Tlumočení pro věřící

Jazyk, terminologie
Jaké terminologické oblasti by měl tlumočník určitě znát?
Předpokladem kvalitního překladu/
tlumočení do znakového jazyka je znalost
odborné terminologie. Z tohoto důvodu získávají
vysokoškolští studenti ASL v kurzech San
Antonio College v Texasu vědomosti a prokazují
znalosti pojmů a souvislostí z oblasti jednotlivých
náboženských tradic, dogmatických
stránek učení a víry, rituálů a svátostí, posvátných
dnů a slavností, posvátných textů (např.
biblických příběhů). Nabývají tak nejprve
znalost terminologie ve svém mateřském
jazyce, až posléze v jazyce znakovém.
Znát terminologii a jazyk užívaný
v českém překladu posvátného textu je důležité
také pro případ tlumočení z českého znakového
jazyka do češtiny. Jedná se totiž o jazyk odlišný
od běžné řeči:
• užívají se často archaická slova (u starších
překladů Bible, v ustálených modlitbách apod.);
• obvyklá jsou podobenství, metafory
a specifická slova jako např. blahoslavenství,
zvěstovat, bližní atd.;
• některá v běžném jazyce používaná slova zde
mají odlišný význam (besídka, povolání, laici
apod.). Lehce se pak může stát, že tlumočník
myslí, že rozumí, ale tlumočí jiný význam.
Např. výraz „měj v nenávisti“ (Bible, Nový
zákon, Mt 5,43) by mohl být chybně přeložen
jako „nenáviď“, zatímco správný smysl je zde:
„chovej se nevšímavě“ – měj někoho méně
rád, přehlížej ho);
• setkáváme se s ustáleným používáním slov,
která se v křesťanské tradici vžila natolik, že
se z původních jazyků nepřekládají do češtiny,
např.: Amen („staň se“), Maranatha („Pane,
přijď“ nebo „Pán přichází“), Kyrie Eleison
(„Pane, smiluj se“), Abba („Otče, tatínku“).
Oblast terminologie tohoto oboru v
českém znakovém jazyce se v posledních letech
rychle rozvíjí, a to díky (a v závislosti) na aktivitě
společenství v konkrétních církvích.
Bohužel zatím není jednotná.
Dosud jediným, ne však zcela aktuálním
a také neúplným slovníkem je Slovník znaků
křesťanských pojmů pro neslyšící (Naděje,
2001). Mnohem aktuálnějším zdrojem je
výsledek letos dokončeného projektu Bible
bez hranic – překladu 90 biblických textů
týmem neslyšících překladatelů pod odborným
dohledem teologů z Jihočeské univerzity.
• Osoby Boha Otce (je zajímavé, že
v různých znakových jazycích se obvykle ukazuje
vpravo nahoru), osoby
Syna (Ježíše Krista – pozor na změnu umístění
znaku této osoby v prostoru během mše – před
proměňováním a po proměňování) a osoby
Ducha svatého;
• Varianty jednoho znaku podle užití
v konkrétním literárním útvaru Bible
(próza/poezie) – tam, kde je to ustáleno, např.
znak pro Ježíše Krista;
• obsáhnout terminologii biblických měst
(Babylon), míst (Judsko, Samařsko), jednotlivých
osob (Mojžíš, Noe, Abraham), dále
jednotlivých knih Bible (list Korintským,
Římanům). Pozor také na znalost běžně
užívaných latinských názvů jako např.
Levitikus (3. kniha Mojžíšova) apod.;
• názvy křesťanských církví a jejich členů
(evangelíci, baptisti, katolíci atd.);
• specifické pojmy starověkého kulturního
a náboženského života;
• dokázat odlišit a vhodně užít znak
v závislosti na textu Starého a Nového
zákona, příp. dané kultury a časového období
(např. „chrám“ nebo „kněz“ v textu Starého
zákona mají v ČZJ jiné označení než tatáž
slova užitá v souvislosti dnešní doby nebo jiné
kultury);
• terminologii užívanou v jednotlivých
křesťanských denominacích (např. pro překlad
slova „křest“ použijeme jiný znak v katolické
církvi – křest pokropením/politím, jiný
v baptistické církvi – křest ponořením celé
osoby apod.).
7 8