výroční zpráva 2009 ( 4,12 MB ) - Zoo Ostrava

52Babyboom u seriem rudozobýchSylva FirlováSeriema - tento pták je stejně zvláštní a zajímavý jako jeho jméno. Pojmenování pochází z domorodéhoseri - malý a ema - což je původní název pro nandu, tedy malý nandu. Také vědecké rodové jméno Cariama jeod původních obyvatel a znamená „ten co nosí vzpřímený chochol“.Seriema rudozobá (Cariama cristata) je jedním ze dvou druhů čeledi seriemovití a patří do řádu krátkokřídlí,kde má nejblíže k dropům. Je to štíhlý, 75-90 cm vysoký pták hnědé barvy, na spodní straně světlejší, s dlouhýmpruhovaným ocasem a nápadnou vztyčenou chocholkou na hlavě. V okolí oka je namodralá holá kůže. Zobáka dlouhé nohy jsou červené. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Fosilie předchůdců dnešních seriem bylynalezeny na americkém kontinentě i v Evropě. Tito předci byli vysocí 1-3 metry. Dnes seriema obývá rozsáhláúzemí Jižní Ameriky od centrální a východní Brazílie přes východní Bolívii a Paraguay po Uruguay a centrálníArgentinu. Žije na otevřených travnatých savanách a řídce zalesněných územích, většinou jednotlivě, v párechnebo v rodinách. Často se ozývá pronikavým, daleko slyšitelným hlasem. Přestože je všežravec, hlavní složkupotravy tvoří hmyz (sarančata, brouci), loví také drobné hlodavce, slimáky, šneky, ještěrky a příležitostněi hady. Hnízdí obvykle na stromech ve výšce 1-5 m. Hnízdo staví pár společně, jako materiál používají větve,trávu, listí, drny. Samice snáší obvykle dvě vejce, po 27-28 dnech se líhnou mláďata, o která se starají obarodiče.Ostravská zoo chová seriemy od roku 2007, kdy jsme dovezli ročního samce, mladou samici jsme získaliv říjnu 2008. Oba ptáci pocházejí ze Zoo Plzeň. Během letní sezony je mohli návštěvníci vidět ve voliéráchvelkých dravců, společně s kondory královskými. Na zimu byly seriemy přemístěny do zimoviště, do místnostivelké 6x5 m, vybavené parkosy, bidly, palandami a 40 cm širokým parapetem ve výšce oken. K místnostinavazuje venkovní voliéra 10x4 m, která byla ptákům přístupná během dne. Společně s párem seriem zde bylidva samci kondora královského a dvě samice kondora havranovitého. Po měsíci začal jeden kondor královskýatakovat samce seriemy, proto byli kondoři královští umístěni jinam.V polovině března 2009 se začal pár seriem často společně ozývat, změna chování naznačovala blížící setok. Začátkem dubna jsme přemístili i kondory havranovité. Připravili jsme několik možností pro hnízdění.Palandu 1x1 m ve výšce 2,5 m, bednu 1x1 m ve výšce 0,5 m a bednu od zeleniny na okenní parapet ve výšce1,5 m. Do všech hnízd jsme dali slámu a seno, na zemi měli dispozici další hnízdní materiál - slámu, seno,větvičky, drny, trávu. Na noc jsme je přestali zavírat, venkovní výběh měli k dispozici stále. Počátkem květnase často zdržovali na horní palandě, hnízdní materiál zde moc nenosili (jen drobné kousky trávy a větviček),proto jsme co druhý den přistýlali slámu a seno. Páření jsme nepozorovali, 30.4. jsme viděli jen pokus o páření.Ptáci zasedli na hnízdě 18.5. a střídali se na něm. O den později jsme se ujistili, že mají v hnízdě vejce, 20.5.samice snesla druhé. 12.6. se nám podařilo seriemy zastihnout mimo hnízdo, vejce už byla 4. Prosvícenímjsme zjistili, že je jedno vejce oplozené, živé, dvě jsou čistá a jedno zřejmě zkažené. Všechna vejce jsme dalizpět. Od 20.6. jsme pozorovali změnu chování, ptáci často seděli na hnízdě na patách, 23.6. jsme kontrolnímokénkem viděli mládě. V krmné dávce jsme zvýšili množství myší, zoofobasů a přidali myší holata. Krmeníbylo podáváno 3x denně, holata brali přednostně. Myši, které doposud žrali vcelku, mláděti trhali na kusy.Po týdnu rodiče často opouštěli hnízdo, 2.7. jsme odebrali čistá vejce. Když bylo mláděti čtrnáct dní, rodiče