1. Úvod

Základy kapilární izotachoforézy
hodnot i+1. Symboly n a z jsou počty disociovatelných vodíků a maximální náboj
vedoucího aniontu L, protiiontu B a koprotiiontu M.
V zóně vzorku připadají v úvahu kromě rovnováh popsaných rovnicemi 26 až 28
ještě následující disociační rovnováhy:
zS
−i
+
zS
− j
[ H S ] ↔ H + [ H S ]
n − i
S
n − j
S
(rovnice 29),
kde nabývají indexy i a j stejných hodnot jako v předcházejících rovnováhách a
M
Z
zS
− j
zM
+ zS
− j
[ H S]
↔ [ MH ]
M
+
nS
− j
nS
− jS
(rovnice 30),
kde index j nabývá hodnot od 1 do nS .Ve vedoucí zóně se tvorba komplexu
nepředpokládá.
Obecná izotachoforetická podmínka
V ustáleném stavu se všechny zóny pohybují stejnou rychlostí v, shodnou s rychlostí
vedoucí zóny. Platí,že
v = E ⋅ m = E ⋅ m
L
L
S
S
(rovnice 31).
Symboly EL a ES jsou potenciálové spády ve vedoucí zóně a zóně vzorku, symboly
mL a mS efektivní pohyblivosti vedoucího aniontu a aniontu v zóně vzorku.
Hmotnostní bilance protiiontu
Hmotnostní bilance protiiontu je vyjádřením Kohlrauschovy regulační funkce. Slovně
se dá popsat tak, že množství protiiontu, které vstupuje do zóny, musí být v
ustáleném stavu rovno množství, které ze zóny vystupuje. Platí rovnice
t
[ mL
( mS
+ mB,
S )] = cB,
L[
mS
( mL
+ mB
L )]
t
c B,
S
,
t
c B,
S
t
c B,
L
(rovnice 32),
kde a jsou celkové koncentrace protiiontu v zóně vzorku a ve vedoucí
26 CITP v analýze potravin