výroční zpráva 2009 ( 4,12 MB ) - Zoo Ostrava

Historický nárůst počtu chovaných zvířat v Zoo OstravaJiří NovákBěhem své historie zaznamená každá zoo své světlejší i těžší časy. Současní návštěvníci moravskoslezskémetropole si mohou (dovolím si říct) užívat právě těch pozitivně laděných let. O co větší a delší skluz mělaZoo Ostrava za svými spřátelenými zoo v Česku a na Slovensku, a za evropským a světovým trendem, o tovětší úsilí vyvíjejí zaměstnanci ostravské zoo, samozřejmě také za nezbytné podpory svého zřizovatele, právěv posledních pár letech.Rozvoj (se zřetelem na zvířata) začal paradoxně pro návštěvníky poměrně nepopulárně. V dlouhé historiibyli totiž chováni a návštěvníkům představováni pouze zástupci malého počtu skupin (řádů) savců a ptáků.Věhlas měla zoo předně v chovu kočkovitých šelem, medvědů a vrubozobých ptáků. Popularitu u návštěvníkůzískávala chovem několika velkých druhů savců. Ale právě chov velkých savců vyžaduje splnění mnohapodmínek, mimo jiné vyžaduje mimořádné investice do chovatelských zařízení a expozic pro návštěvníky.Ty scházely, a proto byli medvědi lední (Ursus maritimus), medvědi kodiaci (Ursus arctos middendorffi) či slonindický (Elephas maximus) chováni v podmínkách, které nemohou z dnešního pohledu obstát. A protoženebylo možno během krátké chvíle po sebereflexi zoo najít dostatek financí pro nápravu, zvolilo vedení zoojedinou možnou rozumnou cestu - mírný útlum chovu velkých savců v nevyhovujících podmínkách. Z těchtodůvodů byl ukončen chov např. výše zmíněných medvědů, dále jaguárů (Panthera onca) či pum (Puma concolor).Většina velkých savců přesto zůstala, např. slon indický (Elephas maximus), hroch obojživelný (Hippopotamusamphibius), lev indický (Panthera leo persica), tygr ussurijský (Panthera tigris altaica), žirafa Rothschildova(Giraffa camelopardalis rothschildii), zebra Grévyho (Equus grevyi), medvěd ušatý (Ursus thibetanus) a mnohodalších a Zoo Ostrava se řadí i z tohoto pohledu mezi největší zoo v Česku.Po tomto krátkodobém a z celkového hlediska mírném omezení počtu druhů se mohly výrazně zlepšitpodmínky ostatním zvířatům, která byla nadále chována. Prostě jsme byli rychle schopni poskytnout řadězvířat větší výběh tím, že jsme spojili více menších výběhů. Mohli jsme zoo rozzářit za pomocí rostlin a mohlijsme odstranit spoustu nevzhledných železných bariér či klecí. Skladba zvířat však zpočátku zůstávala rámcovětéměř stejná a rozhodně se počet chovaných druhů či jedinců nemohl zvyšovat.V letech 2008 - 2009 nastal zlom. Tyto dva roky lze od sebe jen těžko oddělit, protože na získání řady novýchdruhů jsme pracovali v průběhu obou let. Nešlo už jen o několik nových velkých a přitom „prestižních“ zvířat,jako například tři sloni indičtí, panda červená, jeřábi bělošíjí apod. Trend vytváření kvalitních životníchpodmínek pro zvířata a nadstandardně rozlehlých výběhů či voliér, ať už reálně nebo zatím v projektech,investice nejen do expozic, ale také do tolik potřebného zázemí, umožnil usilovně pracovat na získání novýchdruhů, často ze zcela nových, dosud nechovaných systematických skupin. Výsledkem je meziroční nárůstpočtu chovaných zvířat, který nemá v novodobé historii Zoo Ostrava obdoby.Většina následně uvedených zvířat je prozatím umístěna v zázemí zoo a čekají na otevření nových expozicv roce 2010. V roce 2009 jsme například pro expozici Čitván dovezli vydry malé (Aonyx cinerea) - zatím našehojediného zástupce kunovitých šelem. Tento druh je veden v Červené knize ohrožených druhů v kategoriizranitelný. V rámci komplexu Čitván, kde chceme prezentovat zvířata známého nepálského národního37