Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Příroda zblízka<br />
Onen Svût<br />
Text a foto: PAVEL HUBEN¯<br />
Dnes nevíme, proã ves leÏící mezi Jesením a Javornou dostala toto<br />
podivné jméno. Je velmi staré a pochází nepochybnû z doby prvních<br />
kolonistÛ, ktefií zde v roce 1494 postavili skláfiskou huÈ. Název mÛÏe<br />
b˘t ale star‰í. Západnû od Onoho Svûta totiÏ po cel˘ stfiedovûk sestupovala<br />
obchodní stezka od Pancífie a MÛstku k âachrovu, zde<br />
procházela aÏ do poãátku ‰estnáctého století rozlehl˘mi pralesy. Poutník<br />
pfiicházející z âech tady náhle vstoupil do nehostinné a pusté krajiny<br />
a ten, kter˘ pfiicházel od Bavor a moÏná cel˘ den strávil pfiechodem<br />
pusté ·umavy, musel mít v tûchto místech lesa plné zuby.<br />
Zabloudit zde se mu mohlo stát osudn˘m...<br />
V moãálovité pÛdû ol‰in leÏí mnoho vyvrácen˘ch stromÛ.<br />
Sklárna v Královském hvozdu<br />
Volf z Janovic umožnil v létě roku 1494<br />
postavit sklářskou huť Mertlovi z Mochova<br />
za Čachrovem v území „Království“,<br />
tedy v území, které bylo součástí Královského<br />
hvozdu a které Volfovi nepatřilo.<br />
Z dnešního pohledu šlo zřejmě o nedovolenou<br />
„privatizaci“, její oprávněnost se<br />
ještě kolem roku 1618 prověřovala a majitel<br />
měl doložit všechny doklady o tom,<br />
jak svého majetku nabyl. Protože ale<br />
vypukla třicetiletá válka,šetření v této věci<br />
ustalo. Sklárna zde pracovala pravděpodobně<br />
do roku 1622. Na konci 15. století<br />
to byla zřejmě sklárna nejhlouběji pronikající<br />
do Hvozdu jižně od vsi Jesení.<br />
Stávala v místě dnešního Hamrlíku u Ostružné.Další,Preisslerova<br />
huť v místě dnešní<br />
Javorné, vznikla až asi o 60 let později.<br />
Zrašelinělé plochy rezervace, ač odlesněny,nebyly<br />
zřejmě nikdy dost zajímavé pro<br />
zemědělství. Ještě na pozemkové mapě<br />
z roku 1898 je místo dnešní rezervace<br />
vedeno jako „močál“.<br />
Staré lesy na mokfiadech<br />
Na mapě z počátku 20. století jsou<br />
mezi Oním Světem a Svinnou zakresleny<br />
dva izolované lesíky. Pokud je dnes navštívíte,zjistíte,že<br />
jsou si vzájemně podobné.<br />
Oba totiž rostou na zamokřené půdě<br />
s malými ostrůvky sušších míst. Oba<br />
porůstají staré porosty olše lepkavé, nejstarší<br />
olše dosahují věku kolem 100 let,<br />
většina z nich tvoří skupiny vyrůstající<br />
z vyvýšeného kořenového svazku s chůdovitými<br />
kořeny. Chůdovité kořeny olší<br />
vystupují nad terén až do výšky 1 m.Tvar<br />
kořenů napovídá,že jde o olšinu vzniklou<br />
z pařeziny, takže samotné olše mohou být<br />
mnohem starší než jejich současné jednotlivé<br />
kmeny.Typické pro oba lesíky jsou<br />
velké smrky, roztroušené po porostu a jen<br />
výjimečně tvořící menší skupiny. Stáří<br />
těchto smrků dosahuje kolem 160 až<br />
200 let.A tak olšina působí místy jako prastarý<br />
lužní prales, v němž překonáváte na<br />
jedné straně čvachtající močály, na druhé<br />
straně velké skupiny smrkových vývratů.<br />
Les je mozaikovitý a velmi rozmanitý.<br />
Prostupují jej skupiny osik, bříz a místy<br />
dokonce i buků. Zatímco největší břízy<br />
dosahují ve výčetní výšce průměrů kolem<br />
47 cm (tedy stáří cca 70 až 80 let), osiky<br />
56 cm (a stáří asi 90 let), největší buk má<br />
průměr 80 cm a jeho stáří může dosahovat<br />
130 let.Stejně stará je zřejmě i nejstarší<br />
jedle tohoto lesa.V jeho podrostu pak<br />
najdete skupiny lísek, husté podrosty<br />
střemchy, jednotlivé stromy jeřábu nebo<br />
rozptýlené kleny. Výjimečně zde roste<br />
zimolez nebo lýkovec. Hustota dřevin na<br />
jednom hektaru dosahuje cca 850 živých<br />
kmenů a asi 240 souší. Mnoho vyvrácených<br />
souší tlí na zemi. Přestože je tu<br />
poměrně mnoho ležícího dřeva různých<br />
dimenzí, nenajdete tu projevy saprofytické<br />
obnovy lesa. Mezi živými stromy je asi<br />
600 olší/ha, 160 bříz/ha a 80 smrků/ha.<br />
Les se zmlazuje převážně střemchou a jasanem,<br />
místy jeřábem, olší, břízou a klenem,<br />
výjimečně smrkem, bukem, osikou<br />
a jedlí. Expanze jasanu je místy opravdu<br />
zřetelná a jde o druh, který je v rezervaci<br />
12
Change language