Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Šumava</strong> ◆ Zima 2005<br />
Brocken 1142 m n. m. – nejvy‰‰í vrchol NP Harz.<br />
zóny vývoje lesa Ib tak, aby postupně<br />
dosáhl režimu odpovídajícího poslání<br />
parku podle svého zařazení v příslušné<br />
podzóně – v Ib1 během 10 let , v Ib2<br />
během 20 let , v Ib3 do 30 let).<br />
V nižších polohách je toho dosahováno<br />
snadněji, např. uvolňováním listnáčů<br />
či podsadbami zejména buku tam, kde<br />
ještě převládá vesměs kulturní smrčina<br />
(sem směřuje přes 80 % všech zásahů typu<br />
přeměny porostů v parku,přičemž přednost<br />
má ovšem vždy přirozený vývoj).<br />
I smrãiny Harzu znají kÛrovce<br />
Ve vyšších polohách s horskými smrčinami<br />
– zde je to už od 750 m – jsou<br />
v důsledku historického vývoje zčásti<br />
jako kulturní smrčiny ponechány přírodě.I<br />
zde logicky hrozí riziko přemnožení<br />
kůrovců. Přesto právě polohy horských<br />
smrčin po velkoplošných napadeních<br />
kůrovcem se skupinovitými i jednotlivými<br />
nárosty smrku či jeřábu tvořily<br />
významnou část zvětšené přírodní zóny<br />
Ia v minulém desetiletí.V takových horských<br />
smrčinách tak už žádné další ani<br />
obnovní zásahy plánovány nejsou.<br />
Na vrcholových náhorních pláních<br />
např. Bruchbergu (927 m) s rozlehlými<br />
plochami starých rozvolněných smrčin,<br />
plošně i skupinovitě odumřelých po<br />
napadení kůrovcem,v nichž už dorůstají<br />
mladé smrky a jeřáby,je scenerie horského<br />
lesa na stovkách hektarů prakticky<br />
k nerozeznání od podobných smrčin po<br />
napadení kůrovcem a odumření na hraničním<br />
hřebeni Šumavy a Bavorského<br />
lesa – např. mezi Luzným a Špičákem…<br />
Život smrku i koloběh života smrčin<br />
je s jeho odvěkým souputníkem – kůrovcem<br />
– prostě spojen, pokud je – ať už<br />
v Harzu, či jinde, ale prakticky jen<br />
v národních parcích – umožněno, aby se<br />
les mohl vyvíjet bez dalších regulačních<br />
zásahů člověka. Snad jen s tím rozdílem,<br />
že tady jsou plochy, v nichž se les může<br />
vyvíjet podle svých zákonů,zdálky méně<br />
nápadnější než např. v NP Bavorský les.<br />
Mekka turismu – i to je Harz<br />
Turisticky je NP Harz „magnetem“<br />
snad půlky zejména severního Německa.<br />
Není divu – hory uprostřed nekonečných<br />
nížin, velká města na dosah,<br />
množství lesů, atraktivní skaliska, vrchoviště,<br />
navíc atrakce typu úzkokolejky na<br />
Brocken se statisíci návštěvníků ročně…<br />
I proto 10 mil.návštěvníků ročně.I proto<br />
asi pravidla, která se nám určitě budou<br />
zdát až příliš přísná…:<br />
– vstup dovolen na celém území<br />
parku jen po cestách (je jich dost, jen<br />
minimum ale asfaltovaných),<br />
– do lesa (s výjimkou rašelinišť) lze<br />
však vstupovat i mimo cesty do vzdálenosti<br />
500 m od okraje obcí ležících na<br />
okraji parku,<br />
– cyklisté také jen po cestách, ale jen<br />
vyznačených,<br />
– sběr plodů a hub pro vlastní potřebu<br />
ve vymezených oblastech od 1. 7.–<br />
15. 10, u sběru borůvek zákaz používání<br />
„hřebenů“,<br />
– zákaz kouření v lese v letním období,<br />
– psi na celém území parku jen na<br />
vodítku,<br />
– koupání jen na vymezených 2 částech<br />
v okolí horských nádrží Oderteich<br />
a Silberteich.<br />
Přesto je dobře patrné, že region<br />
s národním parkem žije – i když by<br />
možná atraktivitu spojovanou obecně<br />
s pojmem národní park zase tak moc<br />
nepotřeboval.10 mil. návštěvníků ročně<br />
je jistě dost i tak.<br />
S výjimkou Brockenu – turismu prakticky<br />
„obětované hory“ – však na rozlehlých<br />
plochách parku,zejména na podzim,<br />
máte mnohdy pocity velmi blízké<br />
podmínkám na „horní“ Šumavě.V NP<br />
Harz lze putovat hodiny – poznávat jak<br />
rukou lesníka směrem k přírodě směrované<br />
polopřirozené i kulturní lesy (třeba<br />
i za pomoci harvestorů, je-li to účelné<br />
a s ohledem na ekologické požadavky<br />
a terén možné), tak nádherné smíšené<br />
lesy v téměř přirozeném stavu již ponechané<br />
samovolnému vývoji. Na stahektarových<br />
plochách horského lesa tu lze<br />
ale procházet a poznávat i bez zásahů člověka<br />
se vyvíjející „divočinu“ v podobě –<br />
mnohdy tak frustrujícího, ale pro jakýkoli<br />
koloběh života v člověkem přímo<br />
neovlivňované přírodě neodmyslitelného<br />
– rozpadu starých horských smrčin po<br />
napadení kůrovcem a postupně vznikajícího<br />
nového lesa.<br />
Proč vůbec? Asi výstižně to naznačuje<br />
základní informační leták NP Harz:<br />
„Procesy probíhající v národním parku<br />
nám ukazují,co příroda bez našeho zasahování<br />
vůbec chce. Podle čeho se máme<br />
v ochraně přírody orientovat, pokud<br />
takové neovlivňované procesy už vůbec<br />
neznáme?“<br />
Michal Valenta<br />
Správa NP a CHKO <strong>Šumava</strong><br />
michal.valenta@npsumava.cz<br />
Horské smrãiny v zónû Ia na pláních Bruchbergu<br />
(927 m n. m.). Jsme skuteãnû<br />
v Harzu nebo na ·umavû?<br />
21
Change language