You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
sauilo 6/2005<br />
Asi tak půlka knihy je věnována Héraklovi, a pak se přes<br />
Argonauty dobereme k Trojské válce, a celé dílo je zakončeno,<br />
stejně jako většina pojednání o řecké mytologii Odysseovým<br />
dobrodružstvím. Není to jen tak. Odysseus je posledním<br />
z velkých hrdinů, z nichž většina padla u Tróji. a spolu s ním<br />
končí i věk mýtů.<br />
Kniha je doplněna mnoha fotkami řeckých váz s mytickými<br />
motivy. a také je opatřena rejstříkem všech jmen včetně<br />
božských přídomků. Jména jsou doplněna překladem, který<br />
však v mnoha případech není přesný. Řada jmen má totiž<br />
předřecký původ, což Graves nereflektuje a překládá je jako<br />
řecké.<br />
Co tedy říci závěrem? Kniha „Řecké mýty“ je plna zajímavých<br />
teorií, které je potřeba brát s rezervou, ale rozhodně si nemyslím,<br />
že by se měly úplně zahodit. Tato kniha je jistě přínosná<br />
pro člověka, který již o Řecku něco přečetl, a může tak snadněji<br />
rozpoznat pochybné závěry, ale zároveň i nad nimi kriticky<br />
zauvažovat. ne všechno, co je nevědecké, musí být notně<br />
špatné. Robert Graves uvažuje hodně široce a díky jeho<br />
zajímavému podání se nám značně rozšíří obzory, což není<br />
nikdy na škodu. Ale těm, kteří ještě o řeckých mýtech nic<br />
nečetli, bych napřed doporučila něco klasičtějšího, neboť<br />
by snadno mohli podlehnout Gravesovu kouzlu a uvěřit všemu,<br />
co píše. Věří se tomu totiž moc hezky.<br />
Zmiu<br />
1).Tuto prastarou víru můžeme nalézt v pohádkách, kde<br />
se velice často objevuje motiv, že dívka počne, když něco sní,<br />
nebo jiným neobvyklým způsobem.<br />
Igor Warneck: Runy - praktická kniha<br />
Je to zajímavý knižní počin vydaný roku 1997 v Německu,<br />
u nás vyšlý v roce 2004 u nakladatelství Fontána.<br />
Autor si zde dal za cíl uvést touto knihou čtenáře k práci s dvaceti<br />
čtyř runovým futharkem a s některými mnohými využitími<br />
v tradici.<br />
Knížka je celkově velmi dobře čitelná<br />
a srozumitelná a nedočkáme se v ní žádných<br />
záludností. Jejím hlavním pozitivem,<br />
který nám přináší, je seznámení<br />
se se způsobem divinace (věštění),<br />
a s tím v návaznosti i použití například<br />
runového zpěvu nebo novějšího pojetí<br />
práce s runami runovými pozicemi<br />
takzvanými sádhami.<br />
V návaznosti na postup divinace a chápání<br />
run v různých postaveních při divinaci<br />
je velmi užitečné, že je zde u každé<br />
runy uváděn také její spirituální význam,<br />
který více ozřejmuje další úroveň působení<br />
run v jiných dimenzích.<br />
Čtenář se tu v ledasčem může inspirovat<br />
k dalšímu vlastnímu vývoji svého osobitého<br />
přístupu k runám, aniž by byl autorem,<br />
který se, jak je zřejmé, snaží ke<br />
všemu, co předkládá, přistupovat velmi<br />
zodpovědně, stržen, nebo naveden<br />
na cestu nějakého extrémního či přímo nebezpečného runového<br />
poblouznění, jako to je v případech neopohanského smýšlení<br />
New Age, například ve hnutí Wicca, které například vytváří své<br />
vlastní runy podle svých fantazií a smyšlenek.<br />
V této knížce se autor také dotýká velmi důležitého tématu<br />
měsíčních cyklů a jejich působení na tu či onu dobu, kdy je něco<br />
děláno a z toho plynoucích výsledků, ale již zde je vidět,<br />
že autor tuto oblast nemá blíže prakticky osahanou, což se podepisuje<br />
i na některých uváděných věcech. Nejzřejmější je to<br />
u přiřazení bohů ke dnům v týdnu, kdy lze říci, že jde víceméně<br />
o spekulativní přiřazení, aniž by bylo ubráno na faktu, že i tato<br />
záležitost může býti více či méně věcí ryze osobního pojetí.<br />
Také pojetí přiřazení a zasvěcení některých stromů, například<br />
lípy k bohyni Freyje a některých zvířat k bohům, by mohlo být<br />
předmětem diskuse. Proto je zde u této knihy nevýhodou,<br />
že v ní chybí bibliografie pro možnost porovnání autorových<br />
zdrojů tvrzení.<br />
U runových pozic, které jsou dobře<br />
znázorněné na fotografiích, i popis<br />
je zcela jasně podán, může po přečtení<br />
všech runových cvičení a pozic čtenář<br />
dojít k závěru, že cvičení s runou Gebo,<br />
jak dosáhnout souzvuku s jinými, je totéž<br />
jako cvičení s runou Mannaz – cvičení<br />
partnerství.<br />
U pozice k runě Dagaz, tak jak je znázorněna,<br />
budete mít spíše dojem, že je pozicí<br />
pro runu Mannaz.<br />
Většinou každý, kdo se už nějakou dobu<br />
věnuje runám, a zvláště staršímu futharku,<br />
ví, že jsou ohledně jeho dvou posledních<br />
run Othaly a Dagazu dvě teze o jejich<br />
zařazení na jeho konci. Pan Warneck<br />
patří k těm, kteří dávají runu Othalu jako<br />
poslední runu stejně jako runový mistr<br />
Edred Thorsson, kterým je nejspíše také<br />
inspirován. pro jeho tezi koncového zařazení<br />
runy Othala se ale čtenář zdůvodnění<br />
nedočká ani na konci knihy, kde jsou<br />
podle Thorssona uvedené runové tabulky typů futharku a jeho<br />
alternativ. to je největší ze slabin této knihy právě pro začáteční<br />
zájemce o runy, kteří by měli mít tu možnost sami podle sebe<br />
si ujasnit v jakém tvaru budou starší futhark používat.<br />
V celku ale lze o této knize říci, že patří rozhodně k těm,<br />
co o runách pojednávají kvalitně, jasně a přehledně a hlavně<br />
přináší v českém jazyce něco nového, a to hlavně pojetí<br />
a inspiraci k runové divinaci a k runám obecně.<br />
Ronger<br />
- 40 -
Change language