01.09.2015 Views

Obsah tohoto čísla

Síla Země a její období - ASATRU

Síla Země a její období - ASATRU

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

sauilo 6/2005<br />

Had Zmij<br />

Had Zmij je znám z pověstí o Božských kovářích Kuzmovi<br />

a Demjanovi, z nichž se stali sv.Kosmas a sv. Damián. Tito<br />

kováři se lstí zmocnili strašlivého hada Zmije, který sužoval<br />

lidi, zapřáhli jej, a vyorali s ním první brázdu.Tato brázda<br />

je dnes známa jako Zmijové valy , které se rozprostírají okolo<br />

Kyjeva. Hovoří se také o oborání celého světa, což v tehdejším<br />

pojetí asi odpovídalo okolí sídla. Opět je zde tedy motiv hada,<br />

který obtáčí svět, i když trochu jiným způsobem. Zde už není<br />

had samotný, ale jeho brázda. Had samotný pak zahynul, ale<br />

z jeho těla vznikla všelijaká havěť, která obtěžuje lidi.<br />

v několika málo případech se říká, že Zmij létal, ale většinou<br />

je uvedeno, že se plazil. Opět je zde tedy blízko od hada<br />

k draku. Kuzma a Demjan ho nepřemůžou silou, ale lstí, když<br />

mu odmítají dát oběť a schovají se za železné dveře. Zmij<br />

je naveden, aby se ke své oběti prolízal klíčovou dírkou. a když<br />

strčí jazyk dovnitř, chytnou mu ho do kleští, a pak Zmije<br />

zapřáhnou. Had nezemře jejich rukou, ale když ho pustí, aby<br />

se napil, napije se tak, že praskne. Tím, že z jeho těla vznikne<br />

havěť, je zachována rovnováha. Nezahyne tak jeho energie.<br />

V jiné verzi je však Zmij zabit Nikitou Kožemjakem, a hozen<br />

do moře. Ale předtím s ním Nikita také oboral zemi.<br />

Každopádně je pak každé orání návratem zpět k prvotní orbě<br />

se Zmijem. Není náhodou, že zrovna kováři, mistři ohně,<br />

zvládají ohňového Zmije. z Kuzmy a Demjana se stali svatí,<br />

a jejich svátek se slavil 1.11. podle juliánského kalendáře, čili<br />

někdy v říjnu. a říká se, „že v ten den kovář zmiji koval“<br />

A ještě něco o hadech<br />

Hady známe také z pohádek. Většinou se jedná o hady, kteří<br />

střeží poklad, někdy mají na ocase prsten,. a jsou většinou<br />

dobří, na rozdíl od draků. v tom je tedy malý rozdíl. Zabít draka<br />

je v pohádkách většinou hrdinství, však zabít hada je velké<br />

neštěstí.<br />

Typickou obětí pro hada je mléko. to se obětuje hadu<br />

Hospodáříčkovi, tato oběť se objevuje i v indických pohádkách,<br />

i v našich pohádkách. v pohádkách z Moravské brány dívka<br />

koupe Hadího krále v mléce. Proč právě mléko? Vždyť hadi<br />

se živí masem, polykají živočichy jako nic. Možná je zde<br />

souvislost s prastarými kulty Matky Země, a mateřské mléko<br />

hrálo vždy velkou roli v kultu. a had jako nejvýznamnější<br />

představitel chtonických sil je s touto matkou silně spojen.<br />

Mateřské mléko je spojeno s životem, dává výživu mláděti<br />

a je veškerým zdrojem jeho sil. je v něm obsaženo vše důležité<br />

pro život. a had je spojován s nesmrtelností. a možná právě<br />

koupelí v mléce si tuto nesmrtelnost a obnovu života zaručuje.<br />

O hadech by se dalo napsat ještě mnoho a mnoho. Určitě<br />

se k nim ještě někdy dostaneme, ať už v souvislosti s jinou<br />

tématikou či při vstupu do dalších indoevropských mytologií.<br />

pro zájemce mohu ještě poskytnout drobnou práci o hadech<br />

v Egyptě.<br />

Poznámky:<br />

Zmiu<br />

Autorem obrázku s runovým kamenem je Pavel Maleček<br />

1)Veverka je ve staroseverštině mužského rodu, ve jméně<br />

Ratatoskr je koncovka –r, která se objevuje převážně<br />

u maskulin, a pak je zde ještě použito mužské zájmeno. z toho<br />

soudím, že jde o veveráka.<br />

2) Předpokládám, že toto citoslovce,bude v jiných jazycích<br />

obdobné. (Např. v angličtině je syčet fizz nebo hiss, německy<br />

zischen, francouzsky siffler.)<br />

Použitá literatura:<br />

Sturluson Snorri, Edda a sága o Ynglinzích (překlad Helena<br />

Kadečková), Praha, Argo, 2003<br />

Edda (překlad Ladislav Heger), Argo, 2004<br />

Pennick Nigel, Runová astrologie, Praha, 1999<br />

Gonzáles Edorta, Vikingské legendy a příběhy, Portál, 2002<br />

Kalweit Holger, Germánská kniha mrtvých, Eminent, 2003<br />

Váňa Zdeněk, Svět slovanských bohů a démonů, Praha, 1990<br />

Vlčková Jitka, Encyklopedie keltské mytologie, Praha, 2002<br />

Botheyrodovi Sylvia a Paul, Lexikon keltské mytologie, Praha,<br />

1998<br />

Třeštík Dušan, Mýty kmene Čechů, NLN, 2003<br />

- 11 -

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!