Šumava

Příroda zblízka
Li‰ejníky a mechorosty na sutích
Text a foto: OND¤EJ PEKSA A EVA LOSKOTOVÁ
Pfii procházce kolem fiíãek Vydry ãi Losenice nebo pfii v˘stupu na
Luzn˘ ãi Plech˘ nás zaujmou rozsáhlé balvanité svahy. Sutû jsou fenoménem,
kter˘ není na ·umavû pfiíli‰ roz‰ífien˘, a proto vûnujeme
velkou pozornost nûkolika místÛm, kde se vyskytují. UmoÏÀují nám
sledovat pfiirozené bezlesí s velmi specifick˘m sloÏením flóry a fauny.
Holé kameny porůstají pouze lišejníky
a mechorosty,které zde připravují půdu pro
další rostliny.Ve štěrbinách mezi kameny se
v polštářích mechů zachytávají první dřeviny
(borovice, jeřáb a bříza) a suť se postupně
zanáší jejich opadem (zazemňuje se),
na kterém vyrůstají keříky brusinek, borůvek
a také některé byliny.Tento postupný
proces (sukcese) je vzhledem k extrémním
podmínkám,které zde panují,velice pomalý.
Proto zde můžeme i v současné době
pozorovat rozsáhlé plochy holých balvanů,
kde bojují o přežití pouze lišejníky s několika
druhy mechorostů.
Sutě (suťové akumulace) jsou velmi
Kamenné mofie na Obfiím hradû.
nápadným a zajímavým geomorfologickým
jevem. Jsou to souvislá či jen málo
rozptýlená nakupení kamenitého materiálu,zpravidla
na svazích nebo jejich úpatích.
Nacházíme je především v subarktických
oblastech, ale lze je nalézt i v našich zeměpisných
šířkách, kde jsou dokladem intenzivních
zvětrávacích procesů probíhajících
v poslední době ledové. Na vzniku sutí se
podílí především mrazové zvětrávání. Jeho
vlivem se rozpadají skalní masivy a takto
vzniklý materiál se sesouvá po strmém
svahu dolů.Na mírnějších svazích jsou pro
vznik rozsáhlých kamenných moří důležité
ještě další procesy, např. půdotok-soliflukce
(pomalý pohyb půdy po zmrzlém
podloží).
V přírodě nalezneme mnoho rozličných
typů sutí, nápadné jsou především odlišnosti
ve velikosti kamenů. Můžeme narazit
na balvanová moře tvořená mnohdy několikametrovými
kameny či naopak na štěrkové
sutě s kameny o průměru několika
centimetrů.Rozdílyjsouzpůsobenycharakterem
horniny, která suť vytváří. Na Šumavě
se vyskytují především žulové či rulové
sutě tvořené kameny značných velikostí
(Povydří, Šafářův vršek, Čertova stěna).
Postupné zarÛstání suti pion˘rsk˘mi dfievinami
(na balvanech koncentrické stélky terãovky
zakfiivené).
Již při prvním pohledu na kamenné
moře je patrná nehostinnost tohoto stanoviště.
Stromy a byliny se zde usidlují s velkými
potížemi, ve větší míře se zde dokážou
uplatnit jen lišejníky a mechorosty.
Tento stav trvá už tisíce let a způsobují ho
specifické ekologické podmínky panující
na suti.
Prostředí suti můžeme rozdělit na dvě
základní oblasti: exponovaný povrch suti
a vnitřní prostory mezi kameny.Povrch suti
je vystaven veškerým rozmarům klimatu
a díky tomu vykazuje velmi nestálé teplotní
a vlhkostní poměry. Při denním ozáření
se silně ohřívá a v noci se naopak neúměrně
ochlazuje, přičemž rozdíly teplot se
pohybují v desítkách stupňů Celsia.Vnitřní
prostředí je naproti tomu z hlediska teploty
i vlhkosti poměrně stálé, v hloubce
jednoho metru už k dennímu kolísání teplot
prakticky nedochází.Ve vnitřních prostorách
některých sutí (dostatečně ukloněných,
s větším průměrem kamenů
a s nepřekrytým povrchem) dochází k charakteristickému
proudění vzduchu.V jarním
a letním období má vnitřek suti menší
teplotu než okolí.V důsledku toho stéká
chladný (zimní) vzduch vnitřními prostory
sutě dolů a vytéká na spodním okraji
sutě. Zde dochází na jaře k tvorbě ledu,
který tu může vytrvat až dlouho do léta.
V zimě je naopak teplota vnitřního prostředí
vyšší než teplota okolí (postupná
výměna vzduchu během léta), což vede
k vtékání chladného vzduchu do suti, kde
se ohřívá a vychází při horním okraji sutě
v podobě exhalací.
Druhým velmi důležitým ekologickým
faktorem je vedle teploty vodní režim.Ve
vnitřních prostorách suti se udržuje velmi
vysoká vlhkost (steče sem většina dešťové
vody a výpar je minimální),naopak povrch
je po většinu roku velmi suchý.
Komplex ekologických faktorů vytváří
na heterogenním reliéfu suti velké množství
mikrostanovišť s rozličným mikroklimatem
(v podstatě různé přechody dvou
výše uvedených oblastí).Tato specifická stanoviště
osidlují rozmanité druhy organismů
z rostlinné i živočišné říše, často zde
dominují lišejníky a mechorosty.
Významnou vegetační jednotkou jsou
na šumavských sutích reliktní březové bory
(Betulo carpaticae-Pinetum, Dicrano-Pinion)
14