VYUŽITà DRUHOTNÃCH ZDROJU ENERGIE
VYUŽITà DRUHOTNÃCH ZDROJU ENERGIE
VYUŽITà DRUHOTNÃCH ZDROJU ENERGIE
- No tags were found...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
3 −3<br />
o<br />
přebytku vzduchu n = 1, 05 , V sp − min<br />
= 10,43m<br />
. m plynu , teplotě vzduchu t<br />
1<br />
= C a<br />
vzd<br />
20<br />
o<br />
η<br />
z<br />
= 0,95 vychází teplota vzduchu za rekuperátorem tvzd 2<br />
= 1054 C , což je pro kovový<br />
rekuperátor z hlediska materiálu nepřijatelné. Proto často nelze v rekuperátoru využít veškeré<br />
teplo, které je ve spalinách k dispozici. Je nutno zařadit ochranu rekuperátoru před spálením<br />
ochlazováním spalin na vstupu do rekuperátoru na maximální teplotu, přijatelnou s hlediska<br />
žáruvzdornosti materiálu.<br />
Ochlazování spalin se může provádět:<br />
a) studeným vzduchem (z ventilátoru spalovacího vzduchu nebo i samostatným<br />
ventilátorem),<br />
b) vstřikováním studené vody před rekuperátor (méně časté – zvyšuje se rosný bod<br />
spalin),<br />
c) přisáváním vzduchu z atmosféry pod tlakem před rekuperátorem.<br />
Schéma ochlazování spalin studeným vzduchem odebíraným z rozvodu spalovacího vzduchu<br />
je na obr.14a).<br />
Přidávání potřebného množství chladícího vzduchu se děje automaticky regulačním<br />
ventilem RV v potrubí chladícího vzduchu podle teploty spalin na vstupu do rekuperátoru při<br />
překročení nastavené maximální teploty spalin. Regulace může být též odvozena od teploty<br />
stěny rekuperátoru v teplotně exponovaném místě rekuperátoru.<br />
Přidáváním vzduchu do spalin se ovšem zvětšuje množství spalin a snižuje jejich<br />
teplota, takže se zhoršuje účinnost rekuperace tepla, resp.následného zařízení pro využití<br />
odpadního tepla spalin (spalinového kotle nebo výměníku tepla).<br />
Jednoduchý způsob ochlazování spalin je nasávání chladícího vzduchu přímo<br />
z atmosféry (viz schéma, obr. 14 b)). Musí však být dostatečný podtlak před rekuperátorem.<br />
Schéma přisávání chladícího vzduchu z atmosféry.<br />
Provedení rekuperátorů<br />
Na obr. 15 a) až d je provedení kovových sálavých a konvekčních rekuperátorů.<br />
Sálavé rekuperátory jsou v podstatě tvořeny dvěma souosými válci o malém rozdílu<br />
průměrů z ocelového vysoce legovaného plechu. (obr.15 a). Ve vnitřním válci proudí spaliny,<br />
v prostoru mezikruží vzduch. Jsou vhodné pro větší výkony a vyšší teploty spalin nad 700 o C.<br />
Přestup tepla na straně spalin se děje především sáláním, předané teplo závisí na čtvrté<br />
mocnině rozdílu teplot. Při nižších teplotách je tepelný tok při stejné ploše malý. Používají se<br />
buď samostatně před konvekčními rekuperátory nebo jako rekuperátory kombinované.<br />
Konvekční rekuperátory (obr.15b) a c) ) jsou buď z ocelových trubek hladkých, nebo za<br />
účelem zvětšení teplosměnné plochy z litinových žebrovaných trubek, příp. tzv. jehlové<br />
rekuperátory (obr. 15 d ). Přestup tepla je dán hlavně konvekcí. Uplatní se pro teplotu spalin<br />
do 700 o C.<br />
Kombinovaný rekuperátor (obr. 15 e ) spojuje výhody konvekčního a sálavého typu, takže<br />
je možno jej použít v širším rozsahu teplot spalin.<br />
Výpočet sálavého rekuperátoru se provádí v podstatě stejným způsobem jako při<br />
výpočtu přestupu tepla do sálavých teplosměnných ploch ve spalovací komoře kotlů. Jako<br />
teplosměnná plocha se bere vnitřní povrch roury sálavého rekuperátoru.<br />
Keramický rekuperátor (obr. 16) je tvořen keramickými trubkami, které jsou složeny ve<br />
tvaru plástů. Trubkami prochází vzduch, kolem trubek spaliny. Spoje trubek musí být dobře<br />
utěsněny.<br />
Na obr. 17 je nakresleno celkové uspořádání odtahu ohřívací pece s umístěním<br />
rekuperátoru.<br />
20