You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
sauilo 6/2005<br />
Dokud nebylo státní zřízení, člověk se musel spoléhat na sebe,<br />
na svoje nejbližší a společně s nimi se bránit, a nemusel<br />
bezmocně čekat, co udělá stát. se vznikem státu nastal velký<br />
rozpor. Jednak bylo zabíjení odsuzováno, ale na druhou stranu<br />
se zabíjelo ve jménu státu.<br />
Zabití a vražda<br />
Abychom mohli pochopit důležitost aktu msty, musíme se blíže<br />
podívat na to, co tomu předchází. na zabití. Zabití totiž<br />
v severské společnosti mělo víc podob. a podle toho se také<br />
rozlišovalo a trestalo.<br />
Např. sloveso drepa znamenalo zabít, ale ve smyslu zabití,<br />
které nebylo odsouzeníhodné, neboť se odehrálo čestně mezi<br />
dvěma muži, v boji nebo jinde. Člověk, který někoho zabil<br />
takovýmto způsobem, byl považován spíše za hrdinu než<br />
za vraha. Samozřejmě rodina zemřelého se mstila. Takové<br />
zabití však bylo třeba oznámit. Tím bylo vše v pořádku.<br />
v ságách se můžeme dočíst, že když někdo někoho zabil, šel<br />
a oznámil, co udělal. Dále se to nerozvádí.<br />
„Zřela jsem brodit se<br />
bažinami<br />
vrahy a přátelé<br />
křivých přísah<br />
a ty, kdo svedli svých bližních ženy.<br />
Tam Nidhögg se pásl<br />
na pohřbených mužích,<br />
vlk trhal těla.<br />
Ví někdo víc?“<br />
Pro vraha je zde použito slovo morðvargr, ve kterém můžeme<br />
vidět příbuznost s výše zmíněným slovesem myrða, vargr<br />
je označní pro vraha, vlka či psance.<br />
Oproti tomu sloveso myrða označovalo zákeřnou vraždu,<br />
můžeme jej porovnat s naším slovem mord. Šlo o zabití v noci,<br />
v přesile, zezadu, či jiným nečestným způsovem. Takový čin<br />
nebyl pochopitelně oznámen a pachatel byl považován<br />
za zločince.<br />
Pro zabíjení existuje ještě spousta dalších výrazů. v Eddě<br />
se například setkáme s výrazem bana a to ve spojení<br />
s Baldrovou smrtí. Hödur, který zabíjí, je handbani,<br />
vlastnoruční vrah, a Loki, který za to může, je ráðbani, což<br />
je ten, který plánuje vraždu. Pozoruhodné je to, že na rozdíl<br />
od našeho právního systému, kde se více trestá úmysl než<br />
skutek a lítost je polehčující okolností, v severské společnosti<br />
se trestal skutek bez ohledu na úmysl. Slepý Hödur, který zcela<br />
jistě Baldra nechtěl zabít a ani neviděl, kde Baldr stál, se stal<br />
pouhým nástrojem Lokiho zlomyslnosti. Přesto on musí být<br />
zabit a Loki je strestán až posléze.<br />
Slovo víg označuje zabití obecně, ale znamená i boj. Ale i víg<br />
může být špatným činem, např. nebylo-li vyprovokováno, popř.<br />
když pachatel nechce za svůj čin zaplatit atd. Jako vyloženě<br />
dobrý čin je chápáno, jde-li o mstu. Takovéto jednání<br />
schalovali i ti nejmírumilovnější. Nejednalo se totiž o samoúčelné<br />
zabíjení.<br />
Další akt, který představuje něco mezi drepa a myrða,<br />
vyjadřuje termín launvíg, Dotyčný sice svůj čin neoznámil, ale<br />
nechal svou zbraň v rán, a podle zbraně bylo snadno<br />
rozpoznatelné, kdo to udělal.<br />
Z <strong>tohoto</strong> krátkého vhledu do problematiky zabití v germánské<br />
společnosti vyplývá, že velkým přečinem, (nechci použít slovo<br />
hřích, které už dnes chápeme značně zabarveně) je úkladná<br />
vražda. o tom se více dočteme ve Vědmině věštbě 38 (Völospá<br />
39):<br />
„Sá hon þar vaða þunga strauma<br />
menn meinsvara oc morðvarga,<br />
oc þannz annars glepr eyrarúno;<br />
þar saug Níðhöggr nái framgengna,<br />
sleit vargr vera - vitoð er enn, eða hvat?“<br />
Ostatní morální zásady<br />
Jak jsme si mohli všimnout ve výše uvedených verších, je tam<br />
kromě vrahů zmínka o křivopřísežnících (meinsvari). Přísaha<br />
byla pro Germány hodně důležitá. Dodržet přísahu bylo natolik<br />
důležité, že člověk někdy učinil pod přísahou něco, co by ho<br />
jinak nenapadlo. Např. Hrafnkel, když přísahá, že zabije toho,<br />
kdo vsedne na Freyfaxiho, posvátného koně Freyova. Jeho<br />
sluha mu díky porušení zákazu zachrání celé stádo, ale nedá<br />
se nic dělat, musí zemřít.<br />
pro Germány byla totiž velice důležitá čest. Byla však chápána<br />
v mnohem širším měřítku, než jak je tomu dnes. Např. jen<br />
ve staroseverštině je pro čest minimálně dvanáct výrazů, která<br />
vyjadřují různá zabarvení <strong>tohoto</strong> pojmu a těžko se překládají<br />
do dnešního jazyka. Přesto se pokusím uvést aspoň přibližný<br />
překlad podle Zatočilova slovníku, popř. ze slovníku od Geira<br />
T. Zoëgy. Jsou to:<br />
sömð – čest, vyznamenání<br />
virðing – pocta, čest, vážnost<br />
sómi – čest, pocta, metnaðr- čest, pocta<br />
vegr – čest<br />
frami – odvaha, zmužilost, zdatnost, prospěch, užitek, čest<br />
metorð – čest, pocta,<br />
vegsemð – čest, hodnost<br />
heiðr- čest, vážnost, zásluha (1)<br />
mæti – dobré věci<br />
- 13 -
Change language