Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
sauilo 6/2005<br />
Had Zmij<br />
Had Zmij je znám z pověstí o Božských kovářích Kuzmovi<br />
a Demjanovi, z nichž se stali sv.Kosmas a sv. Damián. Tito<br />
kováři se lstí zmocnili strašlivého hada Zmije, který sužoval<br />
lidi, zapřáhli jej, a vyorali s ním první brázdu.Tato brázda<br />
je dnes známa jako Zmijové valy , které se rozprostírají okolo<br />
Kyjeva. Hovoří se také o oborání celého světa, což v tehdejším<br />
pojetí asi odpovídalo okolí sídla. Opět je zde tedy motiv hada,<br />
který obtáčí svět, i když trochu jiným způsobem. Zde už není<br />
had samotný, ale jeho brázda. Had samotný pak zahynul, ale<br />
z jeho těla vznikla všelijaká havěť, která obtěžuje lidi.<br />
v několika málo případech se říká, že Zmij létal, ale většinou<br />
je uvedeno, že se plazil. Opět je zde tedy blízko od hada<br />
k draku. Kuzma a Demjan ho nepřemůžou silou, ale lstí, když<br />
mu odmítají dát oběť a schovají se za železné dveře. Zmij<br />
je naveden, aby se ke své oběti prolízal klíčovou dírkou. a když<br />
strčí jazyk dovnitř, chytnou mu ho do kleští, a pak Zmije<br />
zapřáhnou. Had nezemře jejich rukou, ale když ho pustí, aby<br />
se napil, napije se tak, že praskne. Tím, že z jeho těla vznikne<br />
havěť, je zachována rovnováha. Nezahyne tak jeho energie.<br />
V jiné verzi je však Zmij zabit Nikitou Kožemjakem, a hozen<br />
do moře. Ale předtím s ním Nikita také oboral zemi.<br />
Každopádně je pak každé orání návratem zpět k prvotní orbě<br />
se Zmijem. Není náhodou, že zrovna kováři, mistři ohně,<br />
zvládají ohňového Zmije. z Kuzmy a Demjana se stali svatí,<br />
a jejich svátek se slavil 1.11. podle juliánského kalendáře, čili<br />
někdy v říjnu. a říká se, „že v ten den kovář zmiji koval“<br />
A ještě něco o hadech<br />
Hady známe také z pohádek. Většinou se jedná o hady, kteří<br />
střeží poklad, někdy mají na ocase prsten,. a jsou většinou<br />
dobří, na rozdíl od draků. v tom je tedy malý rozdíl. Zabít draka<br />
je v pohádkách většinou hrdinství, však zabít hada je velké<br />
neštěstí.<br />
Typickou obětí pro hada je mléko. to se obětuje hadu<br />
Hospodáříčkovi, tato oběť se objevuje i v indických pohádkách,<br />
i v našich pohádkách. v pohádkách z Moravské brány dívka<br />
koupe Hadího krále v mléce. Proč právě mléko? Vždyť hadi<br />
se živí masem, polykají živočichy jako nic. Možná je zde<br />
souvislost s prastarými kulty Matky Země, a mateřské mléko<br />
hrálo vždy velkou roli v kultu. a had jako nejvýznamnější<br />
představitel chtonických sil je s touto matkou silně spojen.<br />
Mateřské mléko je spojeno s životem, dává výživu mláděti<br />
a je veškerým zdrojem jeho sil. je v něm obsaženo vše důležité<br />
pro život. a had je spojován s nesmrtelností. a možná právě<br />
koupelí v mléce si tuto nesmrtelnost a obnovu života zaručuje.<br />
O hadech by se dalo napsat ještě mnoho a mnoho. Určitě<br />
se k nim ještě někdy dostaneme, ať už v souvislosti s jinou<br />
tématikou či při vstupu do dalších indoevropských mytologií.<br />
pro zájemce mohu ještě poskytnout drobnou práci o hadech<br />
v Egyptě.<br />
Poznámky:<br />
Zmiu<br />
Autorem obrázku s runovým kamenem je Pavel Maleček<br />
1)Veverka je ve staroseverštině mužského rodu, ve jméně<br />
Ratatoskr je koncovka –r, která se objevuje převážně<br />
u maskulin, a pak je zde ještě použito mužské zájmeno. z toho<br />
soudím, že jde o veveráka.<br />
2) Předpokládám, že toto citoslovce,bude v jiných jazycích<br />
obdobné. (Např. v angličtině je syčet fizz nebo hiss, německy<br />
zischen, francouzsky siffler.)<br />
Použitá literatura:<br />
Sturluson Snorri, Edda a sága o Ynglinzích (překlad Helena<br />
Kadečková), Praha, Argo, 2003<br />
Edda (překlad Ladislav Heger), Argo, 2004<br />
Pennick Nigel, Runová astrologie, Praha, 1999<br />
Gonzáles Edorta, Vikingské legendy a příběhy, Portál, 2002<br />
Kalweit Holger, Germánská kniha mrtvých, Eminent, 2003<br />
Váňa Zdeněk, Svět slovanských bohů a démonů, Praha, 1990<br />
Vlčková Jitka, Encyklopedie keltské mytologie, Praha, 2002<br />
Botheyrodovi Sylvia a Paul, Lexikon keltské mytologie, Praha,<br />
1998<br />
Třeštík Dušan, Mýty kmene Čechů, NLN, 2003<br />
- 11 -