Šumava

Recommendations

Info

Příroda zblízka V národním parku uprostfied Nûmecka (a pfiesto blízko ·umavû) Text a foto: MICHAL VALENTA V fiíjnu 2005 nav‰tívili pracovníci Správy NP ·umava rÛzn˘ch profesí, zejména lesníci, jeden z nejznámûj‰ích nûmeck˘ch národních parkÛ, NP Harz. Proã právû sem do „srdce“ Nûmecka? Je v Evropě asi jen málo národních parků,jež by si (s výjimkou na sebe navazujících území) byly výrazněji podobné. Je ale asi jeden národní park relativně také ve středu Evropy, který má mnohé velmi podobné rysy s NP Šumava.Také jeho území bylo rozděleno železnou oponou, také obyvatelstvo jeho regionu bylo od sebe hermeticky odděleno (přestože mluvilo stejným jazykem), také jeho nejvyšší polohy „korunovala“ nedobytná radarová odposlouchávací zařízení, jimž nová doba Evropy dala možnost přeměnit se na „ pozorovatelny přírody“ – a především je to rozsáhlá lesnatá oblast, kde na řadě míst, zejména ve vyšších polohách,byste měli určitě problém ujistit se stoprocentně, zda jste na Šumavě nebo – v Harzu. Ano,v pohoří Harz ve středu Německa si člověk často skutečně připadá jako v šumavských smrčinách. Jen ty harzské leží o nějakých pár desítek až stovek metrů níže- na planinách pod nejvyšším vrcholem Brocken (1 142 m) moře smrčin navozuje dojem Šumavských plání. V 800 m si tu ale připadáte jako u nás v 1 000 či 1 100 m. Je to dané severnější polohou Harzu i jeho izolovanou pozicí uprostřed rozlehlých nížin Německa, kde stojí v cestě mohutným větrům od Severního moře. I proto jeho nejvyšší vrchol má klimatické parametry odpovídající Alpám zhruba ve 2 000 m, nejvyšší naměřená rychlost větru na plochém, přirozené bezlesém vrcholu je kolem 263 km/hod.! (Asi i proto správkyně informačního střediska NP Brockenhaus může oprávněně tvrdit: „I když jsem tu takový vítr nezažila, vím, co to jsou létající psi a létající lidé…“) Scenerii horských plání se smrčinami jen podtrhují vrchoviště se zakrslým smrkem, jinak velmi podobná našim, smilkové horské palouky, ale i hluboce zařezaná údolí s roztroušenými skalními výchozy (zde zvanými „klipy“) či suťovými kamennými moři.V nižších polohách je samozřejmě mnohem více buku i jiných listnáčů. Jenomže pro přesun z pásma bučin do téměř subalpinské tundry na vrcholu Brockenu tu stačí překonat něco kolem 600 m výškového rozdílu…Asi jen historie lesů je tu poněkud Informaãní stfiedisko v St. Andreasbergu vzniklo z b˘valého dÛlního objektu. drastičtější – nikoli ale kvůli sklářství jako u nás, ale zejména díky důlním dílům a rudným ložiskům (jedno z nich – Rammelsberg u historického Goslaru,je jedinou evropskou lokalitou s nepřetržitou dobou těžby přes 1 000 let!) byly lesy v minulosti prakticky zcela vytěženy a obnoveny zejména smrkem.Ani po II. světové válce nezažily klid – velkoplošné holoseče k úhradě válečných reparací pro Anglii apod.Pozůstatky po důlní činnosti nejsou jen pod zemí, i v horských polohách tu naleznete vodní kanály,sloužící zásobení dolů vodou z rašelin… VytûÏená krajina a národní park? Přesto je Harz dnes národním parkem. Dokonce donedávna tu byly dva na sebe navazující- v r. 1990 vyhlášený NP Hochharz (8 900 ha) v bývalé NDR (dnes Sachsen-Anhalt) s nejvyšším vrcholem Brockenem – a v r. 1994 vyhlášený NP Harz (15 800 ha) v Dolním Sasku (Niedersachsen).Oba jsou – poprvé v Německu – od r. 2005 sloučeny v jediný NP Harz. S 24 700 ha je NP Harz jen o málo větší než soused Šumavy – NP Bavorský les. Podobně jako on zahrnuje především nejvyšší a „nejpřírodnější“ části pohoří (i když se rozkládá „jen“ mezi 200 a 1 142 m n. m.). Při téměř 95 % lesnatosti a faktu, že všechna sídla leží mimo NP, je také klasickým „lesním“ národním parkem. I hlavní poslání NP Harz je stejné jako u našich sousedů – „přírodu nechat přírodou“.To také nechybí v žádném z četných informačních materiálů ani v informačních střediscích NP – např. v moderním „Brockenhausu“ na vrcholu Brockenu. Znamená to, že do r. 2024, tedy do 30 let od vzniku parku,má být min.75 % plochy NP Harz v přírodní zóně Ia, kde „hospodaří jen příroda“. V dolnosaské části NP Harz je dnes 45 % plochy NP bez hospodářských zásahů člověka (z toho také asi 400 ha vrchovišť). Za posledních 10 let tak zde bylo „předáno přírodě“ 13 % plochy parku, v dalších 10 letech je počítáno s dalšími 17 % plochy. (Přírodě ještě vzdálené lesní ekosystémy se tu do bezzásahového režimu převádí postupně,což mezinárodní kritéria IUCN také umožňují. Postup stanoví plán péče, který je zpracován pro každý lesní porost tzv. 20
Šumava ◆ Zima 2005 Brocken 1142 m n. m. – nejvy‰‰í vrchol NP Harz. zóny vývoje lesa Ib tak, aby postupně dosáhl režimu odpovídajícího poslání parku podle svého zařazení v příslušné podzóně – v Ib1 během 10 let , v Ib2 během 20 let , v Ib3 do 30 let). V nižších polohách je toho dosahováno snadněji, např. uvolňováním listnáčů či podsadbami zejména buku tam, kde ještě převládá vesměs kulturní smrčina (sem směřuje přes 80 % všech zásahů typu přeměny porostů v parku,přičemž přednost má ovšem vždy přirozený vývoj). I smrãiny Harzu znají kÛrovce Ve vyšších polohách s horskými smrčinami – zde je to už od 750 m – jsou v důsledku historického vývoje zčásti jako kulturní smrčiny ponechány přírodě.I zde logicky hrozí riziko přemnožení kůrovců. Přesto právě polohy horských smrčin po velkoplošných napadeních kůrovcem se skupinovitými i jednotlivými nárosty smrku či jeřábu tvořily významnou část zvětšené přírodní zóny Ia v minulém desetiletí.V takových horských smrčinách tak už žádné další ani obnovní zásahy plánovány nejsou. Na vrcholových náhorních pláních např. Bruchbergu (927 m) s rozlehlými plochami starých rozvolněných smrčin, plošně i skupinovitě odumřelých po napadení kůrovcem,v nichž už dorůstají mladé smrky a jeřáby,je scenerie horského lesa na stovkách hektarů prakticky k nerozeznání od podobných smrčin po napadení kůrovcem a odumření na hraničním hřebeni Šumavy a Bavorského lesa – např. mezi Luzným a Špičákem… Život smrku i koloběh života smrčin je s jeho odvěkým souputníkem – kůrovcem – prostě spojen, pokud je – ať už v Harzu, či jinde, ale prakticky jen v národních parcích – umožněno, aby se les mohl vyvíjet bez dalších regulačních zásahů člověka. Snad jen s tím rozdílem, že tady jsou plochy, v nichž se les může vyvíjet podle svých zákonů,zdálky méně nápadnější než např. v NP Bavorský les. Mekka turismu – i to je Harz Turisticky je NP Harz „magnetem“ snad půlky zejména severního Německa. Není divu – hory uprostřed nekonečných nížin, velká města na dosah, množství lesů, atraktivní skaliska, vrchoviště, navíc atrakce typu úzkokolejky na Brocken se statisíci návštěvníků ročně… I proto 10 mil.návštěvníků ročně.I proto asi pravidla, která se nám určitě budou zdát až příliš přísná…: – vstup dovolen na celém území parku jen po cestách (je jich dost, jen minimum ale asfaltovaných), – do lesa (s výjimkou rašelinišť) lze však vstupovat i mimo cesty do vzdálenosti 500 m od okraje obcí ležících na okraji parku, – cyklisté také jen po cestách, ale jen vyznačených, – sběr plodů a hub pro vlastní potřebu ve vymezených oblastech od 1. 7.– 15. 10, u sběru borůvek zákaz používání „hřebenů“, – zákaz kouření v lese v letním období, – psi na celém území parku jen na vodítku, – koupání jen na vymezených 2 částech v okolí horských nádrží Oderteich a Silberteich. Přesto je dobře patrné, že region s národním parkem žije – i když by možná atraktivitu spojovanou obecně s pojmem národní park zase tak moc nepotřeboval.10 mil. návštěvníků ročně je jistě dost i tak. S výjimkou Brockenu – turismu prakticky „obětované hory“ – však na rozlehlých plochách parku,zejména na podzim, máte mnohdy pocity velmi blízké podmínkám na „horní“ Šumavě.V NP Harz lze putovat hodiny – poznávat jak rukou lesníka směrem k přírodě směrované polopřirozené i kulturní lesy (třeba i za pomoci harvestorů, je-li to účelné a s ohledem na ekologické požadavky a terén možné), tak nádherné smíšené lesy v téměř přirozeném stavu již ponechané samovolnému vývoji. Na stahektarových plochách horského lesa tu lze ale procházet a poznávat i bez zásahů člověka se vyvíjející „divočinu“ v podobě – mnohdy tak frustrujícího, ale pro jakýkoli koloběh života v člověkem přímo neovlivňované přírodě neodmyslitelného – rozpadu starých horských smrčin po napadení kůrovcem a postupně vznikajícího nového lesa. Proč vůbec? Asi výstižně to naznačuje základní informační leták NP Harz: „Procesy probíhající v národním parku nám ukazují,co příroda bez našeho zasahování vůbec chce. Podle čeho se máme v ochraně přírody orientovat, pokud takové neovlivňované procesy už vůbec neznáme?“ Michal Valenta Správa NP a CHKO Šumava michal.valenta@npsumava.cz Horské smrãiny v zónû Ia na pláních Bruchbergu (927 m n. m.). Jsme skuteãnû v Harzu nebo na ·umavû? 21
Page 1 and 2: 10 35 Kč zima 2005 ŠUMAVA ČTVRTL
Page 3 and 4: Šumava ◆ Zima 2005 8 5 30 4 Divo
Page 5 and 6: Šumava ◆ Zima 2005 Co soudíte o
Page 7 and 8: Šumava ◆ Zima 2005 VyuÏívání
Page 9 and 10: Šumava ◆ Zima 2005 disciplinárn
Page 11 and 12: Šumava ◆ Zima 2005 ·umavské sl
Page 13 and 14: Šumava ◆ Zima 2005 Bfiezové ná
Page 15 and 16: Šumava ◆ Zima 2005 Dvouhrotec ch
Page 17 and 18: Šumava ◆ Zima 2005 konopka obecn
Page 19: Šumava ◆ Zima 2005 Jezero Laka o
Page 23 and 24: Šumava ◆ Zima 2005 Extenzivní p
Page 25 and 26: Šumava ◆ Zima 2005 Programy pro
Page 27 and 28: Šumava ◆ Zima 2005 Setkání str
Page 29 and 30: Šumava ◆ Zima 2005 ských ambic
Page 31 and 32: Šumava ◆ Zima 2005 Zdíkovské c
Page 33 and 34: Šumava ◆◆Zima Jaro 2005 V ledn
Page 35 and 36: Šumava Setkáte ◆se Jaro s nimi

Šumava

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?