudeticum –<br />
z. sudetská). Když svou pozornost zaměříme<br />
na více stinná a vlhčí místa, nalezneme<br />
dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium),<br />
ploník ztenčený a p. jalovcový (Polytrichastrum<br />
formosum, Polytrichum juniperinum)<br />
a některé játrovky, např. křižítku<br />
břichatou a sečovku Hatcherovu (Lophozia<br />
ventricosa, L. hatcheri).<br />
Spodní část suti je výrazně ovlivněná<br />
zimním prouděním vzduchu.Teplota ve<br />
štěrbinách je nízká i v nejteplejších měsících<br />
v roce, sníh zde leží dlouho do jara<br />
a led nacházíme i uprostřed léta.V důsledku<br />
toho jsou zde více zastoupeny chladnomilné<br />
druhy, které mají těžiště svého<br />
středoevropského rozšíření ve vysokohorských<br />
či alpinských oblastech. Můžeme<br />
jmenovat např. lišejníky terčovku zakřivenou<br />
(Arctoparmelia incurva) vytvářející koncetrické<br />
stélky či krevnatec věterní (Ophioparma<br />
ventosa) s výraznými rudými<br />
plodnicemi.Z mechorostů to jsou např.na<br />
obnažených půdách drobná plonitka horská<br />
(Oligotrichum hercynicum) či na kamenech<br />
veleška Blyttova (Kiaeria blyttii)<br />
s výrazným volátkem na tobolce.<br />
Zajímavé druhy lišejníků nalezneme na<br />
převislých plochách kamenů,kam se vůbec<br />
nedostane dešťová voda. Rostou tu lišejníky,<br />
které jsou maximálně přizpůsobeny<br />
příjmu vody ve formě vodní páry. Často<br />
mají moučnatou stélku a tvoří rozsáhlé<br />
souvislé povlaky.Rozlišíme zde jasně žlutý<br />
lišejník sírový (Chrysothrix chlorina), žlutozelenou<br />
šálečku žlutou (Psilolechia lucida)<br />
a šedé stélky druhů rodu Lepraria.<br />
Dalším důležitým mikrostanovištěm na<br />
suti jsou prostory mezi kameny. Bývají<br />
alespoň částečně vyplněné humusem tvořeným<br />
opadem ze stromů a umožňují tak<br />
růst mnoha dalším druhům. Na otevřené<br />
suti se tyto prostory nacházejí leckdy i ve<br />
značné hloubce mezi balvany (i více než<br />
metr), pod stromovým krytem na okraji<br />
suti je opadu několikanásobně více<br />
a humus zde kryje nejen štěrbiny, ale i celé<br />
Vegetace ve ‰tûrbinách mezi kameny (dutohlávka<br />
lesní, tûhovec bezÏebern˘).<br />
kameny.Ve vnitřním prostředí suti stejně<br />
jako pod stromovým krytem panuje vlhké<br />
stálé klima, které vyhovuje spíše mechorostům,ale<br />
nalezneme zde i řadu lišejníků,<br />
především s keříčkovitou stélkou.Veliké,<br />
rozvolněné a vysoké porosty patří patrovitému<br />
rokytníku skvělému (Hylocomium<br />
splendens), naproti tomu rokyt cypřišový<br />
(Hypnum cupressiforme) porůstá svými<br />
copánkovitými plazivými stélkami i kameny<br />
skoro bez humusu a tvoří na nich kompaktní<br />
nízký polštář.Ve vlhkých štěrbinách<br />
nalezneme játrovku s výrazně třízubými<br />
Pestrá mozaika korovit˘ch li‰ejníkÛ (mapovníky,<br />
pupkovky a dal‰í).<br />
15
Change language