You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Šumava</strong> ◆ Zima 2005<br />
Bfiezové nálety v prostoru vytûÏeného ra‰elinného loÏiska.<br />
novým prvkem.Semena zřejmě pocházejí<br />
z výsadeb kolem nedalekých silnic.<br />
Oba lesy zřejmě zůstaly jako jediné<br />
ostrovy uprostřed rozlehlých zemědělských<br />
pozemků, a to jen díky tomu, že<br />
rostly na půdách, které už nemělo smysl<br />
obdělávat. Nepochybně zde ale původní<br />
obyvatelé pásli dobytek a vyřezávali dřevo.<br />
O tom svědčí nejen chůdovité kořeny<br />
olší, ale také velmi staré zbytky pařezů,<br />
které sice nejsou nijak hojné, ale tu a tam<br />
je najdete v těchto porostech v celé rezervaci.<br />
Na okrajích starých lesů rostou mladší<br />
olšiny.Tady roste na jednom hektaru asi<br />
1 600 živých kmenů vyšších než 1,3 m,<br />
z této hustoty je asi 1 200 ks olší lepkavých<br />
a 240 bříz.<br />
Odvodnûné pozemky a vytûÏené<br />
ra‰eliny<br />
Dnes jsou součástí rezervace i samovolně<br />
vzniklé lesy,které rostou na půdách<br />
dříve zemědělsky obdělávaných,a dokonce<br />
i v místech po těžbě rašelinného ložiska.Vývoj<br />
těchto porostů je, zdá se, zatím<br />
odlišný od starých olšin. Především je zde<br />
mnohem méně olší.Hlavní dřevinou jsou<br />
zde břízy a vrby, místy i osiky.Tyto lesy<br />
nejsou nijak staré: poslední odvodnění<br />
území proběhlo zřejmě na konci 60. let,<br />
kdy se socialistické zemědělství pokusilo<br />
systematickou drenáží odvodnit rašelinné<br />
louky,svedlo podzemní a povrchové vody<br />
do opevněného příkopu a zlikvidovalo<br />
členité meandry potoka. Od roku 1985<br />
usilovala meliorační správa o nové odvodnění,<br />
tato potřeba však po listopadu 1989<br />
pominula.Vedle odvodnění tu cca 50 let<br />
probíhala těžba rašeliny, odtěžen byl do<br />
poloviny 20. století cca 1 ha plochy.<br />
Zatímco na odvodněných rašelinných<br />
loukách nálety dřevin vytvářejí spíše skupiny,<br />
ve kterých je kolem 32 % břízy,<br />
39 % vrb, 8 % olší, 6 % smrku, 5 % střemchy<br />
a cca 3 % osik, jeřábu a borovice, na<br />
odtěžené rašelině je les v podstatě souvislý<br />
a bříza v něm dosahuje 50 až 70 %,pod<br />
ní podrostlý mladší smrk 30 % až 48 %.<br />
Hustota dřevin je vyšší než u starých lesů.<br />
Živých stromů vyšších než 1,3 m tu na<br />
jednom hektaru najdete 2 600 až 2 900,<br />
zmlazení smrku dosahuje cca 280 ks/ha.<br />
Dále se tu ve zmlazení objevuje jeřáb,<br />
směrem do rašelinných luk pak vrba,osika<br />
a bříza.<br />
Neobdělávané plochy, kdysi nešťastně<br />
odvodněné, se za posledních 30 let postupně<br />
diferencovaly i v bylinném patře.<br />
Ještě na konci 80.let tu převažovaly porosty<br />
blatouchu,tužebníku,devětsilu,potočnice<br />
a sítin.V 90. letech sem pronikl rákos<br />
a upolín evropský, který zde, oproti zvyklostem,<br />
není schopen přežívat na zemědělsky<br />
obdělávaných plochách, ale daří se<br />
mu v bezlesých sukcesích vzniklých po<br />
nepovedené melioraci. Na nedalekém<br />
mokřadu dokonce po započetí šetrného<br />
zemědělského hospodaření, představovaného<br />
jednou pozdní sečí a snížením podzemní<br />
vody o maximálně 10 cm, populace<br />
upolínu během pěti let zcela vymizela.<br />
Star˘ smrk<br />
Nad rezervací směrem ke Kohllerwastlu<br />
stával u křižovatky úvozových cest starý<br />
smrk. Hluboké cesty byly zřejmě zbytkem<br />
spleti stezek historické obchodní<br />
cesty z Můstku k Čachrovu. Byl starý asi<br />
220 let, jeho průměrný přírůst na poloměru<br />
dosahoval 3,05 mm/rok, průměr<br />
pařezu dosáhl 128 cm. Šířka koruny se<br />
pohybovala mezi 10,5 m až 13 m a spodní<br />
větve, rostoucí z kmene 3 až 4 m nad<br />
zemí, měly průměr až 36 cm. Ač zdravý,<br />
pokácen byl jako součást obnovní těžby<br />
lesního porostu v roce 1999.<br />
Mgr. Pavel Hubený<br />
Správa NP a CHKO <strong>Šumava</strong><br />
pavel.hubeny@npsumava.cz<br />
13
Change language