Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Téma<br />
Divoãina oãima osobnosti<br />
Text: pfieloÏil a zpracoval MICHAL VALENTA<br />
Pojem „divoãina“ je dnes pro mnoho z nás spojen spí‰e neÏ s pfiírodou<br />
s nûãím materiálnûj‰ím – napfi. zvûfiinou „na divoko“...<br />
A pfiesto, v ãe‰tinû stále ponûkud zavádûjícím zpÛsobem znûjící<br />
slovo má v jin˘ch jazycích jiÏ svÛj v˘znam spojen˘ s divokou,<br />
neovlivÀovanou pfiírodou, napfi. „Wildnis“ v nûmãinû ãi „wilderness“<br />
v angliãtinû.<br />
Jezerní slaÈ. Jizvy po vytûÏené ra‰elinû pfiíroda znovu zahladí. Foto: Jifií Kadoch<br />
V Americe dokonce existuje, hlavně ve<br />
spojitosti s národními parky, i vlastní „filozofie<br />
divočiny“, osvětlující lidem pojem<br />
„divočiny“, který mohou na vlastní oči či<br />
smysly zažít v přírodě, dnes zejména v národních<br />
parcích. A že národní parky se<br />
svou hlavní ideou „nechat přírodu být přírodou“<br />
jsou nejen ve Spojených státech<br />
stále více vyhledávány, na tom má svůj<br />
podíl nejen touha člověka po pravé „divoké“<br />
přírodě jako protipólu neustálého stresu,<br />
rozvoje, urbanizace, industrializace<br />
a jiných akcí, ale i akceptace „divočiny“<br />
jako výsledku dlouhodobě pozitivně prezentované<br />
„filozofie divočiny“.<br />
Evropa je na tom v tomto smyslu podstatně<br />
hůře. „Divočina“ je tu spíše synonymem<br />
pro nepořádek, chaos, zanedbání<br />
péče apod. V dlouhodobě kultivované<br />
krajině Evropy, zejména střední, je „divočina“<br />
něčím na jedné straně nepatřičným,<br />
na druhé pak je, pokud se někde objeví,<br />
ať již cíleně (např. právě v národních parcích<br />
či přírodních rezervacích), nebo<br />
spontánně jako následek např. přírodních<br />
událostí, vesměs nemilosrdně „rekultivována“.<br />
I proto je dnes pro většinu lidí<br />
z vyspělých zemí „divočina“ už téměř<br />
neznámou či zapomenutou zkušeností.<br />
Často se jí bojíme nebo se nám jen prostě<br />
nelíbí.<br />
Přesto je však divoká příroda kolébkou<br />
člověka, z níž kdysi vzešel, jen si k ní<br />
nedokáže najít svůj již ztracený vztah.Ve<br />
světě ji však dnes vyhledává stále více lidí<br />
a neváhají za ní cestovat i velmi daleko.<br />
Snad každý dnes zná jméno Reinhold<br />
Messner.Jedna z největších postav světového<br />
horolezectví je osobou známou<br />
i mezi lidmi, jimž hory či tento sport<br />
mnoho neříká.Obrovské zkušenosti z hor<br />
i přírody vůbec tomuto známému člověku<br />
umožnily i jiný pohled na hodnoty<br />
„divočiny“,jež většině z nás dnes již téměř<br />
nic pozitivního neříkají. Málokdo asi ví,<br />
že R. Messner právě díky svým zkušenostem<br />
je i obhájcem „divočiny“ a v podstatě<br />
tedy i národních parků jako téměř<br />
jediných oblastí dnešního světa, kde<br />
„divočina“ má (nebo alespoň má mít)<br />
garantován prostor k svému „přežití“.<br />
Snad není na škodu uvést některé jeho<br />
výroky z interview poskytnutého v r.<br />
1999 časopisu „Nationalpark“ na téma<br />
„Ztráta divočiny“. Přestože se jeho výroky<br />
vztahují k Alpám, a tedy vysokým<br />
horám, pozorný čtenář si jistě najde nadčasové<br />
paralely k přírodě vůbec a snad<br />
i k přírodě Šumavy, dnes národního<br />
parku. Pojem vysoké hory či horolezectví<br />
si stačí jen nahradit pojmy podobnými,<br />
jako jsou např. hory či příroda vůbec.<br />
(Ostatně, že by R. Messner někdy navštívil<br />
Šumavu, sice známo není, zcela<br />
neznámá mu ale nebude, neboť podle záznamů<br />
ve vrcholové knize na „Malém<br />
Roklanu“ z 1. 10. 1994, resp. 9. 7. 1995,<br />
absolvoval přechod Bavorského lesa mezi<br />
Kaitersbergem a Třístoličníkem.)<br />
Messner a divoãina<br />
Na otázku, zda má divočina ještě<br />
v Alpách neustále zpřístupňovaných<br />
v honbě za zisky z turismu vůbec<br />
budoucnost, odpovídá:<br />
„Hory by byly zachráněny, pokud by<br />
se podařilo zastavit jejich další zpřístupňování...<br />
Pokud je někde objevena nika,<br />
z níž by bylo možno vytlouci z přírody<br />
kapitál, pak je obsazována.V Americe je<br />
to jiné.Tam je kultivována pravá filozofie<br />
divočiny. Divočina má cenu pouze jako<br />
nedotčená divočina. Pokud se ale z divočiny<br />
stane prostor ,jakoby‘ nebezpečný,<br />
mění se a tím mizí...“<br />
O vztahu zpřístupnění hor a ztráty<br />
divočiny dále říká:<br />
„...spolu s divočinou horského světa<br />
likvidujeme i možnost získání zkušeností<br />
z ní... Jen v nezpřístupněných, divočině<br />
ponechaných horách se s námi děje cosi<br />
podstatného.Velkolepý vztah mezi člověkem<br />
a přírodou se může dostavit jen<br />
tehdy,jsme-li vystaveni jejímu nebezpečí.<br />
Pokud jsou ale všude značené cesty, místa<br />
pro přistání vrtulníku, všude čeká teplá<br />
polévka a zvoní mobilní telefon, pak je<br />
důsledkem jen jednotvárná nuda.Nic velkého<br />
se mezi člověkem a horami už neodehrává...“<br />
Cestu, jak dále, vidí v radikálním<br />
řešení. Vše, co má utišit hlad po<br />
adrenalinu v krvi, by mělo být zřizováno<br />
v městských parcích či opuštěných areálech,<br />
ne však v divokých horách.<br />
4
Change language